Jubilejní (Jeruzalémská) synagoga

Synagoga byla postavena v maurském slohu s prvky secese podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Stiassného. Průčelí z Jeruzalémské ulice zdobí mohutný islámský oblouk s Davidovou hvězdou a hebrejským nápisem „Toto je brána Hospodinova, skrze ni vcházejí spravedliví“.
Interiér vyniká svou bohatou výzdobou, zejména barevnými vitrážemi a ornamenty. Interiér synagogy je prostorný a vzdušný, s dominantní schránou na Tóru a rozsáhlou ženskou galerií.

Stavba je zajímavou směsí secese a maurského slohu (islámskýstyl severní Afriky). Tento neomaurský styl se c česku zachoval je na velmimálo stavbách. Například na minaretu v Lednici https://www.gigaplaces.com/…cky-minaret/

Půdorys stavby tvoří trojlodí se dvěma příčnými křídly. Dlouhý vnitřní prostor synagogy je rozdělen dvěma řadami sedmi islámských oblouků, nesoucích ženskou galerii.
Synagoga má 850 míst k sezení a oddělený balkón pro ženy. Je to tedy největší synagoga pražské židovské obce. 

Interiér je různorodou směsicí maurských prvků s detailní secesní výmalbou Přízemí i galerie jsou osvětleny velkými okny s vitrážemi. Stěny jsou ozdobeny maurskými arabeskami a ze stropu visí tepané lustry

Prostor uzavírá na severovýchodní straně svatostánek ozdobený reliéfem vinného keře a deskami Desatera. Před ním je pult pro modlitby a předčítání Tóry. 

Synagoga byla postavena v letech 1905–1906 jako náhrada za tři synagogy (Cikánovu, Velkodvorskou a Novou), které byly zbořeny během asanace pražského židovského ghetta. Původně nesla jméno Jubilejní chrám císaře Františka Josefa na památku padesátiletého výročí jeho panování. Po první světové válce se pomalu vžil současný název Jeruzalémská synagoga podle ulice, v níž se nachází.

V Jubilejní synagoze se pravidelně konají bohoslužby, zejména o šabatu a o židovských svátcích. Synagoga je otevřena pro veřejnost a slouží jako důležité místo setkávání a modliteb pro pražskou židovskou komunitu.

Při pravidelných koncertech si zde návštěvníci mohou poslechnout unikátně dochované původní varhany z dílny Emanuela Štěpána Petra. Mají 24 rejstříků ve dvou manuálech. Zajímavostí je, že původně byl nástroj poháněn elektromotorem podle návrhu Františka Křižíka.

V hlavní lodi je nalevo od vstupu umístěna nápisová deska přenesená ze zbořené Cikánovy synagogy (zbořena v květnu 1906).

Synagoga byla pojmenovaná Jubilejní na počest 50. výročí vlády Františka Josefa I. připadající na rok 1898. Proto se ve vestibulu nachází pamětní deska s dedikací císaři Františku Josefu I.
Zajímavostí je, že to je jeden z mála císařových památníků, který se v Českých zemích zachoval i po vzniku republiky.

Na mnoha obrazových panelech na ženské galerii je možné se prostřednictvím unikátních fotografií seznámit s poválečnou historií Židovské obce v Praze. Židé, kteří přežili německou okupaci, byli mnohdy vystaveni komunistické perzekuci.

Výstava ukazuje historii obnovy židovských hřbitovů a synagog po roce 1989. Na deseti panelech ukazuje 64 lokalit a přibližuje problematiku oprav mnohdy zanedbaných židovských památek.