Výlet do Moldavska

Výlet do Moldavska

Orheiul Vechi, moldavské víno a skvělé jídlo

Chci tam
Byl jsem tam
Hodnocení:Průměrný
Přelidněnost: Velmi malá
Obtížnost: Velmi lehká
Čas: 5 dnů

Při jednom sedánku u kafe nad mapou během nicnedělání na pláži v rumunské Mamaie nám pohled padl na malou zemi východně za Dunajem. Moldavsko. Tam jsme ještě nebyli, tam to neznáme. Slovo dalo slovo a rozhodli jsme se, že to dosud nepoznané Moldavsko poznáme.

Obsah článku
Recenze [1x]

Za hranicemi

Po dost dlouhém čekání na rumunsko-moldavské hranici, důkladné prohlídce auta (čísla motoru, karoserie a kdovíčeho ještě) a zaplacení silniční daně jsme se mohli vydat do země zaslíbené. První, co nás překvapilo, byly místní silnice. Kousek za hranicí začala cesta jako na tankodromu, hrbatá, plná děr, ale široká. Tedy vedle cesty byl zhruba metrový šotolinový pás, který možná bude někdy pokryt asfaltem. Naštěstí čím dál od hranic s Ukrajinou, tím lepší cesty.

Za hranicemi

Noc u vinohradu

Přenocovali jsme kousek před Kahulem na mezi u vinohradu, kde lišky dávají dobrou noc. A to doslova a do písmene. Mladá zvědavá liška se na nás večer přišla podívat až téměř ke stolu. Zřejmě ji přilákala vůně naší večeře. Liščí pískání bylo slyšet ještě dlouho poté, co jsme šli spát.

Noc u vinohradu

Pózování před Kahulem

U Kahulu se kvalita silnic výrazně zlepšila. Ještě malé odbočení k památníku před lázeňským městečkem a pokračujeme dál. Míříme do Komratu.

Pózování před Kahulem

Komrat

Komrat je hlavní město Gagauzské autonomní oblasti, které je součástí Moldavské republiky. Zastavili jsme auto v centru, kousek od kostela svatého Jana. Naproti kostela je obchodní centrum a tržnice, kde jsme si nakoupili a doplnili zásoby moldavského vína. V obchodech jsem měla pocit, že jsem se vrátila do minulosti. Nejvíc mě dostalo mléko a mléčné výrobky v igelitových pytlících. Jako v dobách mého dětství. Také jsem oprášila své znalosti ruštiny a poprvé v životě jsem ji aktivně použila v zahraničí. Překvapilo mě, že se to nezapomíná. Samozřejmě, osm let výuky ruského jazyka a maturita z ní se na člověku musí nějak poznat. Protože moldavština je vlastně jako rumunština, byla to jediná možnost, jak se domluvit. Potěšilo nás, jak Moldavci pořád pozitivně vnímají Česko, vlastně pořád ho mají za Československo a skoro každý, s kým jsme mluvili, tam někdy byl, studoval, byl na vojně nebo tam byl někoho z rodiny.

Komrat
Mezi kostelem a restaurací

Mezi kostelem a restaurací

Kdo si hraje, nezlobí. Mezi kostelem a restaurací bylo pěkné upravené dětské hřiště a park se spoustou laviček, nabízejících příjemné posezení. Ovšem ne v červenci v pravé poledne. Raději jsme se přemístili do protější restaurace do stínu.

Boulevard Cafe& Bar Comrat

Když jsme hledali nějakou dobrou restauraci, paní ve vinotéce nám doporučila Boulevard Cafe & Bar. Tímto jí pomyslně vřele děkujeme, jídlo bylo opravdu skvělé. Ještě úžasnější byly ale ceny. V Moldavsku skutečně jako by se zastavil čas. Hovězí steak s přílohou vyšel na našich 120 Kč. Tomu říkám opravdu lidové ceny. Flákota masa měla 250g.

Boulevard Cafe& Bar Comrat

Napravo Kišiněv

Z Komratu pokračujeme dál, objíždíme Kišiněv, náš cíl je klášter Orheiul Vechi. Do Kišiněva se ještě vrátíme. Nyní spěcháme k asi jediné turistické atrakci v Moldavsku.

Napravo Kišiněv

Orheiul Vechi

Jsme u cíle. Klášterní komplex Orheiul Vechi se rozkládá vysoko nad řekou. Ve 13. století tu mniši vybudovali rozsáhlý jeskynní systém a dalších pět století ho užívali. Dnes už je obydlená jen jedna jeskyně, která je zpřístupněna i veřejnosti. K nemalé radosti starého mnicha v ní. Ještě malá poznámka k ubytování – přijeli jsme během týden, takže penziony nefungovaly (prý mají otevřeno jen o víkendu), nestihli jsme ani infocentrum dole u parkoviště, takže jsme nakonec našli ubytování ve vesnici Trebujeni – apartmány v soukromí a kempování na zahradě u velmi milé paní domácí ve Vile Roz. Odkaz zde: https://vilaroz.com/

Orheiul Vechi
Orehiul Vechi

Orehiul Vechi

Nově postavený kostel oslňuje do dálky svými zlatými střechami.


Jeskyně

Vchod do jeskyně je pod touto kapličkou.

Jeskyně

V jeskyni

Oči si pomalu zvykají na tmu. Soukromé prostory mnicha jsou odděleny provazem, kam turisté nesmí. Cítíme se trochu nesví, nevítaní návštěvníci, zvědavost je ovšem silnější. Venku je malá terasa, k rozjímání jako stvořená, pokud člověk netrpí závratí.

V jeskyni

Výhled z jeskyně

Vstupte a nedívejte se dolů.

Výhled z jeskyně

Směrem k Trebujeni

Kousek dál nad řekou, blíž k vesnici Trebujeni, jsou další jeskyně ve skále. Tyhle jsou už přístupné veřejnosti a jsou poznamenané lidskou přítomností. Nastříkané nápisy, zbytky ohnišť, novodobější zásahy a úpravy. Stačí se vyšplhat nahoru po příkré stráni.

Směrem k Trebujeni

Otisky historie

Ve vápencovém svahu můžeme vidět stovky zkamenělých mušlí. Svědectví o tom, že kdysi dávno bylo na tomhle místě moře.

Otisky historie

Kuk

Okénko v jeskyni.

Kuk

Jeskyně u Trebujeni

Ještě foto a můžeme jít zase dolů.

Jeskyně u Trebujeni
Hurá dolů

Hurá dolů

A jak dál? Nahoru se šlo lépe. Mnohem lépe. Raději nepřemýšlet, co by se stalo, kdybych se skutálela dolů po svahu.

Vinné sklepy v Branesti

Cestou z Trebujeni se samozřejmě zastavujeme v Branesti. Zdejší vinné sklepy patří k jedněm z největších v zemi. Jsou obrovské, domlouváme si exkurzi.

Vinné sklepy v Branesti

Tady zraje víno

Pod nánosem prachu a letitých pavučin tu dozrává šumivé víno.

Tady zraje víno
Ochutnávka

Ochutnávka

Při ochutnávce vína pak obdivujeme, pro koho všeho se zde vyrobilo víno. Je jasné, že bez pár lahví výborného vína nemůžeme vinné sklepy opustit. Tím slavnostně zakončujeme návštěvu Orheiul Vechi a míříme zpět do Kišiněva. A o tom zase někdy příště.


Články v okolí
Zajímavosti v okolí
Booking.com
Chtějí tam
Chci tam
Byli tam
Byl jsem tam