Aneb pět vrcholů za jeden den

Navštívit Chopok je takřka povinností každého návštěvníka Nízkých Tater. Nejsnáze se na vrchol lze dostat pomocí soustavy lanovek buď ze severní nebo z jižní strany. Horní stanice lanovky je jen pár desítek metrů od vrcholu. Pro ty, kteří raději zdolávají hory pěšky, je k dispozici několik značených tras. Níže je popsán okruh z Demänovské Doliny, během kterého kromě Chopoku zdoláme další 4 vrcholy. Trasa je dlouhá něco málo přes 22 km, s převýšením necelých 1 700 m a zabere kolem 9 hodin.
Vrbické pleso
Túra začíná v obci Demänovská Dolina, v místní části Jasná, která je plná penzionů, apartmánů a hotelů. V září 2018 je ale ráno (i při návratu pozdě odpoledne) napůl opuštěná a spíše než turisty je zde možné potkat stavební dělníky pracující na výstavbě dalších ubytovacích objektů. V místě je několik parkovišť a zastávka autobusu. Od zastávky se vydáme po žluté a po chvíli jsme u Vrbického plesa – největšího přirozeného plesa v Nízkých Tatrách. Je sice největší, ale přesto poměrně malé. V dáli nad ním je třívrcholový hřeben Bôru – vpravo je samotný Bôr, vlevo jsou Zákľuky a uprostřed asi bezejmenný vrchol (bez záruky).

NCH Demänovská dolina
Vrbické pleso obejdeme a na chvíli se opět vrátíme na asfaltovou silnici. Z rozcestí Mikulášská chata pokračujeme stále po žluté. Souběžně se žlutou vede též Naučný chodník Demänovská dolina. Bohužel, i zde řádila kalamita a velká část okolních svahů zůstala holá. Daleko vpředu před sebou vidíme sedlo Poľany, kam se potřebujeme dostat. Asfalt naštěstí brzy končí, silnice přechází v lesní cestu – ze začátku bez lesa, ale posléze se přece jen noří mezi stromy, které kalamitu přežily. Lesní cesta se postupně mění v širší pěšinu, příjemně stoupající kolem potoka a po necelých 45 minutách už jsme na rozcestí Tri vody v nadmořské výšce kolem 1 370 m.

Výstup do Sedla Poľany
Na rozcestí se naučný chodník spolu s červenou značkou, která zde začíná, stáčí doprava. My pokračujeme stále rovně po žluté. Cesta je zde místy rozbitá. Brzy se dostaneme nad hranici lesa. Před sebou vidíme Poľanu a sedlo, při pohledu zpět máme za sebou masiv Krakovy hoľe, Pusté a v dálce při dobré viditelnosti je možné dohlédnout až na Vysoké Tatry. Stezka neustále stoupá vzhůru a po zhruba 80 minutách (od rozcestí Tri vody) jsme v Sedle Poľany ve výšce 1 837 m n. m.

Sedlo Poľany
Dostali jsme se na hlavní hřeben Nízkých Tater. Pokud bychom si chtěli túru výrazně zkrátit, je možné zde odbočit po červené doleva na Dereše a dále na Chopok. V opačném případě budeme pokračovat doprava po žluté a souběžné červené na Poľanu. Ze sedla je krásný výhled i na jih a můžeme si tak udělat obrázek o tom, co nás nyní dále čeká. Vpravo je vidět hřeben mezi Poľanou a vrcholem Kotliská, po kterém vede stezka a úplně vlevo je Skalka.

Poľana
Ze sedla tedy pokračujeme doprava a po přibližně 500 metrech jsme na prvním vrcholu trasy – Poľaně (1 889 m n. m.). Samotný vrchol není nijak výrazný, označuje ho pouze stará triangulační tyč. Ale i odtud je krásný kruhový výhled, mimo jiné na Zákľuky (1 914 m n. m.), kam je možné dojít po žluté turistické stezce.

Krížske sedlo
Z vrcholu pokračujeme doleva po červené do Krížskeho sedla. Cesta klesá po hřebeni až do sedla ve výšce kolem 1 760 m n. m. V sedle je modře značená odbočka vedoucí až do Liptovského Jána. My se budeme stále držet červené a začneme opět stoupat ke druhému vrcholu trasy – Kotliské.

Kotliská
Po vystoupání zhruba 180 výškových metrů jsme na vrcholu ve výšce 1 937 m n. m. Vrchol je opět označen triangulační tyčí a je z něj překrásný výhled na všechny strany. Nejzajímavější je asi výhled severním směrem – přímo před námi je hřeben, po kterém jsme přišli, za ním vlevo Bôr a Zákľuky, uprostřed Poľana a doprava pokračuje hřeben přes Dereše a Chopok. Úplně vpravo, trochu stranou, bude pravděpodobně Ďumbier. Červená značka pokračuje dále na Chabenec a Ďurkovou, my zde odbočíme doleva na žlutě značenou trasu směrem na Skalku (v období 1.10. až 30.6. je vstup na tuto stezku zakázán).

