Výstup na Vysokou holi a Břidličnou horu

Túra začíná a končí v Karlově pod Pradědem. Díky místnímu lyžařskému areálu je zde několik parkovišť a tak není problém na některém z nich zaparkovat auto na celý den. Po zeleně značené turistické stezce nejdříve projdeme velkou částí Karlova a na konci vesnice začneme pomalu stoupat po lesní cestě úbočím Klobouku až k rozcestí Mravencovka. Mezi stromy se občas otevře výhled na bezlesý hřeben mezi Břidličnou horou a Vysokou holí.

Na rozcestí Mravencovka přejdeme cyklostezku a dále stoupáme po zelené, tentokrát úbočím Jelence. Cestou mineme neznačenou odbočku na jeho vrchol s nadmořskou výškou 1 038 m. Dalo by se ovšem asi diskutovat o tom, jestli se skutečně jedná o plnohodnotný vrchol nebo spíše jen o výběžek jiného kopce, Jelenky.

Brzy dojdeme k dalšímu rozcestí, pojmenovaném po původně lovecké, později turistické chatě Alfrédka. Chata bohužel v roce 2002 vyhořela a tak zde po ní v současnosti zbyla pouze zarůstající podezdívka. Ale možná bude jednou zase obnovena, stejně jako po prvním požáru v roce 1962. Prozatím tu funguje ve vedlejší chatě alespoň malé občerstvení s omezenou otevírací dobou.

Od Alfrédky se vydáme po souběžně vedené červené a žluté, procházející přírodní rezervací Pod Jelení studánkou, která se vyznačuje především neobvykle vysokým počtem mravenišť. Pešina pozvolna stoupá kolem vrcholu Jelenka (1 214 m n. m.), často lemována borůvčím, až k rozcestí Jelení studánka.

Rozcestí Jelení studánka se nachází již nad hranicí lesa na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku, v sedle mezi Břidličnou horou a Jelením hřbetem. Rozcestí je pojmenované po nedaleké studánce s poměrně vydatným pramenem. Hned vedle je i malá kamenná bouda která může posloužit jako úkryt před nepříznivým počasím.

Pokud bychom šli rovnou na Vysokou holi, pokračovali bychom z rozcestí doprava po červené. Ale když už jsme se vyškrábali až sem, byla by škoda neudělat si malou odbočku (cca 5 km) a zdolat další dva vrcholy (obzvlášť, když je to skoro po rovině). Místo doprava odbočíme tedy doleva po zelené. Po několika stovkách metrů budeme mít po pravé straně nepříliš výrazný (alespoň z tohoto místa) vrchol Břidličné hory (1 358 m n. m.). Na vrchol nevede značená stezka, ale vede na něj několik vyšlapaných pěšinek. Je z něj parádní výhled a kousek pod ním je malé kamenné moře.

Druhým vrcholem je o něco málo nižší Pecný (1 330 m n. m.), vzdálený zhruba 1,5 km dále po zelené od Břidličné hory. Vrchol tvoří malá skála a opět nabízí krásné výhledy do všech stran. Zelená pokračuje ke Ztraceným kamenům a dále na jih, ale náš hlavní cíl leží opačným směrem a tak se stejnou cestou vrátíme zpět na rozcestí Jelení studánka.

Od Jelení studánky pokračujeme dále úbočím Jeleního hřbetu a za necelou půlhodinu dojdeme na rozcestí Nad Malým kotlem. Zelená zde odbočuje vlevo, dolů z hřebene. Pokračujeme tedy nyní po červené až na Vysokou holi. Pohodlná cesta jen mírně stoupá a za necelou hodinu už jsme u Vysoké hole.

Vysoká hole (1 464 m n. m.) je nejvyšším místem tohoto okruhu a druhou nejvyšší horou Hrubého Jeseníku. Vrchol ovšem tvoří rozsáhlá plošina a není lehké určit skutečně nejvyšší bod. Rozcestník je umístěn na dřevěné boudě (zřejmě stanice ochránců přírody), ale nejvyšší bod bude s největší pravděpodobností jinde. V mapách bývá značen zhruba 400 metrů severozápadně od rozcestníku (vzhledem k tomu, že jsme v NPR Praděd a nevede k němu značená stezka, je tedy nepřístupný). V některých mapách je dokonce vyznačen ještě o metr vyšší bod hned vedle červeně značené stezky, necelých 200 metrů před rozcestníkem, ale v terénu pravděpodobně není nijak označen. Před dřevěnou boudou se nachází ještě jedna zajímavost – hraniční kámen z roku 1681, na kterém jsou stále dobře patrné erby.

Nyní už nás čeká prakticky jen nepřetržité klesání (kromě jednoho krátkého úseku) až do Karlova pod Pradědem. Cesta vede kolem pověstmi opředených Petrových kamenů, ovšem v uctivé vzdálenosti. Přímo k Petrovým kamenům je opět zakázán vstup, ačkoli z druhé strany je lyžařský vlek, který končí jen pár metrů pod nimi. Pokud je tedy chcete vidět zblízka, vyražte si sem v zimě na lyže.

Cesta nás dovede až na rozcestí Nad Ovčárnou, kde odbočíme doprava po modře značené trase (případně můžete odbočit doleva a dopřát si občerstvení na Ovčárně – zacházka je cca 1,5 km). Na dalším rozcestí Nad Velkým kotlem si můžete vybrat, zda budete pokračovat po modré nebo po žluté, obě trasy vedou do Karlova. Možná o něco výhodnější je zvolit modrou, která je o trochu kratší, nabízí několik vyhlídek na Velký kotel a ve spodní části vede údolím kolem říčky Moravice. Ale žlutá trasa vedoucí po hřebeni kolem vrcholů Temná a Kopřivná, má jistě také co nabídnout.