Útulňa Andrejcová

Útulňa Andrejcová

Na sněžnicích z Liptovské Tepličky

Chci tam
Byl jsem tam
Hodnocení:Výborný
Přelidněnost: Podprůměrná
Obtížnost: Průměrná
Čas: 2 dny

Útulňa Andrejcová (1410m) se nachází na hlavním hřebeni Nízkých Tater pod vrcholem Andrejcová. Je celoročně přístupná a patří mezi oficiálně povolená místa k přenocování, zejména během přechodu hřebene NT. Většinu roku je bez hospodáře, avšak o víkendech na ní skoro vždy někdo je. V roce 2014 proběhla poslední větší rekonstrukce, s výměnou kamen a přidáním tepelné izolace. Kdo na chatě byl před rekonstrukcí, musí mu, stejně jako mně, spadnout brada a tak děkuji za tuto velkou proměnu.

Obsah článku
Recenze [1x]

Liptovská Teplička

Víkendový přechod na sněžnicích, s hlavním cílem – Královou hol'ou, s přespáním na Andrejcové (útulňa), jsme začali ve vesnici Liptovská Teplička. Tato vesnička (2tis. obyv.), která se pyšní titulem Dedina roka 2007, měla donedávna i funkční sjezdovku, která bohužel nyní chátrá. Je však výborným výchozím bodem na hřeben NT ze severní strany, ale protože nástupní cesty jsou delší než z jihu (Pohorelá, Šumiac, Telgárt), moc turistů tu nepotkáte. A to se mi právě líbilo.

Liptovská Teplička

Nad Tepličkou

Po modré tur. značce, která vede od sjezdovky, jsme vystoupali (někteří po sjezdovce) do Sedla pod Doštiankou. Tam už vede žlutá značka po bočním hřebeni až na Panskou hol'u, na kterou asi po 3h dojdeme. Je to krásná túra, žádné velké stoupání, nikde nikdo, jen křupající sníh a převalující se mraky s paprsky průbojného sluníčka, které nám začínají pomalu odkrývat výhledy do krajiny.

Nad Tepličkou
Cestou na Panskou hol'u

Cestou na Panskou hol'u

Kluci, kteří vystoupali sjezdovkou, mají menší náskok a tak na nás čekají v posedu…stejně jako místní běžkaři, kteří se šli před obědem jen tak projet :)


Budnárka

Zimní cesta (částečně prošlapaná od skialpinistů), vede většinou lesem, až k této salaši Budnárka, která je zařízena na nouzový nocleh, jsou tu kamna a zásoba dřeva. Sedneme si dovnitř (teplota je stejná jako venku), něco pojíme a jdeme dál. Jsou asi dvě hodiny a za další necelé dvě jsme na Andrejcové. Cesta pokračuje přímo od chaty, kde prudkým, ale krátkým kopcem dolů spadneme do údolí na modrou značku, po které pokračujeme až k potoku, který překročíme a začneme stoupat traverzem na hlavní hřeben.

Budnárka

Konečně Tatry

Když se dostaneme výš, začnou se konečně objevovat panoramata, kvůli kterým jsme přijeli. Že však budeme mít Tatry na dohled odteď už skoro pořád, jsem ani nedoufala :)

Konečně Tatry

Andrejcová 10 minut, nebo taky hodinu

Napojíme se na hlavní hřeben a jsme na červené turistické značce. Od rozcestníku nám zbývá už jen 10 minut do cíle. Velmi rádi si těchto 10 minut protáhneme na hodinu a děláme to, co nás baví a na co máme konečně dost času :) Fotíme a válíme se ve sněhu, než nás zima zažene do chaty.

Andrejcová 10 minut, nebo taky hodinu

Výhled na jih

Na jihu se vytvořila hustá, padající deka z mraků, na severu se udělalo totální jasno. Teplota nahoře ale byla pořád stejná, krásných –13°C :)

Výhled na jih

Hlavně nabrat správný směr

Pro hůře se orientující, na chatě mají jasno…pivo doprava, voda doleva.