Skalka
Nejdříve o něco sestoupíme do bezejmenného sedla, mineme bezejmenný vrchol a opět začneme stoupat až dojdeme k poškozenému ukazateli, který však není na samém vrcholu. Žlutě značená trasa se stáčí k jihozápadu a pokračuje na Žiarskou hoľu. Pokud chceme dojít na samotný vrchol Skalky (1 980 m n. m.), musíme od ukazatele pokračovat jihovýchodním směrem po vrcholové plošině až dorazíme k napůl vyvrácené triangulační tyči. Těžko říct, jestli je skutečně na nejvyšším místě plošiny, špatně se to zde určuje, ale myslím, že můžeme s klidným svědomím prohlásit třetí vrchol za zdolaný.

Zpět do Sedla Poľany
Jelikož hlavním cílem je Chopok a navíc se chceme vrátit zpět do Demänovské Doliny, nezbývá nic jiného, než se po stejné trase vrátit zpět do Sedla Poľany. Cesta zabere zhruba 1,5 hodiny. Opět mimo jiné mineme bezejmenný vrchol mezi Skalkou a Kotliskou, po jejímž travnatém svahu vede pohodlná pěšina.

Dereše
Ze Sedla Poľany se vydáme vpravo po červené. Cesta pozvolna stoupá po hřebeni. Místy je kamenitá, v některých místech je kamenný chodník. Není výjimkou, když zde potkáte skupinku kamzíků. Tím, jak se blížíme Chopoku, je zde i čím dál více lidí. Ještě před Chopokem dorazíme k vrcholu Dereše – čtvrtému nejvyššímu vrcholu Nízkých Tater a zároveň ke čtvrtému, dnes zdolanému, vrcholu. Dle mapy je nadmořská výška 2 003 m, podle ukazatele na rozcestí, které je o kus dál (a níže) dokonce 2 004 m.

Chopok
Nyní už nám schází jen poslední a zároveň nejvyšší vrchol trasy. S nadmořskou výškou 2 024 m je Chopok třetím nejvyšším vrcholem Nízkých Tater. Od rozcestí pokračujeme stále po červené hřebenové cestě a brzy už jsme u horní stanice lanovek – vyjet se sem dá z jižní i severní strany. Kvůli lanovce je tu také poněkud živěji. Přímo pod vrcholem Chopoku je pak ještě moderní chata s restaurací. Od vrcholu nás dělí už jen několik minut. Seshora je nádherný výhled, ostatně stejně jako z celého hřebene.

Sestup po sjezdovce
Z vrcholu sejdeme zpět ke stanici lanovky, kde je i rozcestí. Po červené je možné pokračovat dále na Ďumbier, na jih vede žlutá na Kosodrevinu a Srdiečko. My se vydáme na sever po modré směrem na Lukovou. Stezka v tomto úseku vede po sjezdovce a poměrně rychle utíká. Hlavní hřeben necháváme za sebou a hluboko pod sebou máme Demänovskou dolinu.

Pod Orlou skalou
Po modré stále klesáme přes rozcestí Luková a Pod Orlou skalou. Na chvíli se k modré přidá červená a naučný chodník, ale my se stále držíme modré až do Jasné, odkud jsme ráno vycházeli. Pod rozcestím Pod Orlou skalou se na chvíli vnoříme do lesa, ale bohužel i tady jsou velké plochy poničeny kalamitou. Poslední úsek je opět po sjezdovce. Na okraji Jasné se modrá značka stáčí doleva a vede oklikou kolem Vrbického plesa, k parkovišti je ale možné se dostat i zkratkou po silnici přes vesnici.

Články poblíž
Giga List: Nejkrásnější túry v Nízkých Tatrách
V Nízkých Tatrách najdete snad nejslavnější hřebenovku Slovenska a zároveň i ty nejkrásnější výhledy na Vysoké Tatry na obzoru.… pokračovat ve čtení

Láká tě Slovensko? Tak na co ještě čekáš!
Cestovní pojištění
Dobré cestovní pojištění je naprostá cestovatelská nutnost ať už vyrazíte kamkoliv. Vyber si to nejlepší dostupné!
Akční zájezdy
Pokud máte na svých cestách rádi, co nejméně starostí využijte akční nabídky cestovních kanceláří a cestujte bez stresu.
Levné letenky
Začni svou vysněnou cestu tím, že si pořídíš tu nejlepší letenku za akční cenu. Je přeci zbytečné platit více.
Levné hotely
Vyber si v předstihu hotel dle svých představ. Nemusíš pak řešit na místě, že už je plno, nebo že se ceny zvýšily.
Akční průvodci
Vyber si z nabídky průvodců Lonely Planet za akční ceny, ať na své cestě nemineš nejlepší místa.