Návštěva ostrova Mykines

V podstatě existují pouze dva způsoby, jak se dostat na ostrov, a oba mají svá vlastní rizika. Jednou možností je cestovat helikoptérou, což je nákladnější a kapacita je omezena, navíc je nutné mít vhodné povětrnostní podmínky. Druhou, snazší možností, je plavba trajektem z přístavu Sørvágur, avšak i tato volba závisí na počasí. Často se stává, že se lidé mohou dostat na ostrov, ale kvůli nepříznivým podmínkám nemohou zpět, takže je vhodné plánovat návštěvu ostrova na den s nejlepším počasím – ubytování na ostrově může být cenově dosti náročné.
(Na obrázku jsou kolmé útesy v jihozápadní části ostrova Vágar.)

My jsme se rozhodli pro trajekt a v žádném případě toho nelitujeme. Celková cena za obě cesty byla 120 DKK, což odpovídá přibližně 400 CZK. Plavba nejenže nabídla malebné výhledy, ale také přinesla dostatek adrenalinu, zejména kvůli bouřlivému moři během cesty. Dosud jsem nezažil plavbu s takovými vlnami a byl jsem překvapen, že ten den loď vůbec vyplula. Po příjezdu na místo byla část cestujících bledá jako sníh, a někteří z nich museli několik desítek minut odpočívat na skále u přístavu. Při cestě zpět bylo moře naopak klidné.
(Na obrázku je ostrov Tindhólmur)

Po opuštění přístavu a fjordu jsme dorazili k impozantnímu skalnímu oblouku Drangarnir, který dosahuje výšky 70 metrů. Tento skalní útvar patří mezi nejznámější na Faerských ostrovech, takže se u něj loď na chvíli zastavila, aby si jej cestují mohli vyfotografovat.

Pak jsme pokračovali kolem ostrova Tindhólmur, který se pyšní velmi ostrými vrcholy a je neobydlený. Jeho nejvyšší bod se nachází ve výšce 262 metrů nad mořem. Za tímto ostrovem klid moře skončil a mezi ním a ostrovem Mykines jsme byli svědky obřích vln, které s lodí cloumaly, jako by byla na horské dráze. 

Po 45 minutách plavby dorážíme na cílový ostrov. Na něm leží pouze jedna malá stejnojmenná vesnice – Mykines, avšak většina domů zde není trvale obývána.

Hned u přístavu na návštěvníky čeká nepříjemná turistická past. Místní se rozhodli vybírat poplatek za procházku po ostrově a ten teda není vůbec malý – 400 DKK (cca 1300 CZK). Nám se naštěstí podařilo projít nepozorovaně okolo, když zrovna paní kasírovala ostatní návštěvníky a rychle jsme zamířili směrem vzhůru do kopce. Navíc byla část trasy k majáku uzavřena, což by mělo podle mého názoru vést k alespoň nějaké slevě. Holt kdo chce moc, nedostane nic… Tyto poplatky se bohužel začínají stávat běžnými téměř na každé významné atrakci na Faerských ostrovech. Chápu, že místní nemusí být nadšeni neustále rostoucím turismem, ale zároveň věřím, že příroda by měla být přístupná všem. Pokud chtějí místní získat na turistech nějaké příjmy, mohli by zvážit symbolický nebo dobrovolný vstup a výrobu suvenýrů. Argument o udržitelnosti krajiny mi připadá neopodstatněný, zejména když na ostrov denně připlouvají maximálně dvě malé lodě. Osobně bych obyvatele Faerských ostrovů za tohle nechal platit poplatky při návštěvě Prahy či jiných světových měst.

Pastviny, typicky ohraničené kamennými ploty.

Ostrůvek Mykineshólmur, na kterém se nachází maják, nebyl v době návštěvy přístupný turistům. S hlavním ostrovem je spojen 40m dlouhým mostem.

Stezky na ostrově: Na ostrově existuje několik turistických tras. Pokud má někdo k dispozici více času, může se rozhodnout pro výstup na nejvyšší horu Knúkur (560 m) nebo pro cestu k majáku na ostrůvku Mykineshólmur (bude-li tato část otevřena). My jsme se vydali na krátký okruh severně od vesnice Mykines, kde jsme měli možnost pozorovat papuchalky.

Na konci krátkého okruhu, kterým procházíme, se rozprostírá výhled na útesy v severní části ostrova.

Papuchalkové jsou malí mořští ptáci známí svým charakteristickým vzhledem, černobílým peřím a barevnými zobáky.

Ostrov je ideálním místem pro milovníky těchto roztomilých zvířátek.

Tito ptáci tráví většinu života na moři, ale na pevninu přicházejí hnízdit ve skalních koloniích na pobřeží. Umí skvěle létat, plavat a potápět se, aby chytali ryby. Spárují se na celý život a vyhrabávají si nory, kde kladou svá vejce.

Ve vesnicích na Faerech jsou často k vidění miniatury domků hned vedle originálu. Domky ve vesnici Mykines nejsou výjimkou. 

Zpáteční cesta lodí vede kolem ostrova Mykines. Nejprve loď vpluje do menšího zálivu u skalního výběžku Støpulin ve východní části ostrova. Poté pokračujeme k skalnímu oblouku v severovýchodní části ostrova. I když to na první pohled na fotografii nevypadá, moře bylo tentokrát opravdu docela klidné.

Nakonec se loď vydá zpět k ostrovu Vágar. Během této části cesty projíždíme kolem vodopádu Múlafossur a následně se fjordem vracíme do přístavu Sørvágur.