Hlavně nabrat správný směr

Konečně (v) útulně

Jak jsem již psala, kdo nebyl na chatě před její rekonstrukcí, možná nedokáže úplně její proměnu docenit. Když ale srovnám spaní na dřevěných pryčnách s pobíhajícíma myškama a s nefunkčními kamny, připadala jsem si teď jako jako v 5-ti hvězdičkovém hotelu. Recepční (chatár) Vlado, nás přivítal s úsměvem, nabídnul skvělou šošovicovou polévku, domácí „žeruchovicu“ jako digestiv a několikalůžkovou postel, ve vytápěné místnosti (spacák tedy stačil tenký). O pivu se tu nebavím, to je samozřejmostí :). Cena za jídlo a ubytování je DOBROVOLNÁ, za pivo 2€. Co psát dál? Na stěně kytara, stůl se prohýbal ve stylu „co batohy daly“ a stále jsme vítali další skialpinisty, až jsme nakonec zjistili, že se s některými vlastně známe. Svět je malý. Všichni se vešli (ve stylu dobrých se vejde), na kytaru zahráli, hvězdy pozorovali a pak spokojeně usnuli, očekávajíc východ slunce…

Konečně (v) útulně

Ráno

Noc uběhla ani nevím jak (to ty špunty do uší) a v šest jsme jako první začli vstávat. Vlado byl taký dobrý, že vstal s námi a nevháhal přijít s nabídkou párků, čaje, nebo kávy na snídani…

Ráno

Čarokrásné barvy

když Tatry spí a vy už ne

Čarokrásné barvy
Východ slunce

Východ slunce

Tatry se probouzí


Inverze

Včerejší mrak na jihu spadnul dolů a tak jsme se na něj dívali z druhé strany.

Inverze

Hřeben NT - od Vápenice až po Královu hol'u

Protože jedna část chtěla jít přes hřeben až na Královu hol'u a pak zpět po zelené do Tepličky (což je v zimě docela dlouhá trasa), rozhodla se druhá půlka, která spěchala do Brna, pro kratší variantu s výstupem na Velkou Vápenicu a zpět přes Panskou hol'u do údolí až ke sjezdovce v Tepličce. Tato verze je asi o 2h kratší. Varianta přes KH je zdlouhavá hlavně kvůli nekonečnému sestupu od Velkého Brunova do Tepličky (asi 6km po lesní cestě) a doporučuji ji fyzicky zdatným jedincům. Dva kluci tuhle trasu šli včera obráceně na sklialpech (LT-KH-Andrejcová) a po příchodu na chatu odpadli během hodiny. Možná by se dalo nějak využít auta a přiblížit se, ale to jsme kvůli sněhu nedělali.

Hřeben NT - od Vápenice až po Královu hol'u

Cestou na Vápenicu

Velká Vápenica je od Andrejcové 1h45min, což v klidu dodržíme a ještě stíháme fotit.

Cestou na Vápenicu

Velká Vápenica

Po dosažení našeho dnešního vrcholu se vracíme do sedla Priehybka a zahýbáme na modrou značku (která už prošlapaná není a není ani zimně značená). Dá se však odhadnout a s pomocí GPS dojdeme znovu k chatě Budnárce, kterou už známe z včerejšího dne, a kde se napojíme na nám už známou trasu.

Velká Vápenica

Modrá

Modrá značka ze sedla Priehybka byla (podle mne) nejhezčí část túry…prašan, do kterého je skoro škoda vstupovat, nádherné výhledy…

Modrá
Modrá, prachová peřina a my

Modrá, prachová peřina a my

Kromě stopy veverek teď ve sněhu zůstanou ještě i naše stopy.


Modrá

modrá je dobrá…razíme si cestu „od oka“ a vyjdeme přímo u této salaše.

Modrá

Modrá

Modrá značka nás vyvede z lesa prudším klesáním k potoku, podél kterého jdeme asi 500m, kde je patrná odbočka (oficiálně však neznačená) zpět k chatě Budnárka. Chvíli tak opět stoupáme a za chvíli je chata před námi.

Modrá

Zpět do Tepličky

Od Budnárky jdeme stejnou cestou po žluté a za Panskou hol'ou zahneme doprava do údolí, které nás dovede přímo pod sjezdovku, odkud jsme vyráželi. Údolím by se dalo krásně svézt na lyžích až dolů, ale potkáváme i spoustu místních výletníků.

Zpět do Tepličky

Konečná

Co by to bylo za akci, kdybychom ji nazakončili v hospodě u halušek. Tentokrát vynecháme salaš Krajinka v Ružomberku a navštívíme místní restauraci u sjezdovky (určenou zřejmě pro bývalé lyžaře). Každopádně ceny byly moc fajn a jídlo také, takže se jdeme rozloučit s místními, u kterých jsme spali a když odjíždíme, potkáme se ještě i s právě dorazivší druhou skupinkou z Královy hol'e, která vypadá docela vyčerpaně. Obdivuju jejich tempo, ne že by to nešlo, ale my jsme si to raději užili pohodově, bez vyplazeného jazyka :)

Konečná

Články v okolí
Zajímavosti v okolí
Chtějí tam
Chci tam
Byli tam
Byl jsem tam