Přechod masivu Watzmann

Přechod masivu Watzmann

Za králem Berchtesgadenských Alp

Chci tam
Byl jsem tam
Hodnocení:Vynikající
Přelidněnost: Nadprůměrná
Obtížnost: Náročná
Čas: 3 dny

Přízračný Watzmann, nadoblačná hora vznášející se nad Berchtesgadenem. Odvážná hřebenovka vede přes tři skalní špice a končí na třetím nejvyšším a zároveň nejhezčím vrcholem německých Alp. Za dobrého počasí se jedná o zcela ojedinělý zážitek, skvělé výhledy na ostrý hřeben, Alpy i modré jezero Königsee hluboko dole mezi skalami. Hřebenová via ferrata dosahuje sice pouze náročnosti A/B a B, ale její značná délka a vedení přímo po úzkém skalnatém a vzdušném hřebeni z ní dělá túru doslova královskou, hodnou respektu.

Obsah článku
Recenze [1x]

Proč sem a na jak dlouho?

Berchtesgaden, Orlí hnízdo, Watzmann, Königssee

Tohle vše a mnohem více můžete očekávat od návštevy tohoto, na mapě nepatrného, avšak velmi malebného, koutku Německa. Oblast NP Berchtesgaden je od Salzburku vzdálená co by kamenem dohodil. Dálnice A1 z Rakouska nebo A8 z Německa z ní dělají velmi dostpunou lokalitu. Z Brna je to krásných 5h cesty. Je tedy škoda soustředit se jen na přechod hlavního hřebene Watzmanna (který zabere 2–3 dny), ale chvíli se zdržet a vychutnat si podmanivé kouzlo hor, průzračná jezera, ferraty, rozkvetlá města a v neposlední řadě historii Kehlsteinu, naplno.

Berchtesgadenské Alpy

z výstupu na Watzmannhaus

Berchtesgadenské Alpy

Kdo je to Watzmann?

Trocha teorie

Dvoutisícovka Watzmann – Mittelspitze je zasazena v pohádkovém prostředí Berchtesgadenských Alp. Výstup na tento vrchol je nejen dobrodružstvím, ale i pastvou pro oči.

S výškou 2713 metrů není Watzmann – Mittelspitze ani zdaleka konkurentem těch nejvyšších alpských vrcholů. Výstup na něj je však velmi populární, protože jeho bílá skála v kontrastu s přilehlým jezerem Königssee a okolními lesy je odměnou všem fotografům.

Hora leží v Berchtesgaden­ských Alpách, což je celek, který se rozprostírá na jihovýchodě Bavorska, zhruba 120 kilometrů od Mnichova, v těsné blízkosti s Rakouskem.

Samotný vrchol Watzmann – Mittelspitze je nejvyšším bodem stejnojmenného masívu Watzmann, který má ještě další dva nižší vrcholy Hocheck (2651 m) a Südspitze (2712m).


Hintersee - příjezd

Místo našeho nočního příjezdu, přespání, koupání, několika snídaní a večeří

Hintersee - příjezd

1. den

Výstup na Watzmannhaus

Necháme zaparkované auto v centru městečka Ramsau bei Berchtesgaden a pěšky dojdeme po tur. značené cestě až k Wimbachbrücke. To je jedno jedno z hlavních výchozích míst pěších túr, mmj. také k chatě Watzmannhaus. Nachází se zde velké, placené parkoviště, ale staví tu i autobusy přijíždějící z Berchtesgadenu nebo od Königsee. Přilehlých parkovišť je zde nepočítaně, takže nebude-li zde místo, jistě uspějete jinde.

Výstup na Watzmannhaus

Než se dostanete do skalnatých pasáží, je třeba absolvovat první část výstupu, která se klikatí po severním úbočí, to je pokryté lesem. Jdeme cestou 441 a než se dostaneme nad porost, není to nějak záživné. Cestu nám však zkrátí dvě příjemné hospůdky a protože není kam spěchat, rádi občerstvení využijeme. Naším cílem pro první den je totiž pouze chata Watzmannhaus, která leží ve výšce 1930 metrů. Takže na konci dne máme v nohách solidních 1300 metrů stoupání.

Výstup na Watzmannhaus

Výstup na Watzmannhaus

Výstup na Watzmannhaus

Jakmile se dostanete nad les, budete si přát, aby cesta nikdy neskončila :)

Výstup na Watzmannhaus

neustále je co fotit a tak cesta příjemně ubíhá

Výstup na Watzmannhaus

Watzmannhaus

K chatě přicházíme asi po 4–5 hodinách a skáčeme ještě kousek výš.

Watzmannhaus

Watzmannhaus

Chata je obrovská a nabízí více než 200 míst k přespání. Nic s sebou nemusíte tahat (spacák, karimatka). Na chatě velmi dobře vaří, s pojištěním OEAV jsou ceny celkem příjemné a posezení na terase možná ještě víc.

Watzmannhaus

2. den

Přechod Watzmanna

Nejdříve nás čeká Hocheck (2651 m). Není potřeba vysvětlovat kudy jít. Dominantní vrchol ve tvaru špice si vás nasměruje sám. Cesta je jasně viditelná a ze začátku má charakter serpentýn. Na Hochecku je bivak a rozcestník s orientačním časem k dosažení dalších vrcholů.

