Neratov – kostel s prosklenou střechou

Barokní kostel pochází z let 1723–1733, kdy postupně nahradil původní dřevěný kostelík. Kostel na konci druhé světové války vyhořel, když byl zasažen protitankovou střelou vypálenou vojákem Rudé armády. Požárem byla zničena střecha, dřevěné schodiště, hodinový stroj a zvon. Torzo kostela postupně chátralo, postupně se zřítily promáčené klenby a kostel byl několikrát navržen na demolici.
Po roce 1990 dochází k postupné obnově kostela jeho okolí. Nejprve došlo k vyklizení sutě a obnovení poutní tradice. V kostele začaly být pořádány bohoslužby pod „otevřeným nebem“. V červnu 1992 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek a od počátku 21. století prochází rekonstrukcí, kdy byl mimo jiné zastřešen částečně prosklenou střechou. 

Obnovu kostela zajišťuje Římskokatolická farnost ve spolupráci se „Sdružením Neratov“. Sdružení pomáhá lidem s postižením a společně s nimi se podílí na obnově poutního místa a návratu života do kdysi vysídlené vesnice.
Hybatelem obnovy kostela a života v obci je místní farář Josef Suchár.

Kostel je dlouhý 48 m, široký 19 m a jeho výška je 20 m. Zajímavostí je, že průčelí směřuje na jih a kněžiště na sever. Interiér je velmi prostý, ale o to více působivý.
Netradiční architektura a klidná atmosféra nabízejí jedinečný zážitek. Skleněná střecha umožňuje pozorovat oblohu a přivádí do kostela dostatek denního světla.
Kostel se nikdy nezavírá, je možno ho navštívit kdykoliv.

Po vystoupání pod střechu kostela je možné zblízka obdivovat klenbu a důmyslný systém fixování klenebních a okenních konstrukcí.

Díky porevoluční obnově se kostel stal místem smíření a naděje a prostorem pro duchovní setkávání s Bohem a lidmi. Příběh kostela dokazuje, že láska, víra a naděje mohou dokázat velké věci, například obnovit kostel z ruin. Kromě toho nalezlo v znovuobnovené osadě domov mnoho lidí s mentálním postižením.
Kostel byl dne 14. srpna 2011 zařazen mezi poutní místa královéhradecké diecéze.

Na pravé straně kostelní lodě je pověšen dřevěný Neratovský kříž o výšce 3,5 m. Je pamětníkem prvních obnovených bohoslužeb pořádaných v zasněžených ruinách vyhořelého kostela počátkem 90. let minulého století.

Pro návštěvníky jsou k dispozici moderní židle. Ty byly věnovány dárci a přispěvateli, jejichž jména jsou zmíněna na opěradlech. Mezi jinými zde najdeme i jméno kardinála Dominika Duky.

Do kostela se neplatí vstupné, ale je možnost dát dar nebo poslat příspěvek. Dary od návštěvníků jsou významným zdrojem příjmů pro pokračující renovaci kostela.

V kostele se každý den konají bohoslužby a modlitby. Kromě toho slouží i jako lokální centrum komunitního života pro místní i návštěvníky. Celoročně ožívá hudbou, divadlem a výstavami.
Kostel je neobvyklým inspirativním místem k zastavení se, zamyšlení a načerpání nových sil. Návštěvníci zde obvykle hledají a zpravidla i nachází klidné místo pro odpočinek nebo inspiraci pro svůj život.