Přechod Králický Sněžník - Hrubý Jeseník

Zlatavá barva vodíkového světla pomalu naplňuje mou číši. Daleké výhledy z nejvyšších vrcholů Králický Sněžník, Keprník, Praděd, Vysoká hole ležící nad hranicí lesa v nadmořské výšce převyšující 1400 metrů stojí za návštěvu. Díky tomuto přechodu jsem měl možnost během tří dnů ochutnat vůni života bez civilizačních vymožeností i architektury pravých úhlů. Přirozené tvary a design vyzkoušený během mnoha miliónů let evoluce přináší klid a zároveň silné nabití elektrizujícím výbojem na první pohled klidné krajiny, pod jejíž povrchem bouří energie zvaná život.

Cesta na první kopec Sušina (1321m) začíná na vlakové zastávce Vysoké Žibřidovice. Po úvodních asfaltových kilometrech je blízkost úpatí této hory již na dosah.

Nástup na pěšinku vedoucí kolem kaskád Prudkého potoka

Pěšinka u Prudkého potoka. Nevede zde žádná široká a pohodlná cesta. Trasa navádí přes hustý les, neustálé přeskakování potoka, mokřiny i křoviska v prudkém kopci. Okolní příroda spíše než české zvelebené hory připomíná slovenskou divočinu.

Vodopády

Pohled od Sušiny na hřeben Keprník – Praděd

Cestou od hory Sušina ke Králickému Sněžníku

Opuštěný vrchol během pracovního týdne

Proudící dav lidí sestupující ze Sněžníku o víkendu

Místní obyvatel

Dorostenecká naděje místní atletiky

Tanečnice v barevných šatech

Neznačenou stezkou k léčivým pramenům. V blízkosti se sice nachází známá studánka Adélin pramen, ta je však bez uranové příměsi.

Uprostřed lesa se nachází velmi vydatný léčivý radioaktivní minerální pramen Čtrnácka. Aktivita 222Rn v rozmezí 2243 – 2990 Bq/l. Nalezen v 60. letech při průzkumu na uran, podchycen v roce 2006. Název podle čísla radiometrické anomálie. Díky své dostupnosti a dostatečnému průtoku je vyhledáván pro odběr minerální vody k léčebným účelům. Vzdálenost od značené stezky je pouhých 300 metrů (rozcestí u modré značky „Pod kapličkou“).

Další cesta vede lesy přes Kladské sedlo, kde je možné se ubytovat v tamní chatě za 300Kč, chatu Paprsek až na konec pohoří Králického Sněžníku. Ramzová je společné údolí spojující toto pohoří s Hrubým Jeseníkem. Nachází se zde několik hotelů i levnějších ubytování. Bohužel turistický ruch vytvořil z tohoto místa hlučnou zábavu připomínající spíše Stodolní Ostravu. Pravidelně o víkendech i pracovních týdnech se ozývá hlučná hudba z některých přilehlých ubytovacích zařízení. Je zde také turistický uzavíratelný přístřešek, kde je možné s karimatkou a spacákem nouzově přenocovat. Z popsaných důvodů to však nedoporučuji.

Nyní z hlubokých lesů Králického Sněžníku prudce stoupáme vzhůru k dalekým vyhlídkám. Kopce Šerák (1351m) i Keprník (1423m) skýtající daleké výhledy na již absolvovanou túru i na opačný konec k Pradědu. Máme zde jako na dlani velkou část Hrubého Jeseníku včetně horní nádrže Dlouhé Stráně. Východ či západ slunce z Keprníku okořeněný teplem naší hvězdy patří k nezapomenutelným pamlskům.

Výhled na Praděd

Vrchol

Skály Vozka (1377m), malebné a zároveň tajemné zákoutí, které za návštěvu rozhodně stojí

Cestou k Vřesové studánce

500 metrů od Vřesové Studánky geologická zajímavost

důležitý dopravní uzel rozdělující hřeben Keprníku a Pradědu.

Připravený chodník pro suchou nohu mokřinami

Nejvyšší vrchol na dosah

Nejvyšší hora Jeseníků a zároveň svým vysílačem nejvyšší umělý bod v České republice

Cestou kolem Vysoké hole k Jelení Studánce nezaměnitelnou přírodou

Po 80 kilometrech zakončuji několikadenní putování u motorestu Skřítek, odkud jezdí autobusy směrem na Ostravu i Olomouc.
Hrubý Jeseník netvoří pouze tato hřebenová cesta. Nachází se zde mnoho malebných zákoutí, údolí, skal, převisů a dalších divů přírody. Sokolí skály, Divoký důl sice patří mezi méně navštěvované. Svou vůní ovšem silně přitahuje milovníky méně dotčené a upravené přírody.

Sokolí skály. Nyní již místní obyvatelé dovezení v roce 1913 ze Švýcarska

Divoký důl představuje pro mne nejpěknější oblast z celých Jeseníků. Prudké svahy zdobí popadané kmeny stromů zadržené rozpadlými skalami. Melodii místa doprovází hučící potok vytvářející peřeje i vodopády. Člověk zde na kole rozhodně neprojede a jen vést kolo vedle sebe na velmi úzké pěšině představuje značný problém. Turista je nucen často se vyhýbat různorodým překážkám. Modrá značená turistická stezka vede nedaleko hlavní dálnice směřující od Ovčárny k Pradědu. I přes tuto blízkost je Divoký důl málo navštěvovaný. V zimě, kdy se zde člověk boří až po pás do sněhu, bývá i o víkendech liduprázdný. Dravost a nespoutanost přírody zde zpívá drsnou ódu na nekonečný koloběh života. Vstup je pouze na vlastní nebezpečí. Veliké balvany svým postavením hrozí svým pádem a jistá opatrnost je rozhodně na místě.

Hojně navštěvované místo v Jeseníkách

Výlet do Jeseníků i Králického Sněžníku může být vstupní bránou do Ráje.

Trasa:
https://mapy.cz/turisticka?…

Délka 81,2km
Převýšení 3200m
Čas 3 dny
Ubytování V turistických přístřešcích s karimatkou a spacákem.

Také je možné zvolit horské chaty po celé trase přechodu.

Na cestu doporučuji si vzít maximálně 35l batoh s vahou do 10kg. Jakákoliv větší zátěž člověka zpomaluje. Stanování je v horských oblastech zakázané.

Během víkendu je na mnoha místech přelidněno (kopce Sněžník, Praděd), proto je vhodné využít pro přechod pracovní týden.

Výše uvedené fotografie i popis nemohou přinést ucelený pohled na celou trasu a jsou jen jedním z mála míst, která jsem navštívil. Osobní účast na treku je nedocenitelná zkušenost a člověka obohatí mnoha směry. Není nutné hned na poprvé zdolat 80 či 100km. Stačí jen malý první krůček. Změnit o trochu zaběhlý stereotyp.
Vypni mobil, tablet, notebook. Sbal batoh a vydej se na cestu za poznáním. Nové obzory již na Tebe čekají.