Výstup nad Tongul

Tongul (3 350m n. m.) leží v místech, kde silnice překonává po malém mostě divoký kaňon Suru. Výhled na hřeben i odtud je parádní. Vy však po tomto mostě nepřecházejte a stoupejte po vedlejší silničce do horní části Tongulu.

Skoro se vám nebude chtít ani věřit, že ten malý potůček deroucí se pod vámi v úzkém kaňonu je ta stejná řeka Suru, která o kus dál má na šířku víc jak 200 metrů.

Pokud byste náhodou přešli řeku po silničním mostku, máte ještě možnost se po druhém, u nové budovy fungující jak hotel či škola, vrátit se na správnou cestu.

Na obzoru vás stále bude provázet špice Kunu čnící nad hřeben.

Z tohoto pohledu je zřejmý začátek celého výstupu – přímo naproti nové budově u starého mostu přes řeku.

Díky vodě z ledovců je zde krásná oáza. Cesta dál stoupá po vyšlapaných pastýřských pěšinách přímo vzhůru nad potokem.

Po hodině a půl výstupu z Tongulu budete mít už docela pěkný výhled na celé údolí. Pokud jste šli doporučenou cestou nad údolím Suru, mohli jste si ušetřit 100 až 150 výškových metrů, ale za to vás čekalo překonání řeky – což může být v nevhodném období i nemožné a museli byste v tomto případě i tak klesnout až do Tongulu k mostu.

Výstup několik set výškových metrů nad údolí je únavný, ale výhledy stojí za to, i když vyhlídky nad Tarangozem jsou ještě o něco lepší.

Ze zvyšující se nadmořskou výškou se údolí uzavírá, výhledy dolů mizí a terén je čím dál víc obtížný, zvlášť na začátku léta, kdy se ve výšce okolo čtyř tisíc metrů nad mořem začínají objevovat sněžná pole. Přímo proti vám je však úžasný vodopád, který stojí za vidění. Pomalu se začíná objevovat i kuloár na konci údolí.

Pokud očekáváte, že byste mohli uvidět Nuna z nějaké bližší vzdálenosti či z jiného zajímavého úhlu, tak budete trochu zklamáni. Údolí uzavírá pěti tisícový hřeben bez nějaké výrazné a zajímavé hory.

Cesta zpět je naprosto stejná. Pokud jste ubytováni v Panikharu a nebudete mít štěstí na autobus či stop, musíte ještě počítat se třemi hodinami chůze zpět po silnici!