Časy dle rozcestníku od chaty jsou následující:
Hocheck – 3h, Mittlespitze 4h, Südspitze 6,5h, Wimbachgriessgütte 10h

Jak vidíte, jedná se o dlouhou túru a nerada bych tyto časy zlehčovala, nám se ale podařilo dojít na chatu Wimbachgriessgütte (která celou túru završuje a často se zde přespává) už za 7h a i když jsme ji měli zarezervovanou, vydali jsme se až k parkovišti.

Watzmannhaus - svítání

Budíme se se sluncem a den D může začít.

Watzmannhaus - svítání

Cestou na Hocheck

První část je čistě o lezení po kamenech, skále, bez potřeby jištění

Cestou na Hocheck

Přechod Watzmanna

Výhled přes Königsee na Rakouské Alpy

Přechod Watzmanna

Bivak na Hochecku 2651m

Tady můžete vaši túru buď ukončit anebo pokračovat dále hřebenovou ferátou na vrcholy Mittelspitze a Südspitze. Vřele doporučuji pokračovat, protože dobrodružnost je zaručena. Samozřejmě ferrátová výbava k dalšímu postupu je podmínkou.

Bivak na Hochecku 2651m

Přechod Watzmanna

Na nejvyšší bod masívu Mittelspitze je to asi hodinu. Na Südspitze ještě o dvě hodiny déle.

Přechod Watzmanna

Ferráta - výhled na Mittelspitze, 2713m

Charakter ferráty je zajímavý v tom, že postupujete po ostrém hřebeni, ale žádné záludnosti vás nečekají (pouze obtížnost B). Vlastní hřeben je mírně obtížný jen s několika exponovanými místy, délka zajištěné cesty je 2,5 km. Cesta je často oklouzaná, takže za vlhka bude asi nepřijemná. Cesta je náročná především celkovou délkou a převýšením. Za bouřky, sněhu nebo námrazy nebezpečná.

Ferráta - výhled na Mittelspitze, 2713m

Watzmann - Südspitze 2712m

Na posledním vrcholu Watzmanna nás zastihuje přeháňka a tak zde neotálíme a co nejrychleji se dáváme na sestup. Ten je nepříjemný a dlouhý.

Watzmann - Südspitze 2712m

Watzmann - sestup

Watzmann - sestup

Na vrcholu se může velmi rychle pokazit počasí a sestup po kluzkých kamenech se tak změní v peklo. Po 300–400m od vrcholu se dostáváme do suti, posléze do strmých svahů a postupně (velmi pomalu) sklesáváme až na sutí pokryté dno potoka – pěšiny, kterou pokračujeme k chatě Wimbachgrieshütte 1326m .

Sestup

Začátek údolí Wimbachtal

Sestup

Chata Wimbachgrieshütte, 1326m

Po asi 3h jsme konečně u chaty

Chata Wimbachgrieshütte, 1326m

Sestup k Wimbachbrücke

Od chaty je to na parkoviště jestě 11 km! Nakonec se počasí opět vybere a my pokračujeme příjemnou cestou údolím Wimbachtal k chatě Wimbachschloß až k parkovišti.

Sestup k Wimbachbrücke
Závěr - soutěska

Závěr - soutěska

Cesta přes hřeben mezi oběma chatami vám zabere 9 – 10 hodin. To je důvod, proč asi většina volí variantu spaní na chatě Wimbachgrieshütte a úplný sestup až další den. Kousek před parkovištěm Wimbachbrücke ústí placená soutěska Wimbachklamm, kterou určitě navštivte v sestupový den, nebo až další. Vstupné je na žetony, které si koupíte u nedaleké chaty v automatu. Také doporučuji domácí sýry, které vám milá paní dle vašeho gusta dá ráda ochutnat. Já osobně jsem z celého přechodu byla nadšená, náročný je zejména svojí délkou, ale díky nabízejícím se scenériím na ni občas zcela zapomenete.

Nocleh u Hintersee

Nocleh u Hintersee

Jako nocleh volíme osvědčené Hintersee, kde načerpáme sílu na další den, kdy se chceme vrátit k soutěsce Wimbachklamm, kolem které jsme procházeli při sestupu k parkovišti u mostu Wimbachbrücke.


Lidová pověst o králi Zlojíři

zdroj WIKI

Na známý pohled z Berchtesgadenu (vpravo Watzmann, 2713 m, vlevo Watzmannfrau, 2307 m, mezi nimi skalní zuby Watzmannkinder) se vztahuje pověst.
V dávných časech zemi vládl krutý král Zlojíř (německy Watzmann). Byl to surový zuřivec, který pil krev z prsou matky, později miloval jen lov. Jeho žena i děti byly vychovány ke zlu. Dnem i nocí se konaly královské hony v polích, lesích i na loukách. Lovci pronásledující zvěř podupali obilí a rozháněli stáda. Jednoho dne král s družinou lovil na lesní pastvině u pastýřovy chaty. Králova psí smečka roztrhala pasteveckého psa, zakousla pastýřovo dítě, prokousla hrdlo pastýřově ženě a nakonec zabila i samotného pastýře. Král Zlojíř se tomu děsivě smál.
Bůh ztratil trpělivost, seslal na Berchetsgadenské Alpy bouři, která vyděsila lovecké psy a ti zardousili krále Zlojíře, královnu i jejich sedm dětí. Jejich krev stékala do údolí a mrtvá těla vrostla do skály. Dodnes stojí zkamenělý král Zlojíř jako horský štít, okolo něj jeho žena a sedm dětí, a hluboko dole se lesknou dvě jezera, do kterých vtekla krev ukrutníků.


Články v okolí
Zajímavosti v okolí
Booking.com
Chtějí tam
Chci tam
Byli tam
Byl jsem tam