Nepál

Doprava

• V Nepálu se řídí na levé straně

Autobusy se skupinkami lidí na střeše, do kopce sípající malé náklaďáčky, tisíce motorek prodírající se městy, oblaka křižující malá letadýlka – tak to je klasický obraz dopravy v Nepálu, který se vám zapíše nesmazatelně do paměti.

Většina cestovatelů do Nepálů přilétá. Navíc se zde často využívá i vnitrostátní doprava, takže cestování letadlem je po Nepálu rozhodně stěžejní.

V Nepálu je v podstatě pouze jediné velké mezinároní letiště Káthmandú Tribhuvan, kam směřují všechny mezinárodní linky. Letenky sem jsou ale výrazně dražší než do sousední Indie. Letiště leží přímo na východním konci Káthmándú, jen cca 5km od centra města. Dle hustoty provozu jste za 15–30 minut v Thamelu. Jezdí se taxíkem. Cenu si domluvte rozhodně předem.

Díky své geografické poloze a špatným či chybějícím silnicím do vzdálených koutů země je velmi rozšířená vnitrostátní letecká doprava. – Nejfrekventovanější turistické linky jsou z Káthmándú do Pokhary a doLukly. – Na západě země je důležité přestupní letiště v Nepalgunj (odtud dál např. do Jumly či Simikotu). – Na východě zase Biratnagar (odtud dál např. do Taplejung).- Národní dopravci: v Nepálu jsou jen malé společnosti, které provozují převážně vnitrostátní lety. Většinou i dost často mění název (obvykle po pádu nějakého svého letadla). Jsou to Buddha Air (ten lítá i do Varanásí a Paro v Bhutánu), Yeti Airlines, Tara Air-

• Z České republiky není bohužel žádné přímé letecké spojení do Nepálu. Nejčastěji se lítá přes Istanbul (Turkish), Dubaj (FlyDubai) a Londýn s dalším přestupem v Dillí (British či Air India). Cesta trvá minimálně okolo 16 hodin. Obvyklé ceny letenek jsou za 20–25tisíc korun. V akci už od 15 tisíc, ale těch není během roku mnoho.
• TIP: Ti kdo mají více času a chtějí ušetřit letí jen do Díllí a zbytek cesty jedou po zemi. Letenky tam jsou okolo 12tisíc a akcí díky velké konkurenci celá řada /nutno však řešit víza navíc/

Pouze na jihu země existuje jedna krátká železniční dráha bez praktického významu pro turisty. Existuje několik rozvojových projektů na spojení s Indií či dokonce s Tibetem, ale vše bude nejspíš běh na dlouhou trať

Většina lidí cestuje levnými, frekventovanými, ale i tak přecpanými autobusy po málo rozsáhlé silniční síti. Není problém se „odevšad“ dostat do Káthmándú. Počítejte vždy s mnohahodinovými přejezdy.

• Jízdní řády: jsou dost volné a čas odjezdu je spíš přibližný. Většinou se čeká až se autobus naplní.
• Turistické autobusy: do Chitwanu a do Pokhary jezdí denně „turistické autobusy“, kde máte dokonce místenku.
• Mezinárodní autobusy: jezdí přímá linka z Dillí do Káthmándú. Info ZDE.

I nejhlavnější silnice v Nepálu jsou relativně úzké a ve špatném stavu na to, jaký je zde hustý provoz.

• Mahendra Highway H1 vede na jihu země od východu na západ a je víc důležitá pro obchod než pro turisty.
• Tribhuvan Highway H2 vede z Káthmándú přes Hetaudu přímo na jih až na indické hranice.
• Araniko Highway H3 také zvaná Friendship Highway je jedinou silniční spojkou mezi Nepálem a Tibetem, respektive Čínou.
• Prithvi Highway H4 vede z Káthmándú do Pokháry. To je s přehledem nejhlavnější turistická silnice v Nepálu.
• Siddhartha Highway H10 spojuje Pokháru s Butwalem. Důležitá silncie pro ty, co cestují do Nepálu po zemi s Indie.

Teréní vozidla jezdí i do míst, kam se už ani autobus nedostane, nebo je to pro turisty rychlejší i když dražší varianta.

• Teréní auta jezdí relativně často na trase Pokhára-Jomsom-Muktinah.

Někteří odvážlivci si půjčují motorky a jedou například po vlastní ose přes Prithvi Highway z Káthmándú do Pokháry. Je to určitě velký zážitek, ale doporučený spíš pro ty, kteří jsou zkušenými motocyklisti a dávají v hustém provozu opravdu velký pozor.

Pro cestovatele je relativně obtížné vyznat se v nepálské hromadné městské dopravě. Většina radši využije služeb taxi.

Taxi využijete hlavně v Káthmándú mezi letištěm a centrem případně na přesuny po pamětihodnostech na kraji města. Cenu si musíte usmlouvat a dohodnout předem, abyste se vyhnuli pozdějším hádkám o placení vysoké ceny

Nepálské řeky nebyly nikdy využívané k dopravě.

Stopovat osobní auta jako v Evropě není v Nepálu moc zvykem. Většina lidí stopuje pouze autobusy, které zastaví prakticky všude.

• V rámci větších měst není pěší přesun moc pohodlný (hustá doprava, špatné či chybějící chodníky)
• Do spousty vesnic se stále dostanete i v dnešní době pouze pěšky. Mnoho z nich projdete v rámci treků smozřejmě.