Článek Prohlídka Tbilisi

V malém hotýlku na předměstí Tbilisi směrem k letišti nás vítá zbytek jakéhosi vlka. Víme, že dojem z města by nebyl úplný, kdybychom nenavštívili jeho okrajové části, proto začínáme prohlídku právě tam: staré domy, dvorky a všude celkem divoce rostoucí vinná réva.

Velmi brzy objevujeme malé krámky a tržnice, kam chodí nakupovat místní. Vše vypadá velmi lákavě a záhy zjišťujeme, že i dobře chutná.

Šplháme na kopec Elia východně od řeky Kura. Nachází se tu grandiózní katedrála Sameba, schopná pojmout až 15 000 lidí. Celý komplex zahrnuje rezidenci patriarchy, katedrálu, školu teologie a devět kaplí (z toho 5 pod zemí). Katedrála byla postavena mezi lety 1995 a 2004.

Po prohlídce katedrály klesáme ke středu města, přecházíme řeku Kura a míjíme stavby moderní i staré až historické.

Most míru slouží jen pro pěší. Tato konstrukce ze skla a oceli je v noci osvětlena 30 000 LED. Most má být symbolem směřování Gruzie „ke světlé budoucnosti“ a byl dokončen v roce 2010. Dalším příkladem moderní architektury jsou dva tubusy koncertní síně, nad nimiž shlíží z výšky prezidentský palác. Překonáváme opět řeku Kura a vstupujeme do parku Rike, odkud vede lanovka na skvělou vyhlídku na celé město.

Z horní stanice lanovky je možné jít ke staré pevnosti, případně navštívit hliníkovou sochu Matky Gruzie. Ta hledí na svoji milovanou vlast, v jedné ruce má víno pro přátele, ve druhé drží meč proti nepřátelům. Socha vznikla v roce 1958.

Na druhou stranu hřebene je pěkný pohled na staré město, pevnost a především botanickou zahradu, založenou už v roce 1625. Západní část zahrady končí moderní soukromou residencí, kterou vlastní Bidzina Ivanishvili, bývalý ministerský předseda Gruzie.

Scházíme do soutěsky Tsavkisis – Tskali, která je součástí botanické zahrady a je tu i pěkný vodopád. Odtud je to jen kousek do zajímavé čtvrti, historicky známé svými sirnými prameny. V současné době tu funguje pět sirných lázní.

V téže čtvrti se nachází i místní mešita. Pochází z roku 1895 a modlí se v ní Šíité i Sunnité.

Pokračujeme prohlídkou starého města. Gruzie je považována za kolébku vinné révy a vína. Ještě dnes se tu víno kromě moderních metod připravuje i ve hliněných nádobách kvevri, zakopaných v zemi. Není divu, že nalézáme velký výběr místních vín…… mimochodem, velmi pěkných.

Historické centrum Tbilisi překypuje kontrasty a různými lidmi.

Tato ulice je jakousi páteřní komunikací hlavního města. Podél ní se nachází řada významných budov (opera, divadlo, museum, parlament). Poblíž je i rozsáhlý park, ve kterém nalézáme bleší trh: úžasná podívaná a exkurze třeba do historie analogové fotografické techniky.

Kouzlem zdejšího blešáku jsou především typicky místní věci a artefakty: např. staré samovary, případně portréty gruzínského neblaze proslulého rodáka.

Prohlídku hlavního města končíme stylově gruzínsky. Místní jsou známí tím, že rádi zpívají a také velmi dobře tančí. Je to pravda.