Túra přes průsmyk Kongma la

Časté ranní mlhy nad Lobuche se naštěstí s prvními slunečními paprsky většinou rozpouštějí, což je ideální na start túry do Chhukhungu. Zkraje se stoupá jakoby úhlopříčkou jihovýchodním směrem na morénu ledovce Khumbu, která slouží zároveň jako taková pěkná vyhlídka na Lo­buche. Nad mlhu samozřejmě ční všudypřítomná Pumori.

Po výstupu na morénu nezbývá nic jiného než přechod víc jak šest set metrů širokého ledovce Khumbu. Cesty se naštěstí není problém držet, ale v některých pasážích by to tu bylo za mlhy opravdu ošemetné. Však se tu už pár lidí za špatného počasí ztratilo. z ledovcové dálnice se otevírají poslední krásné pohledy na Pumori a celý kuloár okolních hor. Kala Patthar odtud vypadá opravdu bezvýznamně.

na druhé straně zase ční nádherná špice Cholatse a vrchol Taboche.

Většinu turistů pak klasicky na hraně morény nadává, kolik zbytečných metrů z ní musí zase slézt. Další postup do sedla je už pouze o fyzičce. Strašný krpál, ale bez technických nástrah. Podél cesty zurčí potůček ze zbytků ledovce hory Pokalde, tak doplnit vodu není žádný problém. Při odpočinkových přestávkách se lze kochat pohledy na vesničku Lobuche čím dál víc panoramaticky a hlavně na stejnojmennou rozeklanou horu s několika vrcholy za ní včetně majestátní osmitisícovky Cho Oyu a téměř osmitisícový Ngozumpa Kang. na ní je krásně vidět, že to, že ji Nepálci zařadili mezi takzvané „trekking peaks“ vůbec nic nenapovídá o obtížnosti výstupu. Tohle je totiž horolezing jako prase. Následuje takové „mezipatro“, ideální na svačinu, odkud se jeví další pokračování cesty výrazně horší.

Stěna s naším sedlem vypadá jako pořádná kolmá hradba a před námi prudký suťový svah. Naštěstí to ve skutečnosti není tak žhavé – přes suťový svah vedou docela pohodové zákruty. Napravo ční dvojvrcholová Pokalde (5 806m n. m.) a (5 741m n. m.).

I pro dobře aklimatizované turisty je prudký výstup v 5 500 metrech s plnou polní dost náročný. Posledních pár desítek metrů je nejhorších – stoupá se přes kamenné pole, už zasypané namrzlým sněhem. Takže až tady, těsně před vrcholem, je třeba dávat lehce pozor, kam člověk šlape. Třepetající se fáborky a slibované neskutečné výhledy na druhou stranu však hodně motivují tenhle výstup dorazit.

Nádherný výhled ze sedla turistu takřka srazí do kolen….Neuvěřitelné horské panorama defiluje od severu k jihu: Lhotse (8 516m n. m.), Lhotse Shar (8 383m n. m.), Makalu (8 463m n. m.), Baruntse (7 220m n. m.), Ama Dablam (6 814m n. m.) a řada dalších.

Tuhle krásnou scenérii dotváří obrovské modré jezero jen pár desítek výškových metrů pod sedlem. Člověk si tu pokládá otázku, proč tudy skoro nikdo nechodí, když výhledy jsou téměř srovnatelné těm z Kala Pattharu.

Hned ze sedla stoupá ostrý hřebínek na hlavní vrchol Pokalde (5 806m n. m.), která také patří do oficiálního nepálského seznamu „trekking peaks“. Ale ten kdo se tam chystá, ten si povětšinou povolení nezařizuje, jelikož tu není ani kdo by ho kontroloval. Jednodušší cesta na vrchol však nevede odsud, ale od jezírka. Od něj vede i další výstupová cesta kolem zbytku ledovce Kongma na vrcholek Kongma tse (5 820m n. m.).

Dlouhý sestup do Chhukhungu začíná klesáním devadesát výškových metrů prudkou stěnou ke krásnému bezejmennému jezeru (5 434m n. m.), které patří k nejvýše položeným jezerům na světě vůbec. Úžasnou sílu přírody tu prezentuje osamocená kytička kvetoucí mezi kameny. Za jezerem je terénní zlom, odkud je vidět jak se cesta kroutí do hrozných dálek a hloubek přímo proti vyhlášenému horskému krasavci Ama Dablamu.

Klesá se hodně širokým údolím, které kdysi upravil k obrazu svému gigantický ledovec. Sestup je opravdu docela nekonečný. Krajina se časem stává mírně přívětivější. Za kombinací černých, ledovcem ohlazených skal, a skoro lučních porostů se tyčí gigantická stěna Nuptse, která je ale oproti ostatním horám v okolí lehce fádní. U malého vodopádu je ideální udělat příjemnou odpočinkovou zastávku.

Stále se klesá údolím přímo naproti králi hor Ama Dablamu, okolo jehož špice ve velkém poletují mraky. Krásné to divadlo. V mapě je nakreslená jen cesta do Bibre (4 570m n. m.), což by bylo o dalších 160 výškových metrů klesání navíc a pak znovu stoupání do Chhukhungu. Naštěstí se dá odbočit na traverzovou stezku, která křižuje hned tři ramena bývalého ledovce Nuptse tekoucího ze stejnojmenné hory a dojít do cíle cesty pohodlněji. Cesta zabere i s kocháním v sedle a přestávkami okolo 7,5 hodiny. Přitom je to jen cca 11km, 700 nahoru, 900 dolů. z orientačního hlediska je rozhodně lepší to jít z Lobuche než opačně. I v sezóně jsou dny, kdy tu nemusíte potkat ani jednoho člověka za ce­lý den.