Článek Řeka Vydra

Vydra je zajímavá tím, že nemá žádný konkrétní pramen. Řeka totiž oficiálně vzniká na Modravě soutokem tří úchvatných šumavských potoků: Modravského, Roklanského a Filipohuťského. Od tohoto bodu (v nadmořské výšce zhruba 980 m n. m.) nese jméno Vydra.

Hlavní zdrojnice Vydry sbírá vody ve slatích pod vrchem Luzný nedaleko Březníku a nese název Luzenský potok. Délka toku od tohoto pramene po soutok s Křemelnou měří 23 kilometrů. Hlavní tok mezi Modravou a Čeňkovou pilou je dlouhý 12 km. 

Samostatná cesta Vydry netrvá dlouho. Na Čeňkově Pile se stéká s Křemelnou a společně vytvářejí řeku Otavu.

Putování kolem Vydry není jen o chození, je to o vnímání smysly. Zvuk burácející vody, vůně vlhkého lesa, mechu a rašeliny vás dokonale odříznou od každodenního shonu. 

Na zadním parkovišti v Modravě začíná Naučná stezka o délce asi 2,5 km, která vede podél řeky Vydry k Hradlovému mostu. Stezka je vedena neupraveným lesním a lučním terénem, přes zamokřená místa po povalovém chodníku a je určena výhradně pěším turistům. Na naučné stezce jsou instalovány informační tabule.

Jakmile se vydáte po proudu Vydry, řeka vám začne ukazovat svá největší kouzla. Cesta je romantická a velmi rozmanitá, ale místy s náročnými strmými úseky.

Protože cesta prochází srdcem Národního parku Šumava a místy vede dokonce I. zónou ochrany přírody, platí zde přísný zákaz vstupu mimo vyznačené cesty a cyklisté sem mají vjezd zakázán. 

Vydra je nádherná v každém ročním období. Na jaře, když taje sníh, je nejdivočejší a hučí na kilometry daleko. Na podzim se zase okolní listnaté lesy zbarví do zlatova, což vytváří nádherný kontrast s tmavou vodou.

Trasa končí u unikátního dřevěného mostu s žulovými pilíři o délce 72 m šířce 3,5 m. Nost byl postaven nad jezem na řece Vydře na začátku Vchýnicko-Tetovského plavebního kanálu za účelem, aby zachycoval polenové dříví volně plavené po řece a usměrňoval ho do plavebního kanálu. Do vazných trámů mezi pilíři se při plavení osazovala dřevěná hradla zachytávající volně plavené dřevo, podle toho vzniklo jméno mostu.

Od Hradlového mostu vede pohodlná cesta podél Vchynicko-tetovského kanálu k silničnímu mostu přes Vydru.

Nejpopulárnější a vizuálně nejvděčnější částí je úsek mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou. Prochází tudy stejnojmenná naučná stezka, která vede po červené turistické značce. Je dlouhá asi 7 km, vede po zpevněné cestě s mírným klesáním a je ideální jak pro rodiny s kočárky, tak pro pohodové výletníky.

Po 1,5 km chůze se objeví Klostermannův most. Původní lávku nahradil v roce 2012 nový obloukový most.

Most, který je dlouhý třicet metrů a široký dva metry, byl vybudován na místě, kde stála lávka přes Vydru již v době, kdy žil Karel Klostermann. 

Koryto Vydry je doslova posypané obřími žulovými balvany. Divoký proud vody unášející písek a kamínky vymlel do těchto balvanů fascinující kruhové prohlubně, kterým se říká obří hrnce. 

Na svazích říčního kaňonu navíc můžete obdivovat impozantní kamenná moře – suťová pole vzniklá mrazovým zvětráváním

Po 3 km chůze od Antýglu se nachází Turmerova chata, je to jediná oáza civilizace uprostřed divočiny. Turnerova chata je stylová roubenka, kde se můžete občerstvit, ale i ubytovat. 

Po 1,5 km chůze můžeme spatřit na velkém kameni kovový kříž s letopočtem 1877, jako připomenutí přepadení povozu obchodních cestujících.

Po dalších 400 metrech je ve stráni postaveno neobvyklé zařízení, kterým můžete poslouchat šum vody. Na toto místo u Kramlova mlýna prý často chodíval spisovatel Karel Klostermann a zaposlouchával se do šumění řeky Vydry. 

Na samém konci trasy, kde Vydra soutokem s Křemelnou zaniká, stojí historická Čeňkova pila a funkční vodní elektrárna Vydra z roku 1912, která je dnes technickou památkou. Nachází se tu také expozice Šumavská energie.

Turisté obvykle končí svou túru v osadě Čeňkova Pila., kde je parkoviště a zastávka autobusu.