Jízda po Ötztaler Gletscherstraße

Z Pitze vede tato slepá silnice lesem, čtyřmi serpentinami a je takřka bez výhledů až k mýtnici (2 035m n. m.). Odtud už je údolí potoku Rettenbach pěkně otevřené a v dálce nad lyžařským střediskem ční Karleskogel (3 106m n. m.).

Při bližším pohledu je vidět lyžařské středisko a lanovka vedoucí do Rettenbachjochu (2 990m n. m.) na jih od Karleskogelu /odtud klesá turistická cesta k chalupě Braunschweiger./ Většina turistů ale dává přednost cestě přes severní sedlo – Pitztaler Jöchl.

Po čtyřech dalších zákrutách a delší traverzové rovince se přijede až k lyžařskému středisku. Cesta tu ale nekončí, ale pokračuje ještě výše na malé parkoviště (2 802m n. m.) přímo u zbytku ledovce. Cedule tu hlásá, že jsme na nejvyšší silnici ve Východních Alpách.

Přímo od parkoviště je vidět celý výstup do průsmyku Pitztale Jöchle (2 996m n. m.) a kamenitá hora Polleskogel (3 032m n. m.). Jde se sutí pěkně nahoru nad ledovec a pak traverzem svah nahoru do sedla. Při této vycházce dávejte pozor na časté pády kamenů.

Mimo výšlapu na Pitztaler Jöchle je možné se procházet i po ledovci Rettenbachferner. To ale jen s maximální opatrností!

Turisté se kochají ledovcem i potokem, který si v něm udělal své malé koryto.

Pod říčkou je ledovec krásně modrý.

Další zajímavostí je projití nejvýše položeného tunelu v Evropě do druhé části lyžařského areálu u ledovce Tiefenbach. Jeho jižní tubus končí ve výšce 2 829m n. m.

Podél potůčku vede turistická cesta k jezeru Petznersee a dál do údolí.

Stačí ujít jen pár metrů od lyžařského střediska a otevře se krásný výhled na desítky štítů tyčících se nad Ventským údolím. Dá se říci, že vlastní silnice, ač nejvyšší, nepatří mezi nejzajímavější. Zajímavé jsou spíš turistické cesty z ní pokračující na ještě vyšší vrcholy.