Článek Mykény

Mykény jsou místem, kde se historie snoubí s mýty. Kvůli mimořádné historické hodnotě bylo naleziště v Mykénách 4.prosince roku 1999 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 

Mykény byly ve 2. tisíciletí př. n. l. jedním z hlavních center řecké civilizace a vojenskou pevností, která dominovala velké části jižního Řecka. Období od 16. do 12. století př. n. l. je proto nazýváno obdobím mykénské kultury. Město Mykény bylo centrem první řecké civilizace, která vznikla po mínojské kultuře na Krétě. V době svého největšího rozkvětu ovládali Mykéňané celý jih Řecka.

První archeologické výzkumy začaly v roce 1841 a s přestávkami probíhají do současnosti (2024). V Mykénách působil také proslulý amatérský archeolog Heinrich Schliemann.

Mykény vzkvétaly zhruba mezi lety 1600 a 1150 př. n. l., a toto období se dnes nazývá mykénská kultura. Vládce tohoto mocného městského státu, mytický král Agamemnón, vešel do dějin jako vůdce všech Řeků ve slavné trojské válce. I když je jeho příběh opředen bájemi a rod Pelopovců proslul krvavými tragédiemi, návštěva citadely vám dovolí se ponořit do atmosféry jeho někdejší moci.

Mykény a okolní stavby byly tak monumentální, že ani staří Řekové nevěřili, že je mohly postavit ruce smrtelníků. Přisuzovali je proto bájným jednookým obrům – Kyklopům. Odtud pramení označení pro obrovské, nepravidelné kamenné bloky, ze kterých jsou hradby postaveny – kyklopské zdi.

Ikonický symbol Mykén a jeden z nejfotografo­vanějších objektů v celém Řecku je Lví brána. Tato monumentální vstupní brána byla vybudována kolem roku 1250 př. n. l. a je jediným dochovaným příkladem mykénského sochařství. Nádherný reliéf se dvěma vztyčenými lvicemi opírajícími se o sloup, je ztělesněním síly a moci někdejšího království.

Hned za Lví bránou se napravo na západním svahu citadely nachází kruhový hrob, kam byli pohřbíváni členové královské rodiny. Je zde šest šachtových hrobů o hloubce téměř 10 m, kde Heinrich Schliemann nalezl v roce 1876 plno zlata a šperků. Schliemann byl přesvědčen, že objevil hrob krále Agamemnóna a jeden z nejznámějších nálezů, zlatá pohřební maska, je s ním tak neodmyslitelně spojena. 

Návštěvnická trasa dále stoupá po kamenné rampě a zbytcích velkolepého schodiště, které vedlo do vladařova paláce na akropoli.

Hlavní vstup do vlastního paláce tvořila monumentální brána – propylon. Dnes jsou patrné pouze základy dvou pilířů.

Na vrcholu kopce stával palác obklopený správními budovami. Tady bylo politické, ekonomické a vojenské centrum celé starověké říše. Uvnitř paláce byl trůnní sál a rozlehlá dvorana. Dochovaly se jen základy, ale i tak si lze představit přepych, ve kterém králové žili.

Z paláce na vrcholku se nabízí daleký rozhled do okolí. Je možno přehlédnout celou argoskou planinu a dohlédnout až k moři. 

Dva rozsáhlé obytné komplexy na severním svahu byly zničeny při zemětřesení.

Kolem roku 1250 př. n. l. byla z monolitických kamenných bloků postavena v severní části citadely postranní brána.

Vlevo od vstupu do areálu se nachází moderní archeologické muzeum, kde rozsáhlá sbírka předmětů představuje mykénskou civilizaci.