Německo

Výstup na Černou horu a Stráž

Aneb devět tisícovek v jednom dni

Jiří Šmejkal
Napsal/a 28 článků a sleduje jej/ji 3 cestovatelé
(1 hodnocení)
Výstup na Černou horu a Stráž
Vloženo: 22.11.2020
© gigaplaces.com
Byli tam:

V okolí Kvildy se nachází celá řada kopců, jejichž vrcholy lákají ke zdolání. V rámci níže popsané trasy jich zdoláme hned devět. Na žádný z nich nevede turisticky značená cesta a na některé nevede vůbec žádná cesta. Nejsou možná na první pohled tak turisticky atraktivní, ale milovníci šumavských hvozdů si jistě přijdou na své. Trasa je dlouhá cca 26 km a zabere 8–9 hodin (pokud se ovšem cestou neztratíte).

Lapka

Podmínkou úspěšného absolvování celé trasy je dokonalá orientace v lesnatém terénu (nebo alespoň dostatečně nabitý mobil s GPS). Trasa začíná a končí na Kvildě. A to je také jediné místo během celé trasy, kde se lze občerstvit nebo doplnit zásoby. Od informačního střediska se vydáme po žlutě značené turistické stezce směrem na Filipovu huť, ale hned po necelém kilometru z ní odbočíme vpravo a po krátkém stoupání dorazíme na první vrchol, Lapku (1 171 m n. m.). Nachází se zde několik menších skalisek, žádný výhled odtud však není. Milovníci dalekých výhledů ovšem nemusí smutnit, v průběhu cesty si jich užijí dost.

Lapka
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Pod Tetřevem

Prvním z nich se mohou pokochat z paseky pod Tetřevem. Z Lapky pokračujeme západním směrem ke křižovatce silnice z Kvildy na Filipovu Huť a lesní Tetřeví cesty. Napojíme se na Tetřeví cestu, ale brzy jí zase opustíme, odbočením vpravo na málo používanou a v létě vysokou trávou zarostlou cestu. I tuto cestu ale brzy opustíme a pomalu stoupáme jižním směrem až k hornímu okraji pomalu zarůstající paseky pod Tetřevem. Zde se nám naskytne široký výhled po okolní, poměrně málo zvlněné krajině. Nejvýraznějším, a dá se říct, že vlastně jediným výrazným vrcholem, je Antýgl.

Pod Tetřevem
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Tetřev

Na druhý dnešní vrchol, Tetřev (1 260 m n. m.), už je to jen kousek. Stejně jako na Lapku, ani na Tetřev nevede žádná cesta, občas je potřeba přelézt (nebo obejít) padlý strom nebo se prodrat mladými stromky či vysokým borůvčím. Vrchol je opět tvořen několika skalisky, tentokrát o něco většími než na Lapkovi, ale velký výhled zde v současnosti nečekejte.

Tetřev
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Pozůstatky kamenné zdi

Z vrcholu pokračujeme dále přibližně jihozápadním směrem. S trochou štěstí narazíme na zachovalé pozůstatky staré hraniční zdi, která vyznačovala hranici mezi Prášilským a Zdíkovským panstvím a která nám bude spolehlivým průvodcem k dalšímu orientačnímu bodu.

Pozůstatky kamenné zdi
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Hraniční kámen

A tím je hraniční kámen, ve skutečnosti spíše malá skalka, která byla využita jako součást hraniční zdi.

Hraniční kámen
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Čertův vrch

Od hraničního kamene se dáme směrem na západ nebo jihozápad, dokud nenarazíme na Slepou cestu, vedoucí směrem na Čertův vrch (1 244 m n. m.). Ovšem nikoli až na samotný vrchol. Najít nejvyšší bod není vůbec jednoduché. Zajímavější než vrchol, jsou však skály nacházející se zhruba 300 metrů jižně od vrcholu. Ani toto místo není snadné najít, přístup k nim připomíná překážkovou dráhu. Na zemi je plno starých suchých kmenů různě poházených přes sebe a mezi nimi vyrůstají mladé stromky. Pokud to nevzdáte, budete za námahu odměněni. 

Čertův vrch
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Výhled na Černou horu

Z některých míst je pěkný výhled, mimo jiné i na hlavní cíl této túry – Černou horu.

