Článek Svatojánské proudy

Ze Štěchovic na Slapy vede po levém břehu Vltavy atraktivní turistická cesta měřící zhruba 7,5 kilometru. Vede ale místy po náročném skalnatém terénu a je proto nečekaně náročná. Je vedena po úbočí skal nad řekou a dokonce jsou na ní i vytesané dva tunely.

Cesta začíná u Štěchovické přehrady, která tvoří druhou část vltavské kaskády.
Zajímavostí je, že zdejší plavební komora je s výškou 20,1 m nejvyšší v Česku. 

Hráz vodního díla Štěchovice s elektrárnou je dosti známá. Mnohem méně známé je to, že nad elektrárnou je na hřebeni vrchu Homole vytvořeno velké jezero určené pro přečerpávací elektrárnu. Z údolní nádrže do akumulační nádrže na kopci vede masivní tlakové potrubí.

Oblast Svatojánských proudů se stala od roku 1865, kdy zahájila Pražská paroplavební společnost lodní linku z Prahy do Štěchovic vyhledávaným cílem výletů. Proto zde byla již 11. května 1889 Klubem českých turistů vyznačena první značená turistická trasa. V roce 2014 byla znovu vyznačena replika této trasy dobovými značkami.

Již po necelém kilometru se dostaneme do údolí potoka, který staří trampové nazvali Yukon. Postupně zde vyrostly trampské sruby a díky přívozu provozovanému panem Fáberou byla osada nazvaná Na Fáberce. Dnes zde najdeme několik dobře udržovaných trampských chat.

Vltava vytvořila v hlubokém údolí mezi obcemi Třebenice a Štěchovice sedm kilometrů dlouhý peřejnatý úsek se spádem cca 20 metrů. Četná skaliska a divoké peřeje představovaly pro voraře nepříjemné obtíže. Podle sochy sv. Jana Nepomuckého, vztyčené u řeky v roce 1722 byl tento divoký úsek pojmenován „Svatojánské proudy“. 

Po roce 1865 začali tuto romantickou část řeky objevovat turisté. Dokonce zde pak byly organizovány turistické „dobrodružné“ plavby. Dnes jsou divoké peřeje a skály pod hladinou Štěchovické přehrady.

Po třech kilometrech dorazíme k osadě Ztracenka, která je asi nejznámější trampskou osadou. První osadníci zde tábořili již po první světové válce. Jezdila sem řada známých osobností jako např. Jarka Mottl. Zdeněk Burian nebo Jarda Štercl.

Stezka pokračuje mezi skalami a nabízí řadu krásných výhledů na řeku a protilehlé skály, na nichž se nachází velmi známé vyhlídky Máj a Smetanova.

Některé úseky vyžadují zvýšenou opatrnost a nejsou vhodné pro menší děti.

Zajímavostí této stezky jsou dva tunely vysekané do skal.

Poslední osadou na této stezce je osada „Svatojánské proudy“. První osadníci se tu objevili již kolem roku 1910 a postupně si tu stavěli dřevěné zálesácké sruby kanadského typu.

To už se blížíme do konce trasy, která je v obci Třebenice pod Slapskou přehradou. Jde o první přehradu postavenou na Vltavě po II. sv. válce. Výška hráze je 70 m a délka 200m. Při spodním pohledu na hráz zaujmou čtyři mohutné přelivy.

Řeka byla od nepaměti používána pro dopravu dřeva a soli. Ve snaze zmírnit její divokost nařídil císař Ferdinand III. roku 1640 odstřelit nejnebezpečnější skalisko v místě dnešní slapské přehrady. Na památku tu byl roku 1643 vztyčen Ferdinandův sloup. Sloup byl před napuštěním Slapské přehrady přenesen na nynější místo pod hrází.

V roce 1722 byla vedle Ferdinandova sloupu vztyčena socha sv. Jana Nepomuckého – patrona plavců. Podle něho pak byla celá oblast pojmenována. Socha, kterou můžeme vidět vedle silničky od řeky, je kopií z roku 1908.