Portugalsko

Článek Sever Portugalska

Méně známá severní část - pobřeží, města a hory

Martin Javorský
Napsal/a 273 článků a sleduje jej/ji 14 cestovatelů
(1 hodnocení)
Sever Portugalska
Vloženo: 07.06.2020
© gigaplaces.com
Byli tam:
Chtějí tam:

Chtěli jsme si užít klid, pohodu a to vše za ceny podobné našim, proto jsme se rozhodli jet do Portugalska a mimo jiné prozkoumat jeho méně známou konzervativní severní část.

Za rozumné ceny jsou k dispozici přímé lety do Porta, takže se nabízí začít putování tam.
Město Porto je druhé největší město Portugalska a je právem zapsané na seznamu UNESCO. Procházka starým centrem tohoto úžasného města s jeho křivolakými uličkami určitě stojí za to, stejně jako pohled na město od katedrály a ze známého ocelového mostu. Nejvíce se nám ovšem líbilo se potulovat po nábřeží, které má opravdu osobitý vzhled a atmosféru. Bydleli jsme na okraji města, takže jsme museli hojně využívat metro, no spíš těžší tramvaj. Není to ale nijak složité ani drahé, i když s ohledem na poměrně dlouhé intervaly je dost nacpané. Zážitkem ovšem je jízda přes impozantní vysoký ocelový most Ponte Dom Luis, který je dominantou údolí. Most má dvě patra, nahoře metro pomalu projíždí kolem davů turistů, dole jezdí auta a autobusy opět kolem chodníků plných lidí.
Ceny na nábřeží jsou značně turistické, ale atmosféra stojí za to – rozmanité barevné domky kolem nábřeží široké řeky Douro a nad tím obrovský starý ocelový most. No a koneckonců nemusí přeci člověk sedět v restauraci, atmosféra a vystoupení pouličních umělců se dá vychutnat i při procházce nebo posezení na lavičce. Nemohli jsme si nechat ujít projížďku lodí, která nás včetně prohlídky místní výrobny portského vína a ochutnávky dvou produktů stála 16 EUR na osobu. Projížďka byla příjemná, podívat se z lodi na domky na nábřeží a podjet celkem šest vysokých mostů určitě stálo za to. Prohlídka muzea výrobny byla až moc dlouhá, ale únavu z podrobného výkladu spolehlivě odstranila degustace vynikajících produktů.
Večer jsme si prošli městské uličky s domy obloženými dlažičkami „azulejos“ a poseděli v místní restauraci, kde jsme kromě vína a tradičních „Tapas“ ochutnali i místní zeleninovou polévku „Caldo verde“. Vegetariáni pozor, v portugalské zeleninové polévce je klobása. Vůbec masem, zejména smaženým Portugalci v jídelníčku opravdu nešetří. Další den ráno jsme se nacpali do metra a za 2 EURa jsme dojeli na letiště, kde jsme měli objednaný pronájem auta. Auto jsme si rezervovali v předstihu na internetu a tím jsme dosáhli za pronájem čtyřdveřového auta s klimatizací na šest dní s plným pojištěním všech rizik za velmi příjemnou cenu 86 EUR (polovinu ceny tvoří pojistka, pokud to někdo riskne, tak se základním pojištěním by to bylo jen neuvěřitelných 43 EUR). Za tuto cenu nám pronajali téměř nový Nissan Micra. Autíčko je to šikovné, celkem prostorné a přitom lehké. Je vybavené motorem 0,9 turbo, takže jezdí příjemně a potichu, ale občas má řidič dojem, že řídí větší autíčko na Matějské pouti. Příjemnou odměnou je nám však nízká spotřeba, což je s ohledem na vyšší cenu benzínu než u nás příjemné.
Z řízení na „divokém jihu“ jsme měli trochu obavy, ale jak se ukázalo zbytečně. Pouze průjezdy kruhovými objezdy se dvěma pruhy vyžadovaly díky dravějšímu přístupu některých místních řidičů zvýšenou pozornost. Silnice a dálnice jsou celkově v podstatně lepším stavu než u nás, k čemuž asi přispívá i mírná zima. Na dálnicích se platí mýtné podle ujetých kilometrů (někde elektronicky někde lístky), což jsme po dohodě s pronajímatelem auta vyřešili pronájmem elektronické krabičky, která nám zajistila pohodlné průjezdy branami bez zastavení.
