Článek Jindřichohradecká úzkokolejka

Historie úzkokolejky se začala psát na konci 19. století, kdy bylo potřeba propojit odlehlé regiony s hlavními tratěmi. Slavnostní zahájení provozu na trati z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice proběhlo v roce 1897. Otevření druhé větve směřující na sever do Obrataně pak v roce 1906. Původně tratě provozovaly soukromé společnosti, ale po roce 1918 je převzaly Československé státní dráhy (ČSD). V 90. letech hrozilo tratím zrušení. V roce 1997 se však staly první soukromou veřejnou železnicí v moderní historii ČR, když je převzala společnost Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD).

V posledních letech si dráha prošla velmi těžkým obdobím, které sledovala celá dopravní veřejnost.
Kvůli finančním problémům a sporům o dotace byl v roce 2022 provoz zastaven a firma JHMD skončila v úpadku. Po dlouhých jednáních a změně majetkové struktury se blýská na lepší časy. V roce 2024 se na koleje začaly postupně vracet historické parní vlaky (zatím v omezeném režimu pro turisty), přičemž cílem je plná obnova provozu na obou větvích.

Aktuálně je dráha vnímána především jako klíčová turistická atrakce regionu, ale stále probíhají jednání o návratu pravidelné dopravy pro místní obyvatele.

Z Jindřichova Hradce jsou provozovány dvě úzkokolejné tratě, při čemž každá má jiný charakter.
Trať do Nové Bystřice měří 33 km a je to romantická trasa lesy České Kanady, plná ostrých oblouků a stoupání. Je využívána především pro turistiku.

Trať do Obrataně je delší, měří 46 km. Vede převážně zemědělskou krajinou a slouží spíše k běžné dopravě osob a zboží.

Malé zastávky na odlehlých místech mají své romantické kouzlo.

Na koleji jindřichohradeckého nádraží stojí historické vozy 3. třídy s dřevenými lavicemi.

Úzkokolejka není jen „malý vlak“, je to technický a kulturní fenomén.