Túra přes průsmyk Kongmaru la

Oblast okolo hory Kang Yatse je vyhlášená silně nestálým počasím – mraky mohou během pár minut zakrýt sluníčko a může začít sněžit, tak není vůbec od věci vstát velmi brzy a pokusit se být v sedle co nejdříve.

Z kempu Lartsa je už vidět až do sedla, které nevypadá zrovna dvakrát hrozivě. Ani vám nepřipadne, že vás čeká ještě víc jak 600 výškových metrů. Cesta nevede přímo, ale zabočuje doprava a stoupá sezonním korytem potoka, kde nejspíš na vodu nenarazíte, takže si musíte načepovat už s předstihem.

Cesta zpočátku jen pozvolna stoupá malým bočním údolím obklopeným barevným stráněmi.

Cesta se postupně stáčí zpět a stoupá na plochý hřebínek a čím dál víc se blíží hlavnímu prudkému svahu. V dálce vykukuje hora, pracovně nazvaná Kongmaru peak (5 680m n. m.), na jejímž úbočí je malý ledovec, který zásobuje celé údolí vodou.

Na tento vrchol se dá jednoduše ze sedla vystoupat, pokud máte víc času, sil a hlavně počasí přeje. Je to takový malý tajný tip.

Na plochém platu v cca 4 950m n. m. končí relativně pohodlný výstup a začíná prudký svah, který prověří vaše síly. Při pohledu zpět se můžete kochat zerodovanými svahy místních hor.

Cesta stoupá klikaticemi v prudkém svahu a přestávek na vydýchání je čím dál více. Při pohledu zpět je pěkně vidět náhorní planina i obě dvě údolíčka.

Po namáhavém výstupu konečně vystoupáte do sedla Kongmaru la. Přivítají vás zde třepetající se vlaječky a krásný pohled na pustou krajinu spadající už do povodí řeky Markha /podle které se jmenuje tento trek/, respektive Zanskaru.

Přímo proti vám stojí nejvyšší hora široko daleko – Kang Yatse (6 400m n. m.). Může se stát, že za hodinu co se budete kochat v sedle, nad ní bude svítit sluníčko a za chvíli zase sněžit.

I pohled zpět do rozeklaných hřebenů má své kouzlo. Cítíte zde i relativní osamocenost, protože za dne zde potkáte jen jednu či dvě organizované výpravy a málokdy někoho nezávisle putujícího.

Po čase nezbývá než opustit sedlo a vydat se na sestup dolů – na pláň Nimaling, oblíbené letní pastviště pro jaky. Je tam i další tea tent, takže možnost alespoň malého občerstvení.

Z jižní strany vypadá sedlo a přilehlý hřeben ještě víc „snadnější“ – jak nějaký naprosto bezvýznamný kopeček, ne jako pětitisícovka.

Dřív přes sedlo procházeli jen pastevci a vesničani, kteří to měli do údolí Indu blíž tudy než podél řeky. Nyní tu chodí už jen trekařské karavany s podporou.

Úplně finální sestup na pláň Nimaling obklopující řeku Markhu je nakonec přeci jen trochu prudší. Naposledy se pokochejte výhledem na Kang Yatse, protože pak zmizí za hřebínek a z kempu není vidět. Jako tajný tip může sloužit plochý nezaledněný hřeben přímo nad kempem, kde můžete vylézt víc jak 5 900 metrů nad mořem bez toho, abyste šlápli na ledovec.

Po přibližně 5 hodinách chůze dorazíte do kempu, kde určitě nepohrdnete horkým čajem.