Výstup na sopku Mismi

Ráno bývá potůček vedle ohrady zamrzlý, tak si větší zásoby vody naberte už večer. K další pitné vodě se dostanete navíc až ke konci dne. První částí dnešního pochodu je pozovolný výstup do plochého sedla ležícího prakticky na rozvodí Tichého a Atlanitkcého oceánu. Když se otočíte zpět uvidíte na obzoru hory tyčící se hory nad údolím řeky Colca

Zhruba po hodině výstupu se dostanete do sedla ve výšce (4 980m n. m.). Liduprázdná, pustá krajina se táhne desítky kilometrů na každou stranu. Není však moc čeho by se mohlo chytit vaše oko. To nejhorší je však teprve před vámi. Pokud se vydáte touto cestou možná budete litovat, že jste nešli klasickou výstupovou trasou k Nevado Mismi.

Ze sedla se musíte vydat, už cestou necestou přímo na západ. Budete kráčet ve výšce přes pět tisíc metrů nad mořem po vysokohorské poušti. Pozor – neaklimatizovaní jedinci jsou zde v přímém ohrožení života. V případě propuknutí horské nemoci se nemáte prakticky jak rychle dostat zpět do civilizace.

Po více jak hodině pochodu ze sedla, se dostanete do míst, kde už se nechá lépe orientovat. Přes hřeben už začíná navíc lehce vykukovat ivrcholek sopky Mismi. Odtud začíná nejnáročnější a nejnebezpečnější část celého treku.

Cesta na hřeben jehož část působí už jako rozvodí mezi Atlantikem a Tichým oceánem je docela náročná. Traverzuje se svah plný rozpukaných kamenů. Historický ledovec, který je už dávno pryč zde udělal docela velkou paseku. Po půlhodinovém traverzu jste konečně na hřebeni. Pod vámi je široké údolí, kterým vede klasická výstupová cesta. Obzoru dominuje i když ne nijak výrazně sopka Nevado Mismi.

Než dojdete do sedla odkud už klesá relativně pohodlná cesta do údolí Amazonky, čeká vás téměř 3,5km chůze po tomto skalnatém hřebeni ve výšce 5200–5300m n. m.. Téměř každý z balvanů na který šlápnete se navíc kýve, takže musíte dávat extrémní pozor, ať se nezraníte. V případě jakéhokoliv zranění je zde velmi malá šance, že byjste sehnali rychle nějakou pomoc.

Po více jak dvou hodinách utrpení na hřebeni jste konečně v hlavním sedle (5 330m n. m.), tzn. zpátky na klasické cestě. Jste přesně v rozvodí. Potoky na východ sbírá řeka Colca, která ústí do Tichého oceánu. Na západ říčka Carhusanta, nejdelší zdrojnice Amazonky, která po velké řádce tisíců kilometrů ústí do Atlantiku. Zde se musíte rozhodnout zda klesnete už směr pramen Amazonky, nebo se překonáte a vylezete ještě o 300 výškových metru více na vrchol sopky Mismi.

Samotné sedlo je jediné místo na hřebeni, kde nejsou hromady kamenů. Výstup na Mismi samozřejmě dál vede po „ošklivé“ cestě.

Ze sedla na vrhchol je to dalších skoro dvě hodiny po kamenných polích – „ošklivá cesta na ošklivou horu“. Občas budete muset obcházet i takzvané ledové kajícníky. Finální výstup je po prašné suti, kde jsou vidět občas i nějaké stopy, ale lidí sem chodí opravdu málo.

Sopka Mismi (5 625m n. m.) nemá jediný vrchol, je to vlastně cca 1,5km dlouhý ostrý hřeben, Pěkně jsou z ní vidět sopky Ampato a Sabancaya.

Jižním směrem vykukují 90 km vzdušnou čárou daleko sopky tyčící se přímo nad Arequipou – Chachani a Misti

Výhledy na pustou sopečnou krajinu okolo vás jsou až takové surrealistické

Cesta z vrcholu sopky Mismi do sedla je rkatší, ale i tak vám to zabere okolo hodiny. Sestup ze sedla do údolí Amazonky po sopečném prachu je jak balsám pro nohy po celodenním „skákáním“ přes kameny.

Poslední část této drsné etapy je sejití do začátku údolí Amazonky. Několik potůčků, které vyvěrají u skalní stěny patří mezi její prameny. Největší z nich jezírko však navštívíte až zítra.

Přímo nad vámi se zvedají vysoké kolmé stěny. Stan si postavte až dole u potůčku. Najít rovný plácek však není úplně jednoduché.