Vyrážíme tedy na sever, kousek nad městečko Viana do Castelo, kde jsme si nedaleko od moře pronajali malý bungalov. Cestou si prohlédneme městský přístav, baziliku sv. Lucie a užijeme si uličky, domy a náměstí tohoto příjemného města. Největší pozornost si zasloužilo náměstí Praca da República s fascinující kašnou z 16.století a honosným renesančním palácem. Vede tu přes řeku Lima 562 metrů dlouhý ocelový most postavený Eiffelem. Při procházce podél moře obdivujeme otužilost surfařů, kteří ve velmi studené vodě v neoprenu vydrží hodiny.
Na výjezdu z města prověřujeme supermarket Intermarché, kde věnujeme obzvláštní pozornost oddělení ryb a rozsáhlé nabídce dobrých vín v ceně již od 2 EUR. Typická sušená treska „Bacalhau“ o sobě dává cítit po celém obchodě, ale to, že jí tam nabízí hromady, svědčí o její popularitě. Portugalci prý znají 365 receptů na její úpravu.
Užíváme si procházky kolem moře s výhledy na skály sahající do moře a dokonce jsme viděli i funkční větrný mlýn. Na mnoha místech před sezonou tu rozšiřují síť pohodlných cest pro pěší a cyklisty, my však dáváme přednost oblastem s romantičtějšími kamenitými stezkami uprostřed skalek s rozsáhlými porosty všemožných „skalničkových“ polštářových porostů – vřesovců, hlodášů, hvozdíků a všudypřítomných čilimníků. Na koupání je sice mezi skalami možné nalézt pěkné pláže, ale do vody se odhodlá jen opravdu málokdo, i v létě totiž voda dosahuje až 18 stupňů.
Na další den jsme si vzhledem k deštivému počasí naplánovali autovýlet podél pobřeží, abychom si užili krajinu a místní vesničky s kostelíčky a velmi pěkně upravenými hřbitovy často s honosnými hrobkami.
Cestou se zastavíme ve Vila Praia de Ancora, což je typické zmodernizované prázdninové městečko, s pláží, přístavem a obvyklou pobřežní pevností, připomínající těžké časy boje o samostatnost Portugalska. V tuto předsezonní dobu je to ale jen ospalé sídlo, které využívají především surfaři.
Další na trase je Caminha, příjemné městečko u samých hranic se Španělskem na soutoku řek Rio Couro a Rio MInho, které nabízí procházku středověkými uličkami s „dlaždičkovými“ domky a posezení na starém náměstí s kašnou. Během posezení v kavárně u tradičně vynikající kávy jsme si užili poklidu narušovanému jen občasnými cyklistickými skupinkami a procházejícími poutníky na jejich cestě do Santiaga de Compostela.
Na nejsevernějším bodě naší cesty leží desetitisícové, velmi dobře udržované město Vila Nova de Cerveiro založené ve 14. století, kterému dominuje rozsáhlý zachovalý hrad nad řekou Minho. Na náměstí nás zaujal kromě kostela i dům „Casa Verde“, kde je na dlaždičky na domě použita místo obvyklé modré, použita zelená.
Obracíme se na jih a cestou se ještě zastavíme v jednom z nejstarších portugalských měst – Ponte de Lima. Jsme unešení kouzelnými starobylými domy, kostely, uličkami a náměstíčky spolu se zbytky městského opevnění. Největší pozornost si ovšem zasluhuje starobylý most přes řeku Lima, jehož historie sahá až do doby Římské říše. Procházku po městě a nábřežní promenádě zakončíme posezením v kavárně u mostu, kde si vychutnáváme atmosféru pozorováním poutníků, kteří se po překonání mostu se staví do fronty před ubytovnu „Albergue dos Peregrinos“.
Pobřeží a městeček už máme dost, takže další den vyrážíme do vnitrozemí. Podívat se na místní kopce do oblasti Serra de Arga. Cílem je vesnice Montaria, kde nejprve v bistru neopomeneme ochutnat jako vždy skvělou kávu. Vesnička je krásně upravená a kromě kostela a kalvárie má na návsi přehlednou mapu tras v okolí. Nakonec s ohledem na to, že je mlhavo a oblačno volíme místo vyhlídkových tras v kopcích kratší údolní cestu označenou PR 5 – „Trilho do Pincho“. Všechny cesty jsou dobře značené turistickými značkami, systém značení je ale trochu jiný než u nás, trasy jsou číslovány, ne odlišeny barvami. Kromě běžného označení trasy tu navíc umisťují na odbočkách značku křížku pro označení cest, které vedou mimo trasu, což je podle našich zkušeností docela užitečná vymoženost. Mapa a GPS se ale stejně občas pro jistotu hodí. Naši cestu zahajujeme na návsi, kde si neopomeneme prohlédnout zrekonstruovaný kostel sv. Lorence, pak na kraji vesnice míjíme