Túra Pisang - Ghyaru

Samotný Pisang se dělí na dvě části – Dolní (3 207m n. m.) ležícím přímo u řeky s novou řadou lodží a Horní (3 320m n. m.), což je v podstatě původní stará osada, kde je možností ubytování výrazně méně. O něco výše je místní gompa, kde se na východ slunce schází docela dost turistů, aby se pokochali výhledem na Annapurnu II., i když z tohoto pohledu se zdá větší její špičatý předvrchol (7 744m n. m.). Pro fotografy je to ale trochu zklamání, jelikož sluníčko nasvěcuje při východu jen malou část stěny.

Šestitisícové hory v dálce na obzoru jsou nastaveny vycházejícímu sluníčku výrazně lépe. Přímo sousedící Lamjung Himal bohužel z tohoto úhlu vidět nelze.

Přímo nad Pisangem se tyčí kopeček s velmi plochým vrcholem. Málokdo ví, že na jeho vrcholku jsou docela rozsáhlá políčka.

Cesta z Horního Pisangu pak pokračuje cca 3 km docela po vrstevnici ve výšce okolo 3300 metrů nad mořem až k mostu přes říčku z vedlejšího údolí. Po cestě jsou výhledy na Annapurnu II. Nyní je už docela vidět, že hlavní vrchol není ta špička, jak se zdálo v Pisangu.

Předchozí cesta po vrstevnici byla dobrá rozcvička na pořádný výstup do Ghyaru, který je před vámi: 23 nekonečných zákrut a 400 výškových metrů. Při výstupu se pozvolna začíná otvírat výhled na pokračování údolí a na mohutnou stěnu Annapurny III.

Pozvolna začíná vykukovat i Annapurna IV, ale ta z této strany od Manangu vypadá jako bezvýznamný vrcholek.

Po cca dvou hodinách pochodu z Pisangu konečně vystoupáte do Ghyaru. Zde si většina lidí dá jen čaj a chvátá dál, aby stihla ještě dnes dojít do Manangu, ale daleko lepší je si zde nechat baťoh v úschově a vystoupat k čortenu nad vesnicí, odkud jsou výhledy o řád lepší než odtud z vesnice.

Annapurna IV (7 525m n. m.) vypadá z dálky spíš jak neprostupná ledová stěna než nějaký zajímavý vrcholek. Kdo má ale chvíli času ji pozorovat, ten se určitě dočká alespoň malé laviny.

Z Ghyaru je dobře vidět pokračování cesty směr Ngawal a obrovská Annapurna III. strážící údolí.