Tři skialpové túry v Tatrách

Tři skialpové túry v Tatrách

Tři výstupy a následné sjezdy

Chci tam
Byl jsem tam
Hodnocení:Výborný
Přelidněnost: Podprůměrná
Obtížnost: Náročná
Čas: 3 dny

Baranie sedlo. Priečne sedlo a sedlo Závrať. Třikrát převýšení přes 1000 m. Tři slunečné dny ve Vysokých Tatrách. Začátek března 2018.

Obsah článku
Recenze [1x]

Den první

Ze Smokovce na Brnčálku, 1500 m nahoru a 700 m dolů

Ze Starého Smokovce přes Hrebienok. Svlékáme rychle bundy. V Čechách byl posledních čtrnáct dnů slušný mráz, ale tady je jen pár stupňů pod nulou a slunce pere.
Při výšlapu na Téryho jdeme už do půl těla, tedy jak kdo. Pak přijde stín a poryv větru a rázem je všechno jinak. Téryho chata. Druhá hodina odpolední a my nestíháme oběd (to ty hruštičky na Zámkovského chatě…), pokračujeme rovnou do sedla, abychom nepřijeli na Brnčálku za tmy. Výstup do Baranieho sedla nám dá celkem zabrat, máme tou dobou už 1300 metrů převýšení v nohou a ne všude je cesta prošlapaná. Sníh v podobě krusty. Škoda, ale jak jinak, když nesněží. Dolů severním žlabem to snad bude lepší a skutečně je, ale jen o kousek. Každopádně parádních 700 metrů sjezdu.

Sjezd z Baranieho sedla k Chatě pri Zelenom plese

Navigovat na mapě
2 386 m / 7 828 ft

Když je krusta a difuze k tomu, není jízda úplným požitkem, zase ale můžete myslet na to, co bude na Brnčálce k večeři.

Sjezd z Baranieho sedla k Chatě pri Zelenom plese

Den druhý

Na Priečne sedlo a Veľkou Studenou dolinou do Smokovce, 1400 m nahoru a 1600 m dolů

Je nás ráno víc, kdo razí vzhůru na Baranie rohy, skialpinisti a „mačkári“ zhruba půl napůl, bez maček tam vážně nechoďte a na lyžích je dobré mít haršajzny. V horním žlabu pravděpodobně připnete lyže na batoh, protože v tak prudkém úzkém svahu se už „cik cak“ nevyplatí a upřímně ani moc jít nedá. Do sedla to máte za pár a na Téryho chatu sjedete pak za několik minut. Část naší výpravy se tam odpojuje a jede rovnou dolů, my zbývající tři si ještě vyšlápneme 350 výškových metrů na Priečne, což se opravdu vyplatí, protože sjezd odtamtud je fantastický. Tvrdé muldy nahoře rychle zmizí a pak už jen kreslíme vlnovku až do Studené doliny. Jízda lesní stezkou, kdo ji zná, je pravou kličkovanou a člověk u ní hýká nadšením, nehýká však na sáňkářské dráze z Hrebienku, kde dostane masáž do nohou od „vlnovek“ na trase. To už je ale skoro dole a má blažený pocit uspokojení z celého dne.


Stoupání z Chaty pri Zelenom plese do Baranieho sedla

Stoupání z Chaty pri Zelenom plese do Baranieho sedla

49.210125, 20.221088

Když je dobře vidět, je to jen otázka fyzičky. V horní části výstupu už pravděpodobně připnete lyže na batoh, protože tak stoupáte rychleji.

Pohled na Priečne sedlo od Téryho chaty

Navigovat na mapě
2 342 m / 7 684 ft

Je to pěkných 350 metrů stoupání, někde zhruba 150 m pod sedlem jsem ztratila haršajznu, proč já v každých horách něco nechám…

Pohled na Priečne sedlo od Téryho chaty

Sjezd z Priečneho sedla

Navigovat na mapě
2 342 m / 7 684 ft

Výstup rozhodně stojí za to, sjezd z Priečneho sedla se vyrovná alpským freeridům.

Sjezd z Priečneho sedla

Den třetí

Ze Smokovce na Zbojnickou a stále výš, 1000 m nahoru a 1000 m dolů

Třetí den byl už spíše odpočinkový, slunce opět pálilo naplno a na Hrebienku byly davy turistů. Rychle jsme jim vyhýbali až k odbočce na modrou, kde je upozornění, že přicházíte do lavinové oblasti a máte zapnout pípák, odsud už byl „provoz“ v pořádku. Až úplně nahoru do sedla Závrať jsme nevystoupali, nechtělo se nám. Cestou jsme vyhlíželi ledopády a spekulovali kolem lezení. Sjezd Veľkou Studenou dolinou a pozdní oběd ve Smokovci, návrat do Čech.

Až k Závrati

Navigovat na mapě
1 956 m / 6 417 ft

Kousek nad Zbojnickou chatou bylo opravdu teplo a byli jsme tam sami.

Až k Závrati
Láska k horám bolí

Láska k horám bolí

Nejhorší je, když kvůli díře v noze nemůžete šlapat dál, řešením však může být, když si to přiznáte až třetí den…


PS: Haršajzna se našla!

Díky sociálním sítím.

Jinak ta noha výše není moje ;-)


Články v okolí
Zajímavosti v okolí
Chtějí tam
Chci tam
Byli tam
Byl jsem tam