jako vždy krásně upravený hřbitov a vcházíme do oblasti vinohradů. Zaujalo nás, že kromě klasického vedení je tu velmi populární vedení vinné révy nad hlavou. Cesta dále vede mezi políčky a je lemována vodními kanálky, připomínajícími, že blízké hory jsou velmi vodnaté. Vesměs kamenité udržované cesty jsou díky hornatému okolí a nedávným dešťům na některých místech zaplaveny vodou, takže někdy musíme volit písčité cesty vedoucí nevyužívanými loukami zarostlými kapradinami. Teplota pozvolna stoupá, takže okolní lesy zavoněly borovicemi a zejména výraznými eukalypty. Cestou lesem dojdeme k místní atrakci – vodopádům „Cascata do Pincho“, které lze s trochou nadsázky označit za místní malinké Plitvice. Po překročení silnice, se ocitáme na stezce vedoucí kolem skal podél dlouhého malého vodního kanálu, odbočujícího z říčky Rio Anchora, takže nám fantazie vyvolá dojem jakobychom se přesunuli z Chorvatska k Madeirské levádě.
Ráno se probudíme a prší, nebe je zcela zatažené, teplota je 16 stupňů, takže závidíme těm, co zůstali doma v Česku, kde je o dobrých 10 stupňů tepleji a jasno. S ohledem na počasí tedy volíme opět městský program. Jedeme na východ do historického města Braga. Na náměstí „Praca de República“ při dešti oceňujeme podloubí a obdivujeme místní dlaždičkové domy, neopomeneme rovněž navštívit jednu z místních staromódních kaváren. Cestou po pěší zóně se dostaneme k nejstarší katedrále v Portugalsku, začala se totiž stavět již v roce 1070. Velký význam tohoto města pro křesťanství je vyjádřen i tím, že místní arcibiskup je primasem Portugalska.
Pár kilometrů za městem se nachází hlavní cíl dnešního dne – poutní místo Bom Jesus do Monte. Obrovské parkoviště napovídá, že ve dnech velkých svátků je tu opravdu rušno. Teď je tu naštěstí jen pár turistů a asi jen dva turistické autobusy. Cestu nahoru začínáme vinutou křížovou cestou „Via Sacra“, kaple které ji lemují, jsou však bohužel dosti zchátralé. Konečně se objevilo známé monumentální barokní schodiště. Výšlap nahoru po více než tisíci schodech není až tak namáhavý. Zpestřujeme si ho obdivováním soch znázorňující čtyři lidské smysly a pak následují tří ctnosti, kde jsou alegoricky ztvárněny víra, naděje a láska k bližnímu. Prohlídkou baziliky, která je po Fátimě druhou nejvýznamnější svatyní v Portugalsku, završíme naši dnešní minipouť. S ohledem na déšť nás procházka přilehlým rozsáhlým parkem s jezírkem tolik neláká a pohrdneme i nabízenou projížďkou na lodičkách. Zato technická část naší výpravy je uchvácena sledováním a zkoumáním místní technické rarity – lanovky na vodní pohon „Elevador do Bom Jesus do Monte“. Princip je jednoduchý, ostatně popsal ho již Jára Cimrman, jen místo horníků se tady používá voda, které je v prameni na kopci víc než dost. Lanovka dojede nahoru, vyloží cestující, obsluha připojí roury a voda začne proudit do obrovských nádrží pod podlahou lanovky. Kromě toho tam ještě menší přívod vody doplní nádrže pro chlazení brzd. No a dole se pak voda zase vypustí do kanálu. Poté co si obsluhy obou kabin pomocí obyčejného elektrického zvonku odsouhlasí připravenost, tak se jen povolí brzdy a horní lanovka vytáhne spodní nahoru vahou napuštěné vody. Do vagonu lanovky se vejde 30 sedících cestujících a ještě se dalších 8 může namačkat na otevřenou plošinu na konci vozu. Celé to ovládá řidič sedící na otevřené plošině pomocí dvou vodovodních kohoutů a jedné páky brzdy. Komunikace mezi oběma vozy je pomocí obyčejného elektrického zvonku na sloupku stanice. Prostě technický zážitek! Je neuvěřitelné, že něco takového ještě stále uniká pozornosti bdělých EU kontrolorů. Podobná lanovka jezdila také u nás na pražský Petřín, ale jen asi do roku 1920.
Poslední den pobytu na severu se vydáváme na delší cestu, jedeme na východ až ke španělským hranicím. Chceme totiž navštívit Národní park Peneda – Gerés. Nabízí se zde velké množství rozmanitých pěších tras různé obtížnosti. Vše je velmi dobře organizované a značené. Na hlavních vjezdech do parku, ve vesnicích Lamas de Mouro, Mazio, Lindoso, Campo do Gerés a Montalegre, jsou nová informační centra
