Článek Naadam

Na rozdíl od klasických dostihů, které jsou obvykle krátké sprinty na 2 kilometry, mongolská jízda na koni jako součást Nádamu se jezdí napříč krajinou, se závody 15–30 km dlouhými. Koně se rozdělují do šesti skupin podle věku, s nejmladšími dva roky starými. Jezdci jsou děti (kluci i dívky) od 5 do 12 let.

Po závodech prvních pět koní z každé kategorie obdrží titul ajrgjin tav a první tři dostanou zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili. Navíc kůň, který skončí poslední v kategorii dvouletých koní (dága), také dostane cenu pro prvních pět v přesvědčení, že se v příštím závodě umístí lépe.

Tradiční mongolský zápas je soutěž bez časového omezení, ve které zápasník prohraje, když se dotkne země. Zápasníci nosí dvoudílný kroj sestávající z těsné vesty (zodog) a krátkých kalhot (šúdag). Zápasníci jsou výhradně mužského pohlaví. Každý zápasník má pomocníka nazývaného zasúl. Zasúl zpívá oslavnou píseň vítěznému zápasníkovi po třetím, pátém a sedmém kole. Absolutní vítěz soutěže se nazývá arslan (lev).

Třetí soutěží je lukostřelba. Účastní se jí jak muži, tak ženy. Muži vypálí 40 šípů ze vzdálenosti 75 metrů, zatímco ženy vystřelí 20 šípů z 60 metrů.

Naadam je nejvíce sledovanou událostí v zemi a má se za to, že existuje v různých podobách už po staletí. Původně se jednalo o náboženský festival, ale v dnešní době připomíná revoluci v roce 1921, kdy Mongolsko vyhlásilo nezávislost. Další populární aktivitou během Naadamu je hra s pomocí „šagaj“, což jsou ovčí hlezenní kosti, sloužící jako hrací pomůcky i jako symboly věštby a přátelství.