Výprava Allalin

Výprava Allalin

Tři alpské čtyřtisícovky za tři dny

Chci tam
Byl jsem tam
Hodnocení:Výborný
Přelidněnost: Minimální
Obtížnost: Extrémní
Čas: 3 dny

Výstupy nad Saas-Fee: Allalinhorn 4 027 m. – přes HohlaubGletcher, překvapivě nakonec k vrcholku i lezecky…Strah­lhorn 4 190 m. – přes Allalingletcher a Adlerpass, nekonečný tanec mezi trhlinami…Alphubel 4 206 m. – z Mittel-Allalin přes Feejoch – hřebínková paráda, kterou jsme vzdali 20 výškových metrů před „vypučením“…ne­zajištěná masa kamení hýbající se pod nohama…bez jedné helmy…tohle jsme si tam nechali na příště a taky Rybu neboli Rimpfischhorn 4 199 m, co se zubatě tyčí vedle sněhového Strahlhornu. Absolvováno 6. – 8. července 2017

Obsah článku
Ubytování
Recenze

Den "Nultý"

Přesun z Čech na Britanniahutte

Z Prahy jsme vyrazili ve středu velmi časně, již ve čtyři hodiny ráno, v autě jsme čtyři, ideální počet nejen do vozu, ale i na ledovcovou výpravu. Naším cílem je švýcarské městečko Saas-Fee, nebo spíš Britanniahutte, horská chata, která se nachází ve výšce 3030 m. nad Sass-Fee. Ve Furce nás trochu zaskočil vlak, je třeba buď překonat horské serpentiny nad Oberwaldem, nebo najet i s autem na vlakovou nápravu a letět dvacet minut tunelem. Prý je to rychlejší, volíme tedy možnost B. V Sass-Fee jsme včas, právě tak na to, abychom stihli poslední lanovku nahoru (kéž by to parkoviště bylo blíž), která nás vyveze na Felskin. Odtud traverzujeme asi hodinu k chatě, bágly jsme si samozřejmě pěkně naložili, celkem zbytečně též jídlem, neboť stravování na chatě je vynikající, jak zjišťujeme ještě tentýž večer. Máme zamluvenou polopenzi, bez ní chata bukovat nejde. Jednu vidličku si odebírám na česání vlasů, protože jsem zapomněla hřeben a po čtyřech dnech mi hrozí dready. Zítra nás čeká budíček ve čtyři, naše první čtyřtisícovka před námi.

Britanniahutte

Navigovat na mapě
3 026 m / 9 928 ft

Pohled ze západu, od ledovce Hohlaubgletcher.

Britanniahutte

Den "První"

Výstup na Allalinhorn

Na chatě byl solidní rumraj od dvou hodin od rána, takže vstát ve čtyři nebyl vůbec problém. Za světel čelovek vyrážíme lehce po páté cestičkou dolů od chaty přímo na trhliny Hohlaubgratu, nandaváme mačky, navazujeme se a začínáme stoupat.
Někde na kótě 3200 m. pod Allalinhornem směrem k Mittel-Allalin odpočívá moje helma, která mi nedopatřením upadla a následně se nenávratně sklouzla pár stovek metrů.
Stoupáme dál a těsně pod vrcholem (vrstevnice 3880) nás čeká asi padesátimetrová skalka, lezení zhruba obtížnosti 3, navíc osazená jištěním, příjemné zpestření.
Nad skalkou nastupujeme zpátky na sníh a do maček, před námi je posledních zhruba sto metrů a už jsme tam, na krátké rovince u vrcholového kříže.
Řešíme, zda slaníme zpátky a půjdeme hledat (asi marně) tu helmu, nebo sejdeme standardní cestou – už s několika skupinkami vrcholových „turistů“- do Mittel-Allalinu
a nakonec vyhrává druhá varianta a my si dáváme pivo a čaj ve 3500 m. ve stanici horského metra. Celá restaurace se pomalu otáčí, aby se lidi mohli pokochat.
Metrem jsme vzápětí nuceni sjet do Felskinu, pěší cesta dolů je z nepochopitelného důvodu zavřená, stojí nás to každého 26 CHF. Z Felskinu pokračujeme známým traverzem na chatu.

Pohled na Allalinhorn z Hohlaubgletcheru

Navigovat na mapě
3 300 m / 10 827 ft

Odsud je to stále více než pět set výškových metrů nahoru. Těsně pod vrcholem je vidět ona skalka, kterou je třeba překonat.