Výhled na Černou horu
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Černohorský močál

Sestup z vyhlídky směrem na jih je poněkud krkolomný, zvýšená opatrnost je jistě na místě, poněvadž se zvrtnutým kotníkem by se nepokračovalo moc pohodlně. Naštěstí jde jen o krátký úsek. Brzy bychom se měli dostat na cestu vedoucí podél hranice 1. zóny NP Černohorský močál. Z počátku je cesta dost zarostlá, místy je i obtížné poznat, kudy vlastně vede, ale později se rozšíří. Dojdeme až na křižovatku s cestou zvanou Za jezírkem. Po ní se dáme vpravo, ale po několika stech metrech bychom jí měli opustit, protože vede skrz 1. zónu, kam je vstup zakázán. 

Černohorský močál
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Pod Černou horou

Nějakým způsobem se dostaneme na cestu nad další 1. zónou – Nad Vltavskou cestou. Občas je nutné přelézt nebo podlézt padlý strom, ale jinak se jedná o pohodlnou cestu, vedoucí přibližně po vrstevnici. Záhy se začíná otevírat výhled do okolí. I zde před lety řádil kůrovec a k nebi stále trčí spousta suchých stromů. Mezi nimi už vyrůstají mladé stromky, některé umělé vysázené, některé vyrostly přirozeně. Možná, že za několik desítek let tu opět bude hustý les jako v minulosti. A možná bude i o trochu přirozenější, bližší přírodě než ten předešlý. Přesto se ale na mysl vkrádá otázka, jestli se před lety nemohlo a nemělo udělat něco jinak…

Pod Černou horou
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Stoupání na vrchol

Na první výraznější odbočce doprava začneme stoupat vzhůru. Cesta očividně není moc používaná, občas můžeme trochu pochybovat, jestli vůbec ještě jdeme po cestě. Je zarostlá trávou a i tady je potřeba překonávat popadané stromy, ale není kam zabloudit. Stačí jít stále přímo vzhůru. Nezapomeňte se občas otočit a pokochat se širokým výhledem (nahoře už moc velký nebude).

Stoupání na vrchol
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Černá hora

Zhruba po 1 kilometru dorazíme k Překopané cestě. Zde odbočíme doleva a za chvíli už jsme na vrcholu Černé hory. Na dnešním čtvrtém a zároveň nejvyšším vrcholu (1 315 m n. m.). Triangulační tyč je schovaná mezi stromy kousek od cesty, ale skutečně nejvyšší bod je o několik desítek metrů severněji.

Černá hora
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Nad pramenem Vltavy

Po Překopané cestě pokračujeme dál na východ a pomalu klesáme. Na další křižovatce odbočíme vpravo na Černohorskou cestu. I tato cesta je v létě dost zarostlá travou a nabízí pěkné výhledy mj. i na další cíle dnešní trasy. Přibližně po 600 metrech se pěšina změní na štěrkovou cestu a po dalších 200 metrech dojdeme k dřevěné vyhlídkové plošině a napojíme se na červenou značku. A zatímco po celou cestu z Kvildy až sem byla dost velká pravděpodobnost, že nikoho nepotkáte, nyní se to výrazně změní.

Nad pramenem Vltavy
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Pod Stráží

Následující zhruba tři kilometry vedou po značené turistické stezce a zároveň cyklostezce a tak se počet turistů a cyklistů rapidně zvýší. Z rozcestí U pramene Vltavy si můžete udělat krátkou odbočku k pramenu naší nejdelší řeky a pak se zase vrátit a po červené pokračovat až na rozcestí Pod Stráží, kde značenou cestu opustíme a opět budeme sami. Na rozcestí odbočíme doleva na Štruncovu cestu a z ní pak vystoupáme do mělkého sedla mezi Stráží a Holým vrchem. Místy se otevírají pěkné výhledy na protější Černou horu. 

Pod Stráží
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Holý vrch

V sedle se dáme nejdříve doleva a po několika stech metrech dorazíme na pátý vrchol – Holý vrch (1 294 m n. m.). Navzdory svému jménu zrovna v současnosti tak úplně holý není. Někdo by mohl říct, že na tomhle vrcholu dohromady nic zajímavého není. Ale je tady a už jen to může být důvod k jeho zdolání. Obzvlášť, když jde člověk okolo.

