Túra podél jezera Sonkol

Tato malebná procházka začíná v jurotvém táboře Bataj-Aral, ležícím na severovýchodním konci jezera Sonkol.

Jurtový tábor Bataj-Aral leží u menšího jezera cca 2,5kmx1,5km, které je od obrovského Sonkolu oddělené jen úzkou kosou. Obejití tohoto menšího jezera je cílém této procházky.

Po zhruba šesti set metrů chůze z tábora se dostanete k vlastnímu břehu jezera Sonkol. Pokud nejste zimomřivý můžete se v jezeře osvěžit. Pláž je příjemná z drobných kamínků.

Výhled na tábor přes jezírko je velmi pěkný. Navíc se v něm ráno pěkně zrcadlí okolní hory.

Cesta mezi oběmi jezery vede po kose, cca 20–30 metrů široké. Jde se dobře jak po trávě, tak i po pláži. Dle povětrnostních podmínek zde může lítat spoustu hmyzu včetně obrovských ovádů.

I toto „malé“ jezero je na některých místech přes kilometr široké, takže zas tak malé není. Čím jdete po kose dále, tím je menší šance, že potkáte nějakého turistu. Je to tu prakticky jen pro vás, ostatně jako na téměř všech vycházkách v okolí jezera Sonkol.

Asi po hodince pohodové chůze se dostane ke konci jezera. Vytéká z něj ani ne půl metru hluboká a deset metrů široká říčka. Zde je vhodné přebrodit a vydat se mokřadem na sever, pokud chcete udělat okružní cestu. Vlastní kosa pokračuje ještě přes kilometr dál.

Cesta mokřadem není moc příjemná, budete narážet na malá jezírka a potůčky. Celou cestu se vyplatí jít bosí. Občas se budete i lehce propadat ale ne víc jak ke kolenům. Mokřad je na severu ohraničen další malou říčkou, odkud se už terén naštěstí zvedá a je zde stezka vyšlapaná od dobytka. Každopádně je to nejnáročnější část celé procházky trvající skoro půl hodiny.

Po překonání mokřadu nastává zase sonkolská idylka – nekonečné kvetoucí louky plné dobytka. Tady dál na východ jsou vidět i vyšší hory v pozadí než od tábora Bataj-Aral.

Po loukách je to zpět do Batai Aralu okolo třech kilometrů. Po cestě půjdete okolo několika osamocených neturistických jurt

Ještě než dojdete zpět z této pěkné túry se můžete kochat velkými stády koní.