Přijíždíme do vesnice Lindoso, kde si kromě prohlídky hradu ze 13. století prohlédneme velký areál asi 50 krásně dochovaných typických sýpek na zrní „Celeiro de grãos“. Byly postaveny někdy v 19. století na zhruba metr vysokých nohách, aby uchránili zásoby před krysami a jinými hladovými záškodníky. Žulové desky navíc udržovaly zrno v chladu a suchu. Tyto domečky díky křížkům na střechách vypadají na první pohled spíš jako hřbitov. Tyto sýpky je možné jednotlivě vidět na zahradách některých domů i jinde v této oblasti a vyskytují se velmi hojně i v Galicii, ale jen tady jsme je viděli takto pospolu.
Proti kostelu nachází skvěle vybavené nové informační centrum, kde nám dobře a ochotně poradili a vybavili nás i mapkou. Místním trekům tady říkají „trilho“ a mají je pojmenované a dobře značené. Nakonec se po poradě s velmi ochotným pracovníkem informačního centra vzhledem k pokročilému času a nejistému počasí rozhodujeme pro trasu z vesnice Lourida do vesnice Ermida a po druhé straně úbočí zpět.
Zapadlá vesnice Lourida vůbec nepůsobí zanedbaným dojmem, i když jí samozřejmě do výstavnosti a upravenosti vesnic na hlavních trasách dost chybí. Ale v místním bistru nám nabídli opět velmi dobrou kávu za pouhých 0,50 EUR. Vybraná trasa se nám líbila. Cesta vede po úbočích údolí horské říčky Rio Froufe s drobnými vodopády, kde potkáváme skupinu nadšenců holdující canyoningu. V případě potřeby si lze cestu zkrátit chůzí po dlážděné málo frekventované silnici. Všude jsou pěkné výhledy na okolní skalnaté kopce a říčku. Překvapilo nás, že navzdory malé nadmořské výšce je všude celkem málo stromů, což nám částečně nahrazovaly hájky vysokých žlutých čilimníků. Na stromech a keřích jsou na mnoha místech patrné stopy po požárech. Uvědomujeme si, že Portugalci mají ve zvláštní oblibě hojné pálení větví a zbytků dřev při těžbě v lese a s nějakou zvláštní ostrahou si hlavu nelámou. Není proto velkým překvapením, že před rokem bylo Portugalsko svědkem velkých požárů, při nichž zahynulo více než 60 osob.
Cestou míjíme zcela volně se pasoucí krávy a dorážíme k výhledu do údolí nad vesničkou Ermida, kde nechybí lavičky a socha Panny Marie vzhlížející do údolí. Scházíme do vesničky a nalézáme dobře značenou cestu zpátky do údolí. Opět všude vidíme místní specialitu – vedení vinohradu vysoko nad hlavami. Pohodlná cesta je zpočátku lemovaná opět vodními kanálky. Opravdu tu na vodu není nouze, což záhy potvrzuje skutečnost, že cesta je zaplavena vodou. Nakonec zbývá již jen prudký kamenitý sestup k vesničce, a za můstkem nás ji zdraví místní starý pasák koz a umocňuje v nás příjemný pocit z toho klidného opuštěného místa.
Poslední den si ještě cestou zpět do Porta projdeme pár úseků pobřežní cesty, kde jsou intenzivně budovány pohodlné cesty pro chodce a cyklisty, zajedeme se podívat na pár pláží a vyhlídek na moře a frčíme vrátit na letiště auto. Naše obavy ze zdlouhavé procedury vracení auta jsou rázem pryč. Technik totiž jen prohlásil „máte pojištěné plné riziko, nepotřebuji nic přebírat“.
Při čekání na letadlo rekapitulujeme naše zážitky z Portugalska. Ano splnilo to naše očekávání, není to sice exotika, ale je to stará, dobrá, poklidná Evropa. Navíc severní oblast je jen málo zasažená masovou turistikou. Překvapením pro nás ale bylo, že portugalština se od španělštiny opravdu hodně liší a že počasí je o poznání chladnější než u nás.
Pokud někdy v budoucnu ještě do Portugalska pojedeme, rádi bychom si zase užili pár chvil v Portu a pak vyrazili se podívat proti proudu řeky Douro do vyhlášené vinařské oblasti. No a pak ještě zajet někam do hloubi kraje Alentejo (česky „kraj za řekou Tejo“), podívat se do chudších oblastí ještě málo dotčených turistikou a plných olivových hájů a korkových dubů.
 

