Výstup na Uturuncu

Jihozápadní Bolívie nabízí skvělý „Salar Tour“ a je asi jen málokdo, kdo navštívil Bolívii, že by si ho neprojel v rámci organizované off-road výpravy. Uturuncu sice do této oblasti také spadá, ale bohužel / bohudík leží docela stranou těchto klasických okruhů. Nezbývá tedy nic jiného než si domluvit individuální tour, která bude tento výstup obsahovat. Ideální počet lidí je tak čtyři, aby se náklady na tento výlet dali slušně rozpočítat.

Klasické výpravy na bolívijské Altiplánu mají většinou 3 dny. Záleží odkud vyrážíte (Uyuni, Tupiza či chilské San Pedro) a kam pokračujete. Jelikož jsme si to chtěli pořádně užít, trochu se aklimatizovat a vylézt ještě další dvě sopky (Tunupa a slavný Licancabur) domluvili jsme si ten okruh na rovných šest dní. Rozhodně jsme nelitovali. Z klasického okruhu jsme odbočili u rudé Laguny Colorada a už samy bez jiných off roadu pokračovali po prašné cestě do Quetena Chico, východisko na Uturuncu. Celou cestu po horské pláni vrcholící v málo výrazném bodě, ve 4 820 metrech nad mořem, jsme měli úžasný výhled na sopku – náš zítřejší cíl.

Quetana Chico (4 150m n. m.) ležící v údolí říčky je typickým příkladem altiplánského zapadákova, kde profukuje meluzína a vypadá spíše jak městečko duchů. Je tu však jedno hospedaje, kde je možné se ubytovat a připravit se na zítřejší výstup.

Dnes je na plánu jen Uturuncu, tak se prý nemusí vůbec spěchat. Budíček je tedy až okolo šesté. Před námi je spanilá jízda off-roadem po silničce, která je vedena v několika zdrojích jako nejvýše položená na světě. V sedle (5 750m n. m.) mezi dvěma hlavními vrcholy byl totiž sirný důl a tím pádem vznikla tato cesta pro náklaďáky. Párkrát prohrábneme kola v bažinatých bofedalech a pak už jsme u bývalé fabriky na síru. Občas je u cesty pohozen i obrovsky vyfáraný kus síry. Připadá nám, že jedeme do kopce strašně dlouho. To nám vůbec nevadí – my chceme samozřejmě co nejvýše. Pošetřit nohy a hlavně plíce. Parkujeme v neuvěřitelných (5 552m n. m.), v místech, kde silnička začíná traverzovat suťové svahy. Dál už prý nepojedeme, autu to kupodivu prý nedělá vůbec dobře.

První kroky po výstupu z auta, které vás vyvezlo ze 4 150 do 5 550 metrů, jsou trochu nejisté. Nyní vás čeká už jen 450 výškových metrů přímo vzhůru. Není zde žádná cesta, klasický sopečný svah plný suti a kamenů. Konečně vrchol s kamennou zídkou a GPS hlásící ještě o 20 metrů výše než je oficiální číslo.

Výhled na východ je přes menší dvojče Uturuncu II (5 930m n. m.) na lagunu Celeste

O dva kilometry níže se pod námi rozkládá nekonečné Altipláno. Sestup je rychlí – scházíme / sbíháme o kus vedle, kde je jen jemná suť – tento bílí žlab je zřetelný už z dálky.