Článek El Pijaral

Symbol Tenerife a nejvyšší hora Španělska nás provází všechny dny pobytu. Ráno před cestou do Anagy zbarvuje vycházející slunce stratovulkán do červených tónů.

Z Puerto de la Cruz míříme po dálnici směr La Laguna, na druhé odbočce 8B sjíždíme na Anagu a Las Mercedes. Po několika ostrých zatáčkách zastavujeme na vyhlídkovém místě Mirador de Jardina. Před námi je La Laguna a v mlžném oparu se skrývá Teide. Pokračujeme po silnici TF12, na místě zvaném Cruce El Bailadero odbočujeme na velmi úzkou silnici TF123, vedoucí až do obce Chamorga.

Zastavujeme na malé odstavné ploše u zastávky autobusu La Ensillada. Zde je vstup na okruh mlžným pralesem El Pijaral. Ještě, že máme permit! Vrhá se na nás nějaký strážce parku a vyžaduje dotyčný kus papíru (na ceduli u cesty hrozí pokutou 600,– EUR). Zklamaně odchází, my odcházíme nadšeně do nitra bujné vegetace.

Možná by si někdo přál na tuhle vycházku pěkné slunečné počasí. V tom případě je cestou několik vyhlídek na členité pobřeží a strmé stěny Anagy. Naše alternativa, mlha, vlhko, je ale mnohem zajímavější. Mlžný vavřínový prales je v tom měkkém světle tajuplný, plný nádherné vegetace.

Před polovinou okružní cesty prudce klesáme na vyhlídkové místo Cabezo del Tejo. Máme štěstí, dostáváme se pod úroveň mraků. Pod námi se objevují obce Benijo a Almaciga.

Dohlednost se ještě zlepšuje, otevírá se pohled směrem k jihozápadu.

V pralese je i moje oblíbené eonium. Tento endemit se na Kanárech vyskytuje ve 25 druzích.

Cesta zpět vede velmi pohodlnou vrstevnicovou Pista Cabezo del Tejo. I tady je to ale moc pěkné.

Den začínal pohledem na rudě zabarvené Teide a skončil pohledem na místní krásky: volila se miss roku naší městské části.