Porot - most

Největší dominantou města je most Ponte Dom Luis

Porot - most
Autor: Martin Javorský © gigaplaces.com

Porto - nábřeží

nábřeží řeky Douro je vždy plné turistů a lodí

Porto - nábřeží
Autor: Martin Javorský © gigaplaces.com

Květena na mořském pobřeží

přes náročné podnebí je kolem stezek pestrá květena

květena na mořském pobřeží
Autor: Martin Javorský © gigaplaces.com

Stezky na pobřeží

mnoho možností k výšlapům podél moře

stezky na pobřeží
Autor: Martin Javorský © gigaplaces.com

Stezky po pobřeží

stezky jsou dobře značené a udržované

stezky po pobřeží
Autor: Martin Javorský © gigaplaces.com

Vila Nova de Cerveiro

předhradí zachovalého hradu

Vila Nova de Cerveiro
Autor: Martin Javorský © gigaplaces.com

Ponte de Lima

starobylý most přes řeku Lima, jehož historie sahá až do doby Římské říše

Ponte de Lima
Autor: Martin Javorský © gigaplaces.com

Lindoso

typické místní sýpky, které jsme zprvu považovali za hřbitov. Jakožto nejdůležitější stavby byly umístěny hned pod hradem

Lindoso
Autor: Martin Javorský © gigaplaces.com

Národní park Peneda – Gerés

Cesta z vesnice Ermida zpátky do údolí. Vinohrady jsou vedené vysoko nad hlavami a cesta je lemovaná vodními kanálky.

Národní park Peneda – Gerés
Autor: Martin Javorský © gigaplaces.com
Zatleskej autorovi článku!
Sdílej to:

Články poblíž

Vzdálenost 46 km
Výlet do Porta

Výlet do Porta

Vzdálenost 106 km
Aveiro a Costa Nova

Aveiro a Costa Nova

Vzdálenost 153 km
Prohlídka vesničky Piodão

Prohlídka vesničky Piodão

Vzdálenost 200 km
Prohlídka vesničky Monsanto

Prohlídka vesničky Monsanto

Vzdálenost 320 km
Výlet na Cabo da Roca

Výlet na Cabo da Roca

Vzdálenost 507 km
Prohlídka katedrály v Seville

Prohlídka katedrály v Seville

Vzdálenost 507 km
Vyhlídka z Giraldy

Vyhlídka z Giraldy

Vzdálenost 507 km
Prohlídka Sevilly

Prohlídka Sevilly

Vzdálenost 508 km
Prohlídka plazy de España v Seville

Prohlídka plazy de España v Seville

Praktické informace

Díky!

Byl(a) jsi tam? Napiš recenzi tohoto místa

Hodnotilo již 1 cestovatel

Byl(a) jsi tam? Napiš recenzi tohoto místa

Pro vložení recenze se musíš nebo

Martin Javorský
07.06.2020 15:17
Výborný

Láká tě Portugalsko? Tak na co ještě čekáš!

Cestovní pojištění

Dobré cestovní pojištění je naprostá cestovatelská nutnost ať už vyrazíte kamkoliv. Vyber si to nejlepší dostupné!

Akční zájezdy

Pokud máte na svých cestách rádi, co nejméně starostí využijte akční nabídky cestovních kanceláří a cestujte bez stresu.

Levné letenky

Začni svou vysněnou cestu tím, že si pořídíš tu nejlepší letenku za akční cenu. Je přeci zbytečné platit více.

Levné hotely

Vyber si v předstihu hotel dle svých představ. Nemusíš pak řešit na místě, že už je plno, nebo že se ceny zvýšily.

Akční průvodci

Vyber si z nabídky průvodců Lonely Planet za akční ceny, ať na své cestě nemineš nejlepší místa.