Islandské vodopády

Gullfoss padá v dvojitém kataraktu v kaňonu řeky Hvítá. První katarakt se zde zcela odhaluje a valí se deset metrů kupředu, potom se řeka ostře ohýbá v úhlu 90 stupňů a padá dalších 20 metrů do stínu rokle. Odpoledne, kdy na vodní proudy dopadají paprsky zapadajícího slunce je vodopád nejhezčí. Vodopád je součástí rezervace, která vznikla díky Sigrídur Tómasdóttir, dceři majitele pozemků, která bojovala ve dvacátých letech minulého století proti vzniku vodní elektrárny. Povolení ke stavbě bylo sice uděleno, ale Sigrídur dokázala vzbouřit veřejné mínění, až se lidé postavili proti projektu a výstavba nebyla zahájena.

Druhý, dolní katarakt.

Druhý, dolní katarakt.

Hjálparfoss je zajímavý vodopád na řece Fossá. Dvojice krátkých zpěněných vodopádů leží cca 100 m na jih od hlavní cesty. Vodní masy zde padají do kruhového jezírka a rozstřikují se ve všech směrech, s velkou opatrností je zde pěkné místo ke koupání.

Hjálparfoss v jednu hodinu ráno.

U západního okraje Eyjafjöllu uhýbá silnice 249 severním směrem z dálnice a pokračuje dál až na Ϸórsmörk. O několik metrů dál se nachází Seljalandsfoss, v překladu Vodopád prodané země, uzounký, ale mocný vodopád spadající přímo po svahu do mělkého jezírka. Přímo za vodní oponou vodopádu jsou stezky, kde je zvuk padající vody nejpůsobivější.

Vodní závoj.

Za vodopádem.

Za vodopádem.

Od vodopádu Seljalandfoss pokračuje stezka ke dvěma menším vodopádům a nakonec k vodopádu Gljúfrafoss, který je téměř celý uzavřen útesem skály.

Vodopád ve skalách.

Vodopád ve skalách.

Vodopádu Skógarfoss (v překladu Lesní vodopád), který dosahuje majestátné výšky 62 m, právem přináleží jeho sláva. Vypadá naprosto skvěle z dálky a nic neztrácí na své majestátnosti ani při pohledu zblízka. Řítí se dolů přímo z plošiny a do jezírka pod ním v duhových barvách padají spršky vody a okolí se ztrácí v bělostném oparu. Padá-li vodopádem maximum vody, je nemožné dostat se k němu blíže než do vzdálenosti 50 metrů pro silný vzdušný proud způsobený padající vodou. Na vrchol vede kovové schodiště, za nímž blátivá stezka stoupá nahoru proti proudu k menšímu, ale o to prudšímu kataraktu. Cestou se naskytá úžasný výhled na pobřeží a přes mechem porostlé vřesoviště na vzdálený ledovcový příkrov. Odtud vede trasa až do Ϸórsmörku.

Zde se voda řítí z výšky 62 m.

Od vodopádu Skógarfoss, dále proti proudu řeky Skóga se nachází velké množství menších či větších vodopádů. My jsme jich napočítali 22.

Trasa podél řeky Skóga do Ϸórsmörku.

Trasa podél řeky Skóga do Ϸórsmörku.

Trasa podél řeky Skóga do Ϸórsmörku.

Trasa podél řeky Skóga do Ϸórsmörku.

Trasa podél řeky Skóga do Ϸórsmörku.

Trasa podél řeky Skóga do Ϸórsmörku.

Trasa podél řeky Skóga do Ϸórsmörku.

Trasa podél řeky Skóga do Ϸórsmörku.

Trasa podél řeky Skóga do Ϸórsmörku.

Tento vodopád leží kousek za osadou s komplikovaným nazvem Kirkjubæjarklau­stur.

Foss á Síðu je pás úzkých útesů s pěkným vodopádem, před nimiž se nad lučinami a lávovými poli zvedají zaoblené kopečky. Zde je vidět, jak byly útesy ledovcem stlačovány dolů pod tíhou dnes už roztátého ledu.

Svartifoss – Černý vodopád, v NP Skaftafell.

