Túra Chuskyurmo - Lartsa

Za pěkného počasí je ráno v Chuskyurmo vždy kouzelné – stěny kaňonu, jehož průchod vás dnes čeká, jsou pěkně nasvícené a přímo nad vámi se tyčí zubatý vrcholek, na jehož stěny vede odbočka z tajné vyhlídky.

Celý kaňon je docela úzký a jeho stěny jsou z červených skal. Pochod je to určitě zajímavější než včerejší putování balvanovitým širokým říčním údolím.

Jako v každém kaňonu je i zde největším nepřítelem fotografa neustálý stín, ale i tak se tu najde pár pěkně prosvětlených míst, kde můžete obdivovat geologii Ladakhu.

Místní zajímavostí jsou krásné skalní hřiby, které ve zdejší podivné blátivé hornině s oblázky vytvořila mocná eroze.

Po cestě je pár tůněk a i menší brod, ale ten se dá pohodlně přeskákat po kamenech – nic náročného.

V případě většího stavu vody by mohl být u tohoto malého vodopádku problém v dalším postupu, jelikož nyní zde cesta vede korytem řeky. Stará původní cesta je již na mnoha místech zničena sesuvy a znovu neopravena.

Na některých místech je krásně vidět, kolik práce muselo stát tuto starou stezku zbudovat. Průrvy ve skalách jsou vystlány tisíci a tisíci kameny. Bohužel dnes už tu není nikdo, kdo by tuto cestu udržoval.

Po hodině a půl pochodu se údolí rozšíří a kráčí se neoblíbenou cestou mezi balvany. Sem tam už problikne na obzoru finální hřeben. Po hodině kličkování mezi kameny se přiblížíte ke skalní bráně, kde to může být na začátku léta a po velkých deštích docela zajímavé s průchodem.

Skalní brána je nejužší místo celého kaňonu – sotva se zde vyhnete s koníkem obtěžkaným nákladem. V době velké vody může být toto místo i neprůchodné. Odtud začíná prudký výstup zákrutami nad řeku a cesta pak pokračuje chvíli relativně vysoko nad dnem kaňonu.

Výstupová cesta je úzká, tak pokud zde náhodou potkáte karavanu koníků, tak vám nezbyde než počkat a odpočinout si. Takových karavan nepotkáte víc jak 1–2 za den, tak prakticky kráčíte pořád sami.

Nadmořská výška se pomalu přehoupává přes 4 600 metrů a poprvé se přes stěny kaňonu objevují hory daleko na obzoru.

Jen pár metrů před kempem Lartsa se před vámi objeví plytký hřeben s dobře viditelným sedlem Kongmaru la (5 260m n. m.), což je ještě o 600 výškových metrů výš než jste teď, takže se musíte dobře rozmyslet, zda vám ještě dnes na přechod stačí síly nebo se usídlíte už zde. Vaše rozhodnutí není jen o vaší aklimatizaci a fyzických silách, ale i o počasí, které se zde velmi rychle mění a vaše plány může zhatit prudký hodinový déšť či bouřka.

Do kempu Lartsa dojdete po 3–3,5 hodinách, takže pokud máte síly a počasí přeje, můžete se vydat přes sedlo. Jinak je to tu takové neútulné, jen dva malé plácky pro stan. O pár metrů je ale pěkný několikametrový vodopád.

Pokud dál nepokračujete, můžete se nalehko vydat na průzkum – o 300 metrů dále zjistíte, že treková cesta odbočuje do vyschlého bočního údolí a ta hlavní se stáčí prudce na východ, tak si můžete tím směrem udělat případně průzkumnou výpravu.