Jízda přes Pang la

Cesta přes průsmyk Pang la začíná pro většinu cestovatelů brzy ráno v městečku Tingri Dzong (4 320m n. m.), taky zvané jako New Tingri. Město leží podél sezonní řeky Schi Chu obklopené pěknými zubatými horami.

Po pár kilometrech se přijede do širokého údolí řeky Pong. U mostu přes řeku je samozřejmě vojenský checkpost, kde zkontrolují všechny potřebné povolenky. Řeka se přebrodit nedá, tak moc nevěřte návodům na internetu, že se dají tyto vojenská stanoviště obcházet a pohybovat se zde volně i bez povolení.

Po pár kilometrech jízdy údolím řeky Pong je konečně odbočka na průsmyk Pang la, klášter Rongbuk a Everest BC. Zde opustíte pohodlí asfaltové Friendship Highway /Tibet se mění rychle – ještě před pár lety byla Friendship Highway jen prašná cesta, nyní vede přes 5ti tisícové průsmyky perfektní asfalt/ a vyrazíte po šotolině /už taky rozšířené, asfalt přijde nejspíš taky co nevidět/ do úctyhodných 41 serpentin. Dle ukazatele je to k Everestu odtud už jen 103 km.

Po hodině jízdy z Tingri jste na vrcholu silnice. Vlastní průsmyk je pusté nehostinné místo na zerodovaném hřebenu. Těžko uvěřit, že desítky oblých holých kopců po okolí mají přes pět tisíc metrů nad mořem. Pohled z průsmyku je jen částečný, tak se vyplatí pro daleko lepší vyhlídku „popoběhnout“ ještě cca 10 minut do kopce po vyjetých džípových kolejích, kde už je výhled ničím nezakrytý.

Z vyhlídky je vidět víc jak sto kilometrů hlavního himalájského hřebene včetně jeho nejvyšších hor.

Pokud budete mít štěstí, tak na vás vykoukne nejvyšší hora světa Mount Everest (8 848m n. m.) a hned za ní Lhotse (8 516m n. m.).

Další osmitisícovkou, která je pěkně vidět je trůn bohů – Makalu (8 463m n. m.) a Chomo Lonzo (7 816m n. m.). Každopádně zde neplatí jednoduchá fotografická poučka, že na hory je nejlepší širokáč a na zvířátka zoom. Zde by se hodil pořádný teleobjektiv. Přeci jen je hřeben Himaláje odtud vzdálen víc jak 60 km.

Velmi pěkný je i pohled přímo dolů na pokračování naší cesty přes průsmyk. Na všechny strany až na obzor se táhnou hnědé hřebeny a kopce.

Kdyby na vlastní vyhlídce nebyly třepetající se modlitební vlaječky, tak byste měli pocit, že jste snad někde na Marsu.

Než sjedete dolů z průsmyku, můžete se i za horšího počasí modlit, aby se otevřelo boží okno a ukázalo vám nejvyšší horu světa Mount Everest v celé kráse. z Tibetské strany má úplně jiný tvar než třeba z Kala Pattharu, kde v podstatě jste blízko, ale vidíte jen špičku. Odtud vidíte zase celou severní stěnu.

Dolů to je dalších 40 serpentin, což trochu adrenalinově založenějšího řidiče nemusí vůbec bavit, tak pokud budete mít štěstí, tak to vezme střemhlav dolů lehce zajímavější cestou.

Po překonání nejprudších svahů stezka jede typicky tibetským údolím, než se napojí zpět na silnici.

Další parádní vyhlídka je na oázy v bočních údolích.

Po dvou hodinách cesty z Tingri máte horský hřeben za vámi. V údolí jsou pozůstatky starých opuštěných vesniček.

Silnice vede dál údolím Zakar, která sbírá vody už z ledovců Everestu a pokračuje směr Everest BC.