Pohled na Allalinhorn z Hohlaubgletcheru

Pohled z vršku Allalinhornu

Navigovat na mapě
4 027 m / 13 212 ft

…s Matterhornem v pozadí

Pohled z vršku Allalinhornu

Den "Druhý"

Výstup na Strahlhorn

Vyrážíme tentokrát už před pátou, známou cestičkou dolů od chaty směrem na západ a pak dál na jih, přes Allalingletcher až k Adlerpassu. Navázáni a v mačkách, stáváme se přeborníky v překonávání ledovcových trhlin (ten den jsme jich viděli snad stovky), vyhýbáme se nebezpečným sněhovým úsekům a kličkujeme po ledu a kamení. Všude na zemi jsou ploché zelenavé kamínky – odštěpy žuly, často v kombinaci s bublinkami křemene… (Markéto, nesbírej ty šutry :-D)
Před stoupáním doslova vstupujeme do ledovcového jezera, rychle z něj záhy vycouváváme a obcházíme ho zleva, následuje už cesta vzhůru k Adlerpassu, po pravé straně tyčící se Rimpfischhorn, skalnatý hřebínek ve tvaru rybího hřbetu, který se chodí ze západu a my spekulujeme, kam už vylezla skupinka, kterou jsme potkali.
Cestou jsme se rozhodli zkusit na příhodném místě zavrtat ledovcový šroub a ověřit jeho nosnost jakožto štandu (utáhnul bez problémů celé čtyřčlenné lanové družstvo), též jsme cvičně zakopali cepín. Ona teorie je věc jedna a praxe druhá… (Cepín jsme pak samozřejmě měli problém vyhrabat ;-))
Addlerpass – úchvatný pohled na Matterhorn na jihozápadě, následuje firnový hřebínek, stoupáme pod slušným sklonem, trhliny jsou i zde, často jsou plné rampouchů a krásné.
Převázali jsme lano, abychom měli kratší rozestupy, vážeme na něm teď už jenom motýlky, protože osmičky se hůř rozvazují.
Kolem poledne jsme na vršku Strahlhornu, cesta k vrcholovému kříži byla nekonečná. Obloha se trochu zatahuje a tak svižně sestupujeme dolů, obavy byly zbytečné, za chvíli nás už opět sužuje slunce.
Někde v úrovni „jezera“ zapadnu po pás do trhliny. Nikdo v podstatě ani nehne brvou, lanové družstvo se zapře a já se rychle vydrápu ven. Na chatu dorážíme kolem páté, návrat „zkratkou“ přes pole balvanů se neukázal jako ideální nápad, posledních sto výškových metrů k chatě už se všichni těšíme, až zujeme boty. 

Cesta na Strahlhorn

Navigovat na mapě
3 000 m / 9 843 ft

Vpředu Rimpfischhorn – zubatý hřebínek

Cesta na Strahlhorn

Pohled z vrcholku Strahlhornu

Navigovat na mapě
4 180 m / 13 714 ft

Pohled severovýchodním směrem na jezero Mattmark

Pohled z vrcholku Strahlhornu

Překonávání trhlin na firnovém hřebínku

Navigovat na mapě
3 792 m / 12 441 ft

Vpravo od nás na dohled Matterhorn, odsud to máme k vrcholku Strahlhornu ještě dobrých tři sta výškových metrů.

Překonávání trhlin na firnovém hřebínku

Den "Třetí"

Výstup na Alphubel

Tento výstup nebyl původně úplně v plánu, nebo ne ze sedla Feejoch, začal se jevit jako schůdná možnost poté, co jsme cestu obhlíželi při sestupu z Allalinhornu. Chtěli jsme navíc využít metra, které nás vyveze do 3500 m. Na chatě tentokrát balíme všechny věci a vyrážíme „až“ po šesté, první metro jede v půl osmé z Felskinu, takže není třeba spěchat.
Ze Saas-Fee přijíždějí lanovkou první sobotní čtyřtisícovkoví výletníci, většinou skupinky vedené guidy s cílem dobýt Allalinhorn. Snažíme se s nimi moc nemotat a stoupáme svižně vzhůru do 3800 m., do sedla, kde se cesta rozděluje; my se na rozdíl od ostatních vydáváme cestou na západ – k Alphubelu.
Po sněhovém můstku nastupujeme na skalnatý hřebínek, spekulujeme zda se navázat a nazout mačky, cestička není vždy zřejmá, hora se nám trochu sype pod nohama.
Dvacet metrů pod vrcholkem Feechopfu (3888 m.) to vzdáváme, kameny vůbec nedrží a nás by čekal nepříjemný nezajištěný lezecký výstup za stavu helem –1, navíc nejistá možnost slanění zpět; klasická cesta z Alphubelu vede totiž jinudy – přes Mischalbeljoch, ale my se kvůli času potřebovali vrátit přes Feejoch i zpátky.
Dobytí Alphubelu si tu tedy necháváme na příště, dobrodružství jsem si užili až dost.

Feejoch hřebínek

Navigovat na mapě
3 815 m / 12 516 ft

V pozadí ledovec Alphubeljoch

Feejoch hřebínek

Feejoch

Navigovat na mapě
3 815 m / 12 516 ft

Nástup na hřebínek a místo těsně pod vrškem Feechopf (3888 m.), ze kterého jsme se rozhodli vrátit.

Feejoch

Allalinhorn od západu

Navigovat na mapě
3 815 m / 12 516 ft

Závěrečný pohled na Allalinhorn z Feejochu a na něm skupinky sobotních čtyřtisícovkových turistů.

Allalinhorn od západu

Články v okolí
Zajímavosti v okolí
Ubytování v okolí
Načítám
Chtějí tam
Chci tam
Byli tam
Byl jsem tam