Svartifoss – Černý vodopád, pojmenovaný podle temných šestiúhelníkových sloupců přes které se valí voda, byl inspirací pro architektonický projekt Národního divadla Harpa v Reykjavíku.

Cestou z východních fjordů.

Vodopád Dettifoss a Národní park Jökulsárgljúfur je izolovaná část obrovitého národního parku Vatnajökull. Zde se divoký tok řeky Jökulsá á Fjöllum (která je s délkou 206 km druhá nejdelší řeka na Islandu, a pramení pod Vatnajökullem) řine přes nepravidelné čedičové dno, předtím než přepadne do 45m hluboké rokle s takovou sílou, že vyšle k nebi vodní tříšť do výšky několik stovek metrů.

100m široký a 45m vysoký vodopád Dettifoss je pokládán za nejmohutnější v Evropě, s průtokem vody mezi 200 až 500 m3 za sekundu (průtok je největší díky tajícím ledovcům v létě). Nejlepší výhled na vodopád je z východního břehu řeky.

Síla nejmohutnějšího vodopádu v Evropě.

Za Dettifossem kilometr nahoru proti proudu řeky je další vodopád Selfoss s dlouhými, ale jen 10m vysokými kaskádami

Trychtýř vodopádu Selfoss.

U malé osady Fossholl se ledově modrá řeka Skálfandárfljöt, vyvěrající na jihu u Vatnajökullu, žene čedičovými kaňony tvaru koňské podkovy ve dvojici kataraktů. Vétším z nich je Goðafoss, Boží vodopád, který je místem, kde Ϸorgeir (vykladač zákonů na historickém AlϷingu, kde roku 1000 rozhodl o tom, že křesťanství má být islandským oficiálním náboženstvím) zničil pohanské sochy a hodil je do vod vodopádu.

Tento vodopád je opravdu „Boží“.

V místě kde se silnice č. 60 stáčí okolo severovýchodní části fjordu Arnafjörður se nachází nejpůsobivější vodopád Západních fjordů.

Dynjandi (Hřmící vodopád), valící se přes 100 metrů vysoký skalní útes do vod fjordu v zátoce Dynjandisvogur a formující tak na svém vrcholku trojitou kaskádu přibližné 30 metrů širokou a na svém spodním konci 60 metrů širokou. Pod hlavním možno spatřit pět menších kaskád odvádějících vodu řeky Dynjandisá do moře.

Hřmící vodopád.

Vodopád pod vrchem Kirkjufell.

Vodopád pod vrchem Kirkjufell.

Hraunfossar a Barnafoss jsou dva vodopády patřící k nejznámějším přírodním divům Islandu. Oba se tvoří na řece Hvítá. O trochu lepší podívanou nabízí Hraunfossar (Lávový vodopád). Nejde o burácející příval zpěněné bílé vody, ale o jemné kaskády průzračné tyrkysové vody, příštící zpod vrstvy lávy porostlé mechem a padající dolů po řadách kamenných kaskád do řeky.

Hraunfossar a Barnafoss

Od Hraunfossaru vede stezka proti proudu řeky k Barnafossu (Dětský vodopád), který dostal jméno podle dvou dětí. Ty zde našli smrt, když přecházely kamenný uzounký oblouk klenoucí se nad řekou. Dnes vodopád překlenuje můstek pro pěší, který nabízí skvělý výhled na roklinu otevírající se dole.

Islandská pověst praví, že mytické stvoření, z poloviny člověk, z poloviny velryba, které kdysi strašilo místní ze svého doupěte v temných vodách Hvalfjörðuru, kdysi falešně zlákáno opustilo vody fjordu a vydalo se proti proudu řeky k vodopádu a nakonec svůj konec našlo ve vodách jezera Hvalvatn. Je zvláštní a doteď nevysvětlitelný fakt, že v jezeře byly skutečně objeveny velrybí kosti.

V NP Ϸingvellir spadají přes okraj kaňonu Almannagjá třpitivé kaskády řeky Öxará, a vytvářejí tak 20 m vysoký vodopád Öxarárfoss valící se roklí.