Výstup na Karleskopf a Polleskogel

Cesta z chalupy Braunschwaiger Hütte stoupá po zřetelné pěšině směrem k malé rozsoše Karleskopfu. Výhled do ledové arény, včetně nejvyšší hory Tyrolska Wildspitze je neustálý.

Další klasický výhled na této túře je na dvojici zaledněných třítisícovek Innere Schwarze Schneid a Linker Fernerkogel.

Za mohutnými ledovci přímo proti vám ční severní, zaledněná stěna Wildspitze, jakoby obestoupená dalšími vrcholky. Z jihu, například z vrcholku Kreuzspitze, vypadá daleko monumentálněji.

Pokud chcete vystoupat i na vrcholek Karlskopfu, musíte z hlavní pěšiny, po zhruba půl kilometru chůze, odbočit na o něco méně zřetelnou pěšinu. Zacházka je to minimální a budete mít další, i když ne třítisícový, vyhlídkový kopec na seznamu.

Z vrcholku je navíc parádní výhled na rozeklaný hřeben Kaunergratu a turisty oblíbené jezírko Rifflesee

Z vrcholku Karlskopfu je navíc pěkný výhled na hlavní stezku stoupající v trávou porostlém svahu. Příroda je opravdu mocná, stačilo pár let po ústupu ledovce a už se to tu zelená. Hlavní cíl této túry – Polleskogel se tyčí přímo na obzoru.

Po pokochání se výhledy, se stejnou cestou vraťte zpět a pokračujete po hlavní stezce. Při pohledu zpět je vidět vše podstatné, co už máte zasebou.

Pokud bduete mít alespoň trochu štěstí není problém zde potkat i kozorožce.

Těsně pod Polleskogelem (cca 100 výškových metrů) končí pohodlná pěšina a začíná výstup po rozpukaných kamenech do sedla Pitztaler Jöchle a dál na vrchol hory.

Po tom co vylezete do sedla Pitztaler Jöchl (mimochodem jednoduše dostupně i z druhé strany viz. ZDE.) vás čeká rozhodnutí zda vyšlphat posledních 40 výškových metrů na přilehlou horu Polleskogel. Mnoho turistů odradí rozpukané skalní stěny, ale výstup nakonec není zas až tak hrozný jak na první pohled vypadá.

Na vrcholu hory moc místa není, ale výhledy jsou impozantní, samozřejmě hlavně do ledovcové arény v čele s Wildspitzi.

Nejslabší výhledy jsou na jihovýchod, na zbytky ledovce Rettenbach a lyžařské středisko okolo. Přímo pod vámi je parkoviště na konci známe silnice Ötztaler Gletscher Strasse – nejvýše položené silnice v Rakousku. Fotoreport ZDE.

Přímo z vrcholu Polleskogelu pokračuje hřeben Geigenkamm přes který vede náročná turistická cesta Mainzer Höhenweg. Daleko na obzoru je vidět i nejvyšší hora tohoto hřebenu odděkující údolí Ötztal a Pitztal – Hohe Geige.

Nejkrásnější jsou však výhledy na které jste koukali prakticky po celou dobu výstupu. Odtud jsou však nejpanoramatič­tější. Číslo dvě je asi dramatický hřeben Kaunergratu.

Vrcholný pohled je však stále do nitra ledovcové arény. Pokud nejste vázaní autem, tka se nemusíte vracet stejnou cestou a můžete klesnout dolů do Ötztalu.