Výstup na Kreuzspitze

Cesta na Kreuzspizi od chaty Martin Busch prudce stoupá po travnatém svahu, který se za deště stává nepříjemně kluzký a bahnitý. Pěkně je vidět údolí vymodelované ledovcem ležící hluboko pod vámi. (Předcházející túra z Ventu k chalupě Martin Busch je ZDE)

Přímo přes údolí se tyčí krásná hora Mutmalspitze (3 522m n. m.).

Prudký travnatý svah nečekaně končí ve 2 900 metrech nad mořem rozsáhlou skalní plání ozdobenou řadou pěkně propracovaných skalních mužíků. Nad platem sem zvedá finální hřeben, ze kterého stoupají vrcholky Saykogelu a Sennenkogelu a celé řady dalších.

Na náhorní pláni jen 200 metrů od turistické cesty je malé, ale pěkné jezírko Brizzisee. Pokud vás netlačí čas, je dobré si dojít až k němu a pokochat se zrcadlením hor v jeho vodách. Relativně pěkně je odtud vidět i Hauslabkogel s typickým ledovcem a malá nevýrazná špička Saykogelu. Pěkně je vidět i důležitý průsmyk Niederjoch přes který vede cesta do Itálie či na vrchol Similaunu.

Cesta stoupá kamenitým svahem do malého sedýlka na bočním hřebínku. Za špatného počasí by se v tomto úseku dalo i sejít z cesty, tak je dobré bedlivě sledovat značky. Ze sedýlka (3 340m n. m.) je pěkný pohled do obrovského kotle Rotkar, ale ledovec v mapě značený tu už prakticky není. Hřebenovka na vedlejší horu Talleitspitze je už horolezecká záležitost. V dálce je vidět mohutný masiv Ramolkogelu.

Ze sedýlka je to už jen 110 metrů výškových v technicky naprosto jednoduchém terénu. Samozřejmě na začátku či na konci sezony zde můžou být sněžné pole a výstup je rázem výrazně těžší.

Výhledy z vrcholu jsou úžasné. Na jih možná nejdivočejší. Je vidět prakticky celá rozsocha vedoucí z mohutné hory Finailspitze.

Jihozápadu dominuje obrovský Weis­skugel (3 739m) italsky zvaný Palla Bianca.

Při jakémkoliv pohledu zde je krásně vidět jak ledovce neskutečně ustupují. Možná že jen před takovými sto lety to tu vypadalo téměř jako v Himalájích.

Hřeben pokračuje z vrcholu na obě strany hodně ostře a rozhodně to není trasa vhodná pro turisty.

Z vrcholu je pěkně vidět i nejvyšší hora Tyrolska – Wildspitze.

Po dobu celého výstupu je nejčastější pohled na Similaun a dlouhý hřeben Marzellkammu, který se ze začátku zdá pouze jen jako vysoká hradba.