Prohlídka Bělehradu

Po příjezdu do města jsme zaparkovali na placeném parkovišti nedaleko centra. Naše první kroky vedly směrem k centru přes část města, která měla svá nejlepší léta už za sebou. Míjeli jsme několik opuštěných a chátrajících budov původem z dob komunismu.

Bělehrad nemá na rozdíl od řady jiných evropských metropolí bohatý fond historických budov, protože velká část z nich byla zničena během smutnějších dějin regionu i města. 

Město je významné také z dopravního hlediska. Křižují se zde panevropské koridory, ústí sem mnohé železniční tratě a i poloha na soutoku dvou řek je klíčová pro vnitrozemskou i mezinárodní lodní dopravu.

Město má rozsáhlý systém veřejné dopravy, jejímž základem je tramvajová síť. Tramvaje spojují všechny hustěji osídlené části města a jsou v provozu již od roku 1892. Metro, které bylo v plánu vystavět již od 70. let minulého století, bohužel stále nemá stavbu ani zahájenou.

Centrum samotné metropole, okolo ulice Knez Mihailova a Náměstí republiky,vzniklo na přelomu 19. a 20. století a je turisticky atraktivní, stejně jako nedaleká pevnost Kalemegdan s výhledem na soutok řek Dunaj a Sáva a Nový Bělehrad. My si centrum města prošli po ulici knížete Michala, která je jednou s oblíbených obchodních tříd místních obyvatel. Najdete zde mnoho obchodů mezinárodních značek, ale také trhy s lokálními produkty.

Oblíbená je také třída Skadarlija. V Bělehradě se nachází i přesto různé historické stavby, které jsou svědky srbských i balkánských dějin. Jednou z mála ulic, kde jsou takto dochovány, je např. Kosančićev venac.

V centru metropole se nachází několik parků, ale nejznámější vznikl v 19. století okolo pevnosti Kalemegdan, kam se dostaneme procházkou na konci ulice knížete Michala. V parku jsou umístěny majestátní sochu úctyhodných velikostí připomínající minulý budovatelský režim. Další parky jsou rozmístěny mimo historické jádro města, ale v jeho dobré dostupnosti.

Kalemegdan je rozsáhlým fortifikační komplexem. Kořeny pevnosti sahají až do 2. století, budována byla až do století osmnáctého. Postavena byla Římany na návrší nad soutokem řek Sávy a Dunaje. Pevnost později využívali i středověká srbská království, Maďaři, Osmani a Rakušané.

Zajímavé zpestření hlavně pro dětské návštěvníky je dinopark pod hradbami pevnosti, který má zpoplatněné vstupné. Při průchodu dále do pevnosti jde však alespoň nahlédnout, pokud nemáte čas na celou prohlídku.

V pevnosti se nachází vojenské muzem, které bylo zřízené už 1878 (patří mezi nejstarší instituce svého druhu v zemi). Stalo se tak nedlouho poté, co Srbsko získalo faktickou nezávislost na Osmanské říši. V té době byly v muzeu uchovány exponáty z časů bojů proti Turkům.

Muzeum bylo vypleněno během druhé světové války Němci. Po skončení války byl v rámci Generálního štábu Jugoslávské armády zřízeno Josipem Brozem Titem vojensko-historické oddělení. Jemu byla v roce 1956 vyhrazena současná budova v centru Bělehradu.

K muzeu patří rovněž i část pevnosti, kde jsou vystavena děla a tanky, které bojovaly jak během Balkánských válek, tak i v dobách první a druhé světové války. Nejstarší exponáty pocházejí naopak z období Bitvy na Kosově poli.

Prošli jsme si komplex pevnosti a prohlídku zakončili na severních hradbách nad soutokem Dunaje a Sávy. Toto je oblíbené místo i promístní, kde se schází posedět, zahledět na soutok nebo se projít se psy v parku pod hradbami. Výhled je tu opravdu daleký, až na předměstí Bělehradu nebo na rozsáhlý park Ušće – ústí Sávy do Dunaje, který představuje hlavní oázu zeleně pro Nový Bělehrad a jeho rozloha činí 92 ha.

Místní obsadí hradby k sezení s tím nejlepším výhledem na západ slunce. 

Při sestupu z hradeb přes park směrem k řece Sávě míjíme kapli svaté Petky. Kaple je postavená nad posvátným pramenem a zasvěcená svaté Petce. Nachází se na cestě spojující horní a dolní město bělehradské pevnosti, v blízkosti kostela Ružica, přičemž pramen je v samotném oltáři kaple. Dnešní kaple byla postavena v roce 1937 podle projektu architekta Momira Korunoviće.

Po chvíli dojdeme od pevnosti až k řece Sávě, kde se přeneseme zpět do 21. století. Je tu vybudována nová promenáda podél níž je živá zábava s moderními restauracemi. Na řece občas zahlédneme i luxusní plavidla všeho druhu.

Na konci promenády podél Sávy se tyčí jako moderní pochodeň Bělehradská věž, oficiálně známá jako Kula Bělehrad. Jde o 42 patrový, 168 metrů vysoký mrakodrap se smíšeným využitím.

Po dokončení vnější konstrukce v roce 2022 se stal nejvyšší budovou v Bělehradě, Srbsku a v regionu západního Balkánu a byl propagován jako „maják celé plánované komunity.“ Mimo Turecko zůstal nejvyšší budovou na Balkáně po dobu jednoho roku, dokud jej v roce 2023 nepřekonala budova Sky Fort v bulharské Sofii.

Náš den v Bělehradě jsme zakončili příjemným koupáním v řece Sávě. Asi 5min autem od centra města se nachází u ostrova Ada Ciganlija sportovně-rekreační komplex budovaný od roku 1957. Jeho součástí je i umělé Sávské jezero, původně rameno řeky Sávy, které bylo přehrazeno. V současné době se jedná o populární místo setkávání i rekreace především v letních měsících. Jeho součástí je také 7 km dlouhá pláž a řada objektů např. pro golf a další sporty.

Vstup do areálu je za pár korun, respektive za pár Srbských dinárů a tak je hojně využíván místními. My přišli těsně před západem slunce a tak už to mnoho lidí nebylo. Voda byla průzračně čistá, pláže s navezenými kamínky a teplota vody ideální pro osvěžení po celém horkém letním dni ve městě.

Celý ostrov Ada Ciganlija je hojně využíván místními ke sportovním aktivitám, ať už k vodním sportům nebo jízdě na kole, golfu nebo fotbalu a jiným sportům. Na ostrově najdete několik hřišť a sportovišť.