Turistická chata Peklo (Bartoňova útulna)

Turistická chata, stojící u říčky Olešenky před jejím soutokem s Metují je postavena na romantickém místě v údolí Peklo a je téměř ze všech stran obklopená územím přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují. 

Bartoňova útulna (nazývaná také chata Peklo), je stylová chata postavená podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Ten se ve svých stavbách inspiroval především lidovou architekturou Valaškska a Slovenska. Jeho návrh s prvky lidové architektury dokonale zapadá do okolní přírodní scenérie a dělá z Bartoňovy útulny jedinečný architektonický skvost.

Chata je členitá stavba ve stylu lidové secese na obdélném půdorysu se dvěma křídly a s úzkou verandou před průčelím. Střední část objektu je jednopatrová s pavlačí, na kterou napravo navazuje přízemní křídlo a roubená veranda. Střecha domu je valbová, z části krytá šindelem. Objekt je zvenčí i zevnitř doplněn plastikami čertů.

Na místě dnešní chaty se původně nacházel mlýn s názvem Pekelec, který byl v roce 1912 přestavěn pro pana Bartoně, majitele novoměstského zámku, na výletní restauraci s možností ubytování. Chata se brzy stala vyhledávaným turistickým cílem. Turistickou chatu v Pekle navštívilo mnoho významných osobností své doby, jako například byli Alois Jirásek, Jan Masaryk, Edvard Beneš, Jiří Guth-Jarkovský a herec Eduard Vojan.
Zajímavostí je, že do zdejšího prostředí umístil spisovatel Alois Jirásek děj své povídky „V Pekle“.

V roce 2012 prošla Bartoňova útulna rozsáhlou rekonstrukcí, která zachovala původní ráz chaty a zároveň ji přizpůsobila moderním potřebám. V současnosti chata nabízí rozmanité služby od stravování až po nocleh.

Chata nezapře, že původně šlo o mlýn. Vzadu za chatou směrem k Olešence je menší rybník, u něhož je malé stavidlo. Před restaurací stojí stolky z mlýnských kamenů.