Procházka k majáku Punta Nati

K majáku vede úzká asfaltka s vyznačenými postranními pruhy pro cyklisty. Silnice vedoucí mezi kamennými zídkami je velmi úzká. Přibližně 1 km před majákem je parkoviště a zbytek je třeba dojít pěšky. Silnice je tak rovná, že se zdá jakoby neměla konce. 

Cesta k majáku je celá lemovaná zídkou a okolí majáku se zídkami jen hemží. Takovéto množství zídek je ojedinělé i pro Menorcu, kde jsou zídky na každém kroku. Zdejší krajina je zcela suchá a téměř bez vegetace. 

V podstatě všude na Menorce je možné narazit na prehistorické památky. Zde lze vidět větší koncentraci stupňovitých tumulů z předtalayotského období. Tumuly sloužily zřejmě k pohřebním účelům. 

Ačkoli maják samotný nelze navštívit a cesta vás dovede k zavřeným vratům, nezoufejte, zídka lze před vraty přelézt a maják je možné obejít ze všech stran, což mimochodem rozhodně stojí za trošku šplhání. U zídky jsou již vytvořené improvizované schůdky. 

Maják Punta Nati stojí na úplném okraji skalního výběžku. Zimní vlnobití způsobuje, že se hornina okolo majáku rychle rozpadá a v současnosti průrva končí tak dva metry od zdi majáku. Za velkých vln zde voda prý doslova šplouchá na maják. 

Poblíž majáku si můžete prohlédnout kulaté kamenné stavby podobající se okolo stojícím tumulům. Jedná se však o dělostřelecké baterie z doby občanské války. 

Kromě samotných baterií, do kterých je možné vejít a vyzkoušet jejich výbornou akustiku, je zde také vstup na schodiště, jehož strop je však částečně propadlý, takže méně odvážný jedinec se nedozví kam mohly tyto schody vést. 

U majáku Punta Nati nepotkáte přes den žádné davy. Jedná se však o vyhledávanou lokalitu pro sledování západů slunce.