Vycházka okolo vesničky Parinacota

Místní kostelík je opravdu krásný, ostatně jako skoro všechny bělostné altiplánské kostelíky.

Z vyhlídkového hřebínku přímo nad vesnicí je pěkný pohled na toto poloopuštěné sídlo s kostelíkem v centru. Mimo vraků aut a polorozbořených domků tu občas potkáte pasáka lam a starší lidi.

Cesta vede až na „sopečnou“ vyhlídku, odkud je pěkně vidět laguna Ungallire v podobě srdce.

Mimo sopečné vyhlídky je možné se vydat ještě na cca 3km dlouhý značený okruh po sopečném okolí vesnice. Na úžasnou, ale výrazně náročnější trasu okolo vysokohorských lagun na druhé straně hranice, to však nemá. Začátek s vyhlídkou na bofedal Parinacota však vypadá nadějně.

Cesta vede lehce vzhůru vysokohorskou krajinou se sopečnými kamenitými hřbítky bez nějakého výraznějšího zajímavého vrcholku na obzoru.

S přibývající výškou se otevírá pěkný výhled na rozsáhlé bofedaly a zdejší krajinu plnou sopečných kup. Za špatného počasí ideální místo na ztracení orientace při nějaké objevné výpravě.

Ani z nejvyšších míst tohoto okružního výletu kupodivu neuvidíte dvojčata Parinacotu a Pomerape, což může být pro vás docela zklamáním, pokud jste tyto výhledy předem očekávali.

Další možnou cestou v okolí vesnice je návrat po prašné silničce k hlavní silnici. Výlet, který možná budete muset pěšky podniknout, aniž byste dobrovolně chtěli :-). Po cestě však budete mít nadosah lamy, bofedály a nakonec i výhled na dvojčata, tak to nakonec nebude až zas tak špatný pochod.

Po cestě k hlavní silnici pochopíte, proč v této nehostinné krajině stále žije pár stálých obyvatel. Nebývale se zde totiž daří lamám.

Jakmile se konečně dostanete dál od nespočetných sopečných hřebínků, vykoukne na vás úžasná dvojice sopek Pariancota a Pomerape. Takže pokud vám nějakou dobu žádný autobus po hlavní silnici nepojede, můžete se alespoň na něco krásného koukat.