Bahenní sopky v Rumunsku

Bahenní sopky ve skutečnosti žádné sopky nejsou. Jedná se o úniky plynů, procházející zvodnatělými vrstvami jílovitého bahna, deroucí se z hloubky až tří kilometrů. Plyny sebou cestou na povrch berou podzemní slanou vodu a bahno. Plyny unikají v podobě bublin ven a bahno, které s nimi společně vyvěrá, tvoří krátery podobné těm pravým sopečným.

Bahno venku rychle zasychá a vznikají tak úžasné, místy až bizarní útvary, pomalu tekoucí blátivá koryta a zajímavé zaschlé vrstvy, praskající a připomínající dračí šupiny.

Každý kráter je trochu jiný, v jednom je bláto řidší, spíš jako velmi špinavá voda, v jiném zase tuhé, husté, jeden bublá rychleji, druhý jen maličko, některý má stříbrné okraje, to se třpytí sůl, která uschla na sluníčku a vytvořila stříbřitě bílou krustu, jiný je zase víc dohněda, další je tmavošedý.

I ta, která vypadá jako ženská ňadra.

Každý kráter je trochu jiný, v jednom je bláto řidší, spíš jako velmi špinavá voda, v jiném zase tuhé, husté, jeden bublá rychleji, druhý jen maličko, některý má stříbrné okraje, to se třpytí sůl, která uschla na sluníčku a vytvořila stříbřitě bílou krustu, jiný je zase víc dohněda, další je tmavošedý.

Stačí se jen tiše zastavit a zaposlouchat se. Uslyšíte tlumené „blop – blop – blop“ a budete lapeni. Pak už se jen budete snažit zachytit sluchem další žblunkání a budete hledat směr, odkud to slyšíte. Najdete další sopku a za zády se vám ozve ještě jiné blop, blop. Sopky se budou líbit nejen vám, ale i vašim dětem. Je to úžasná přírodní podívaná, která vás pohltí.