Jízda přes průsmyk Taglang la

Pokud vyrážíte na cestu do Manalí domluveným džípem, bude vás okolo půlnoci čekat cesta na autobusové nádraží v Léhu, za kterým mají džípy vydávající se na tuto strastiplnou cestu své stanoviště. Někdo si radši najme taxíka, aby nemusel v noci přes město, ale stačí se vybavit trekovou hůlkou na odhánění případných potulných psů a jde to i bez taxíku. Občas může být problém v temnotě najít své auto, ale vždy to nějak dopadne.

Prvních padesát kilometrů cesty pojedete údolím Indu v těchto místech hodně širokým obklopeným zelenou oázou. Okolo vás budou známá místa vašich výletů, např. kláštery Shey, Thiksey či Stakna. V noční tmě však zaregistrujete jen obrysy, pokud tedy nebudete spát.

V Upshi (3 400m n. m.) vaše cesta podél Indu končí. Po mostě přejedete řeku a úzkým kaňonem začnete stoupat do hor. Po cestě jsou do červena, oranžova a žluta zbarvené horské svahy. V Lato (4 000m n. m.) kaňon končí a před vámi se objeví oblé horské hřebeny tolik typické pro krajinu Rupshu, část tibetské náhorní plošiny.

Pokud máte zájem o méně chozený trek, můžete z Lato zahájit výstup do sedla Lalung La (5 500m n. m.) a na planině Nimaling se připojit k Marka treku.

Z Lato pokračuje silnice relativně plochým údolím do poslední vesnice před průsmykem Rumtse (4 190m n. m.). Odtud startuje další věhlasný trek krajinou Rupshu: Rumtse – Tsokar – Tsomoriri. Trek vede údolím na východ, silnice pokračuje dál na jih. Pokud jedete z Léhu, tak stále jedete po tmě a před vámi se otevře pohled na stráň jakoby plnou světlušek. To průsmyk překonávají v nekonečných zákrutách kamiony.  Aby to nákladní vozy vyjely, je stoupání velmi nízké a tím dlouhé. Jedete dva, tři kilometry, pak zákruta a nanovo. Máte pocit, že stoupáte strašně dlouho. Konečně dorazíte do jednoho nejvyšších silničních průsmyků na světě – Taglang la (5 328m n. m.).

Při pohledu zpět jsou pěkně vidět nejen zákruty, kterými jste sem stoupali, ale i částečně zaledněný hřeben vrcholící známou horou Kang Yatse.

Na jednu stranu průsmyku vede velmi plochý hřeben dosahující okolo 5 500 metrů nad mořem. Na západní straně jsou hory vyšší, až 6 tisíc metrů nad mořem občas s malým ledovcem. Každopádně pokud byste zde nebyli v rámci jednodenního přejezdu z Léhu do Manalí či opačně, ideální východisko na lehké zdolávání vyhlídkových hor po okolí.

Cesta dolů na pusté More plains už je prakticky bez zákrut nad údolím prakticky celý rok vyschlé řeky.

Jen pár kilometrů pod průsmykem Taglang la začínají More Plains. Místo, kam se v létě stahují pastevci se svými jaky a kozami. Silnice vede přes pláně skoro 50 kilometrů stále ve výšce větší než 4 600 metrů nad mořem. Kdo není aklimatizovaný, tady určitě pozná, čemu se říká bolest hlavy a možná i horská nemoc.

Pláně se zdají být nekonečné. Jsou porostlé sporou vegetací a obklopené plochými hřebeny a horami vysokými okolo 5 500 metrů nad mořem.

More Plains z ničeho nic končí a pod vámi je hluboká rokle s kasárnami a občerstvovacím táborem Pang (4 500m n. m.). Na dno rokle se sjíždí čtyřmi zákrutami.

Pang slouží jako místo na snídani pro džípy, co jedou z Léhu a odpolední osvěžení pro ty, co jedou z druhé strany.