Přechod Chamonix - Zermatt

Na trek samozřejmě nechoďte, pokud nemáte na týden jasnou předpověď a přijatelný lavinový stupeň, ten náš byl dokonce 2 až 1, takže jsme se začali bát, že nebude prašan. Naštěstí byl, zbyl na severních svazích. Sjížděli jsme ale stejně tak krustrou, firnem i po kompletně přemrzlém, ztvrdlém a navíc rozbrázděném sněhu. Nejvíc jsme si takového ježdění užili druhý den treku, cestou do La Fouly, kde se sjíždí až do údolí (1 700 m n m.). Byla ten den odpoledne navíc bílá slepota. Vyhlídka, že máte v takových podmínkách před sebou 2000 výškových metrů dolů, občas při sklonu 40 stupňů, vás úplně nepotěší. Nádherný prašan nám byl naopak nadělen o dva dny později, po tisícmetrovém výšlapu do sedla Col de Proz a Col de Montorge a též úplně poslední den pod Matterhornem. Video: https://youtu.be/rli__NFHLgM

Ohledně mapových podkladů je v dnešní rozvinuté technologické době několik možností, jak se na cestu připravit a mít zajištěnou navigaci i v případě, že nebude vidět na krok. Za nejpraktičtější osobně považuji nahrání gpx treku do stažené offline mapy, ať už do mobilu, gépéesky nebo do hodinek (pro jistotu alespoň do dvou). Na chatách se ale šetří proudem, takže vás nechají nabíjet typicky jen jedno zařízení, maximálně hodinu, pak se dokonce i v chatě zhasne a s čelovkou chodíte nejen do kadibudky… (Ohledně kadibudky musím zmínit ještě jeden detail, na kterém trval kamarád, totiž to, že papír se nesmí házet do „díry“, ale do koše vedle, aby se totiž neválel po horách…)

Je třeba podotknout, že tisíc výškových metrů ve výšce, ve které jsme se pohybovali, (tedy v sedlech až kolem 4 tis. m n. m.), je trochu něco jiného než v nízkých horách. Za nejnáročnější výstup pro sebe považuji nekonečné šlapání v odpoledním slunci k chatě Valsorey osm set výškových metrů. Ten den se náš celkový denní limit blížil ke 2000 m převýšení, což považuji za hraniční a víc bych chodit nechtěla, jsou nicméně borci, kteří celou Haute route zvládnou za dva dny.

Za první technickou vychytávku je třeba považovat umístění auta na samotném začátku. Za týden totiž přejdete hory a auto máte buď na startu, nebo v cíli (nebo máte auta dvě, ale s nimi jezdíte tam a zpět další den). Varianta vlak se sice nabízí, ale je překvapivě nejdražší. Nejlevnější a časově nejvýhodnější nakonec bylo nechat auto v cíli a objednat hromadné taxi z Vispu do Argentiere, kde jsme měli již zajištěný první nocleh.

Na fotce je zachycen příchod do kláštera a hospice St. Bernard, tedy žádná použitelná silnice v zimních měsících. Ubytování tam ale měli luxusní, obsluhované řádovými bratry. S historiií kláštera se pojí vznik psího plemene Bernardýn vyšlechtěného zcela za účelem záchrany v horách.

Bukovat noclehy v horských chatách je třeba s velkým předstihem, na poslední chvíli se dají případně zrušit, chaty to umožňují kvůli změně počasí. Kapacitně se chaty celkem liší – od maličké Valsorey pro sotva 40 lidí, po velkou Vignettes se spoustou turistů a online bookovacím systémem. O elektřině již byla řeč, představa, že se vám podaří dobít jak mobil, tak něco jiného, je spíš z říše snů, přednost mají navíc guidi. My byli jedna z mála skupin bez guida a bylo nás pět. Šestý člen, který pro nemoc odpadl, byl ale i tak duchem s námi, především pak na horských chatách zamluvených na jeho jméno (tímto mu ještě jednou děkujeme za bezchybný booking, objednávat pivo, na někoho, kdo tam není, je obzvlášť zábavné.)

Když zmíním, že jsme za celou dobu nešli v lanovém družstvu, bude to znít jako totální ignorování pravidel pohybu po ledovci, pravda je ale taková, že jsme necítili sebemenší potřebu, trhliny cestou vůbec nebyly. Někam spadnout se dalo až při sjezdu do Zermattu, kde jsme v jednom místě špatně odbočili, bylo těžké přitom neustále nezírat na Matterhorn, který jsme měli tak blízko, že jsme rozeznávali jednotlivé lezecké pasáže Lví stezky a zkoušeli jsme též odhadovat, kudy přesně (naopak druhou stranou) se to jezdí dolů na lyžích.

Snímek pochází od chaty Chanrion. Důvod, proč jsem v ní tak vymrzla, je ten, že jsme tam zkrátka přijeli moc brzy a v chatě se netopilo ani odpoledne, ani večer.