Jízda Skardu - Askole

Ze Skardu se nejdříve docela dlouho pokračuje proti proudu Indu přes Hussain Abad do Thorgu, kde je jediné trochu užší místo, takže je zde stometrový most přes řeku. Pak se jede pouštní krajinou kolem hory s obrovským nápisem vítajícím do Shigarského údolí a dál přes sedlo (2 440m n. m.) na vyhlídku do tohoto, v těchto místech, čtyři kilometry širokého údolí.

Na obzoru je vidět i místo, kde se řeka Shigar vlévá do Indu.

Až do oblastního města Shigar s pěkným palácem vede ze Skardu asfaltka. Pak už se kvalita cesty výrazně zhoršuje a ideální dopravní prostředek je džíp – nejvíc jsou v Pákistánu oblíbené prastaré Toyoty. Přímo nad údolím se tyčí pětitisícové hory.

Alternativa pro ty, kteří se chtějí před hlavním trekem ještě trochu rozchodit je možná pěší zkratka ze Shigaru do Askole přes průsmyk Skoro la (5 070m n. m.). Počítejte s minimálně třemi dny na tento přechod.

Více jak tři kilometry široké údolí končí u soutoku obou řek – dále proti proudu už mají obě údolí (jak Shigaru, tak Braldu) výrazně kaňonovitější charakter. Místní zajímavostí je malý tunel, u kterého je i pěkná vyhlídka.

Soutok údolí vypadá spíš jak obrovská poušť – všechno to jsou usazeniny z ledovcem rozemleté horniny.

Dlouhá cesta do Askole je vyčerpávající, ale výhledy na okolní hory jsou velmi hezké.

Některé potoky z bočních údolíček tečou přímo přes silnici, což je další důvod, proč tu jezdí hlavně terénní automobily.

Každá čistá voda neledovcového původu je tu velmi cenná, tak se kolem jakéhokoliv potůčku táhnou zelené oázy až vysoko do strání hor.

Nejčastěji se zde pěstují obiloviny a ovocné stromy.

Údolí se postupem času stává pustější a divočejší. Jedete po místech, kde vám guide nejspíš řekne, že odtud už před lety šlapali pěšky. Vysoko v kopci objíždíte klikaticemi sesuvové svahy.

Po cestě se s vámi možná bude guide chtít vsadit, že přejde řeku Braldu jedním krokem – což vám přijde jako nemožné a neuvěřitelné, protože řeka má na šířku i v užších místech kolem 50 metrů. Ale jakmile přijedete k tomuto místu, kde řeku zavalil obrovský sesuv, tak opravdu mizí s hukotem ani ne do metrové škvíry. Je to opravdu neskutečné.

Po sedmi hodinách jízdy se konečně budete blížit Askole. Bude vás čekat, tedy hlavně řidiče, nejobtížnější část cesty – výjezd po špatné cestě od řeky až do vesnice. Výhled na protější oázu je parádní.

V Askole klasické autobusové nádraží rozhodně nenajdete.

Trekařské a horolezecké výpravy si staví v místních kempech stany – už podle velikosti můžete odhadovat, kdo se chystá na K2 a kdo jen na procházku na Concordii :-)