Túra v okolí Engadinu

Náš výlet začal výjezdem kabinovou lanovkou do stanice Furtschellas La Chudera do výška 2312 m.n.m. Odtud nás čekal mírný výstup na rozcestník, kde byla možnost vybrat si mezi dvěma cestami – Wasserweg okolo zdejších jezer a Via Gastronomica, která vedla přes různé horské chaty, kde byla možnost ochutnat zdejší speciality. My zvolili cestu kolem jezer.

Vyšli jsme na plošinu s jezírky. Počasí nám příliš nepřeje, takže vrcholky Grialetsch a Furtschellas zůstávají skryty v mracích. Zato již vidíme první malé jezírko.

Voda v jezírkách je průzračně čistá, z toho důvodu je pohled na jezírko krásný i ve špatném počasí. Kdyby nebyla taková zima, tak by to skoro svádělo k osvěžení.

Můžeme se kochat pohledem na největší jezírko na naší cestě – Ils Lejins ve výšce 2526 m.n.m.

I zde se můžeme setkat se zdejšími obyvateli hor – svišti jsou zde v hojném počtu a ani se moc nebojí.

Došli jsme na místo odkud se naše cesta stáčí zpět k lanové dráze. Nachází se zde horská chata Rabgiusa ve výšce 2444 m.n.m.

Mírně jsme si zašli abychom si mohli prohlédnout dva vodopády, které jsme zahlédli z dálky. Bohužel až k nim se nedalo zajít protože terén byl velmi podmáčený.

U vodopádů jsme objevili ještě jedno jezírko. Zdejší výhled byl natolik krásný, že to stálo za přestávku na oběd.

Ukončili jsme cestu kolem jezírek a nyní klesáme zpět do údolí. Vrátili jsme se do míst odkud je krásný pohled na jezera řeky Inn.

Za krátkou chvíli lze vidět i druhé jezero Lej da Silvapluna. Jeho modrá barva je přímo magická.

Došli jsme na vyhlídku. Už pohled na místo výhledu samotné působí romanticky a láká k posezení. Pohled na jezero Lej da Segl a protější vrcholky hor schované v mracích stojí za to.

Ledovcové údolí s říčkou Fedacla, která vytéká z horského ledovce na Piz Tremoggia působí dojmem klidu a pohody.

Po sestupu do údolí máme ještě chvilku na procházku k jezeru Lej da Silvaplauna. Ač se počasí stále moc nezlepšilo, tak se sluníčko snaží a osvětluje okolní vrcholky hor.