Výšlap na Lago di Sorapis

Náš výlet začínal v Rakouské vesničce Sillian odkud jsme jeli autem necelých 35 minut přes krásné jezero Missurina až k výchozímu bodu, tzn. parkoviště u Passo Tre Croci. Parkoviště se nachází u opuštěného hotelu a s ohledem na parkovací stání se opravdu vyplatí přijet co nejdříve. Z parkoviště jsme vyráželi okolo pul 9 ráno po cestě 215. První část cesty byla štěrková, příjemně široká a vedla lesem. Nicméně po asi půl hodině bylo potřeba překonat suťové pole a cesta se začala lehce zužovat a mírně stoupat. Po asi hodině se cesta změnila v náročnější túru s prudším stoupáním, které bylo doplněno několika zajištěnými úseky. První zajištěné úseky byly železné schody, které nám pomohly docela příjemným způsobem překonat nejtěžší převýšení. Za úsekem, který byl zpevněn dřevěným můstkem, následovala úzká pěšinka zajištěná fixním ocelovým lanem, která vedla nad téměř kolmým srázem, nicméně výhled dolu byl mírněn křovinami. Zajištěný úsek včetně schodů nebyl nikterak dlouhý, ale pro lidi trpící závratí může být nepříjemný. Jeden pán před námi se dal na ústup a raději se vrátil směr parkoviště. Po dalších pár minutách jsme dorazili na rozcestí, které vedlo buď k horské chatě Vandelli, kde se člověk může příjemně občerstvit, nebo přímo k jezeru. Nutno podotknout, že byť byla cesta chvílemi náročnější, výhledy byly opravdu dechberoucí. Místy bylo možné zahlédnout vrcholky Tre Cime nebo jezero Missurina.
Samotné jezero bylo neuvěřitelné, strávili jsme u něj něco přes 2 hodiny, celé jsme ho obešli, zastavili se v chatě na něco k pití a vydali se po stejné cestě nazpátek k parkovišti. Všeho všudy jsme nachodili 12 km, cesta k jezeru trvala něco málo přes 2 hodiny. Nazpátek jsme šli asi hodinu a půl. Samozřejmě je to individuální. My chodíme pomaleji, vychutnáváme si cestu, rádi se rozhlížíme po okolí a hodně fotíme. Každopádně to byl jeden z nejhezčích treků, který jsme kdy šli. Takže pořádné turistické boty, nemít strach z výšek a alespoň lehkou kondici a hurá na Lago di Sorapis :)