Výstup na Mt. Paterno

Po zaplacení mýtného u jezera Misurina a vyškrábání se autem serpentinami k chatě Auronzo má převýšení přes 1200m. Na parkovišti u chaty rozbalujeme stany. Je 1:00 ráno a moc z toho co okolí nabízí vidět není. Vše se mění když nás budí hlídač, ať si sbalíme stany, že ráno tu nechtějí mít na očích stanové městečko (2 stany). Po ranním probuzení se balíme a vyrážíme na celodenní túru kolem Tre Cime. Vycházíme od chaty Auronzo kolem chaty Lavaredo až do sedla mezi Tre Cime a mt. Paterno. Panoramata a počasí jsou jako malované z pohádky. Jediné co nám nedá spát je vrchol Paterna. Téměř kolmá skála a my zvažujeme jestli tam vůbec vede nějaká rozumná cesta, která je podle mapy zanesená. Od teď se vydáváme víceméně na průzkum, kam až dokážeme dojít. Jen pár desítek kroků od sedla nás cesta vede do jednoho z mnoha tunelů prokopaných za 1 světové války vojáky, které vedou jako síť chodeb pod horami. Občas je úsek mezi tunely jištěný ocelovými lany, ale než se dostaneme na druhou stranu hory, je vše víceméně v pohodě. Na druhé straně zjišťujeme že cesta prudce stoupá do sedla pod vrchol štěrkovým chodníkem, drápeme se na horu a už jsme v sedle. Jaké to překvapení, že na vrchol asi 100 metrů vede celkem slušná ferrata :-) Díky zhoršení počasí, a bez ferratového vybavení volíme sestup. Ten ač se zpočátku zdálo taky není bez problémový. Zpočátku je to jen prudký svah u stěny hory, měnící se v exponovaný a otevřený sestup, kdy se držíme jak lana tak skály a dáváme dobrý pozor abychom neuklouzli. Pak následují cestičky vykopanými tunely. Jaké příjemné když venku začíná silně pršet a my jsme krytí skálou. Jen co vycházíme z posledního z tunelů, déšť ustává aby s naším příchodem na chatu rozjel na novo bubnování kapkami o střechu chaty Dreizinnen. Odtud je krásný výhled na celé údolí a Tre Cime, které jsou chloubou dolomit. Cesta k chatě Auronzo je opět prosvětlena sluncem a ustupujícími mraky. Cestou se chladíme v místním potoce a pozorováním spokojených krav, které se pasou všude kolem.

Asi nejkrásnější ráno co jsem na horách zažil. Když jsme přijeli byla tma a siluety hor jen lehce dokresloval měsíc, co nás čekalo ráno nám vzalo dech

Na treku od chaty Auronzo

Scenérie jako z pohádky, zleva masiv Tre Cime, hora napravo Mt. Paterno

Dlouho nám trvalo než jsme se rozhodli se vydat vstříc osudu přímo mezi tunely a sklaní cestičky

asi nejslavnější symbol dolomit, Tre Cime neboli Tři Věže

prudký sráz, šterk, štěrk a štěrk, zadarmo to nebylo, ale zážitek nemusí být pozitvní, hlavně že je silný :-)

Z druhé strany hora vypadá jako dračí doupě se svými mnoha věžemi

občas si tady člověk přišel jako na jiné planetě

když budete dobře ostražití a ticho, podaří se vám zahlédnout i sviště, který před námi vyloženě prosvištěl :-)

Na viděnou Tre Cime a Mt. Paterno, byl to neskutečný den plný zážitků a přírodních krás