Holý vrch
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Stráž

Stejnou cestou se vrátíme do sedla a brzy se ocitneme na šestém vrcholu – Stráž (1 308 m n. m.). Vzhledem k poničenému lesu na východních svazích je odtud pěkný výhled východním směrem až k Temelínu.

Stráž
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Stolová hora

Jihovýchodním směrem klesá další zarostlá cesta, která nás dovede opět na červenou značku. Tu ale rychle opustíme a pokračujeme Strážní cestou ke Stolovému hřbetu. Stolový hřbet se skládá ze tří vrcholů, z nichž ten první a nejnižší asi ani nemá jméno, ale je na něm několik zajímavých skalek. Druhý vrchol už jméno má – Stolová hora (1 254 m n. m.).  

Stolová hora
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Vysoký stolec

Cestou necestou se dostaneme na třetí vrchol Stolového hřbetu, Vysoký stolec (1 251 m n. m.). Jako jediný nabízí docela hezký výhled, ale opět jen díky kusu poničeného lesa. Už zde však roste plno mladých stromů a brzy tak bude po výhledu.

Vysoký stolec
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Stanová hora

Posledním, devátým a nejnižším vrcholem je Stanová hora (1 159 m n. m.), na kterou se dostaneme částečně s využitím místních cest, částečně volným terénem, který je v některých místech dost podmáčený. Výhled je odtud jen omezený.

Stanová hora
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com

Návrat na Kvildu

Zbývá už se jen nějakým způsobem dostat zpět na Kvildu. Možností je více, ale většina z nich končí napojením na Bučinskou cestu, která nás dovede až ke Kvildě. Možná při návratu narazíte i na dlouhý terénní zářez, který byl možná kdysi plavebním kanálem (a možná také ne…).

Návrat na Kvildu
Autor: Jiří Šmejkal © gigaplaces.com
Zatleskej autorovi článku!
Sdílej to:

Články poblíž

Vzdálenost 0 km
Arktické běžky na Šumavě 2. podání

Arktické běžky na Šumavě 2. podání

Vzdálenost 5 km
Pomník šumavským převaděčům

Pomník šumavským převaděčům

Vzdálenost 6 km
Jezerní slať

Jezerní slať

Vzdálenost 8 km
Chalupská slať v zimě

Chalupská slať v zimě

Vzdálenost 9 km
Artické běžky na Šumavě 3. podání

Artické běžky na Šumavě 3. podání

Vzdálenost 10 km
Vchýnicko – Tetovský plavební kanál

Vchýnicko – Tetovský plavební kanál

Vzdálenost 10 km
Artické běžky na Šumavě

Artické běžky na Šumavě

Vzdálenost 11 km
Túra podél Vydry

Túra podél Vydry

Vzdálenost 11 km
Hauswaldská kaple

Hauswaldská kaple

Praktické informace

Součást gigalistu

Giga List: Nejkrásnější túry na Šumavě

Šumava nabízí z českých pohoří nejvíce vrcholů přes tisíc metrů nad mořem i když většina z nich není moc výrazná. Při túrách na… pokračovat ve čtení

Nejkrásnější túry na Šumavě
Díky!

Byl(a) jsi tam? Napiš recenzi tohoto místa

Hodnotilo již 1 cestovatel

Byl(a) jsi tam? Napiš recenzi tohoto místa

Pro vložení recenze se musíš nebo

Jiří Šmejkal
02.11.2020 17:43
Dobrý

Láká tě Česká republika? Tak na co ještě čekáš!

Cestovní pojištění

Dobré cestovní pojištění je naprostá cestovatelská nutnost ať už vyrazíte kamkoliv. Vyber si to nejlepší dostupné!

Akční zájezdy

Pokud máte na svých cestách rádi, co nejméně starostí využijte akční nabídky cestovních kanceláří a cestujte bez stresu.

Levné letenky

Začni svou vysněnou cestu tím, že si pořídíš tu nejlepší letenku za akční cenu. Je přeci zbytečné platit více.

Levné hotely

Vyber si v předstihu hotel dle svých představ. Nemusíš pak řešit na místě, že už je plno, nebo že se ceny zvýšily.

Akční průvodci

Vyber si z nabídky průvodců Lonely Planet za akční ceny, ať na své cestě nemineš nejlepší místa.