Marathon - památník bitvy

Dnešní Marathonská rovina je směsicí polí, borového lesa a mokřadů, ale i po více než dvou a půl tisíciletích je cítit tíha historie.
Nejen pro Řeky toto místo představuje symbol houževnatosti a vítězství nad zdánlivě nepřekonatelným nepřítelem.

Vlastní místo bitvy je dnes pietní zónou s několika významnými památníky a archeologickými objekty.

Návštěva místa není jen lekcí dějepisu, ale hlubokým ponorem do kořenů západní civilizace, kde se zrodila myšlenka, že svoboda může zvítězit i nad obrovskou přesilou.

Nejvýznamnějším místem areálu je majestátní pohřební mohyla, tyčící se 12 metrů nad rovinou. Je to místo posledního odpočinku 192 athénských hrdinů, kteří v bitvě padli

Bitva u Maratónu, svedená 11. nebo 13. září roku 490 př. n. l., znamenala první perskou invazi do Řecka.
Perský král Dareios I. vyslal invazní síly, které se vylodily právě zde, na Marathonské pláni. Proti několikanásobně početnější perské armádě (odhady se pohybují kolem 20 000 – 30 000 vojáků) se postavilo jen asi 10 000 – 11 000 Athéňanů a jejich spojenců. Přesto dokázali Řekové zvítězit.
Na Mapě jsou pozice Řeků v modré barvě a Peršanů v červené.

Řecké vojsko vedl generál Miltiadés. Využil chyby Peršanů a zvolil geniální taktiku: zesílil křídla své falangy a úmyslně oslabil střed. Díky tomu bitva skončila drtivým a překvapivým vítězstvím Řeků, kteří obklíčili perský střed a zahnali Peršany na útěk k lodím. Ztráty na řecké straně byly minimální (údajně jen 192 Athéňanů a 11 Platajských), zatímco Peršané utrpěli těžkou porážku.

S bitvou je spojena i legenda o poslovi (často je uváděn Feidippidés), který běžel celou vzdálenost z bojiště do Athén, aby oznámil vítězství. Podle pověsti pronesl slavná slova: „Zvítězili jsme!“ a vyčerpáním zemřel. Tento heroický výkon se stal inspirací pro moderní maraton, závod dlouhý 42,195 km.