Nejkrásnější místa Islandu

Nejkrásnější místa Islandu

To nej ze země ledu a ohně.

Island je krajina, která je miniaturní ukázkou všech možných stádií vývoje planety Země. Najdete zde krásné hory, činné sopky, geotermální oblasti, gejzíry, zajímavé skalní útvary, kaňony, divoké řeky, bezpočet vodopádů a taky malebné městečka a osady.

Obsah článku
Laguna Jökulsárlón
64.078, -16.231
130 m / 427 ft

#1 Laguna Jökulsárlón

Ledová krása

Jökulsárlón je největší laguna svého druhu na Islandu. Vznikla jako důsledek tání ledovce Breiðamerkurjökull. Ten donedávna sahal až k islandskému pobřeží. Laguna začala vznikat až v období mezi lety 1934 a 1935, má tedy jen 76 let. Je poseta ledovými krami, které se uvolnily z čela ledovce. Vytéká z ní kilometrová řeka Jökulsár, nejkratší řeka na Islandu.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Vodopád Dettifoss
65.815, -16.385
325 m / 1 066 ft

#2 Vodopád Dettifoss

Nejmohutnější evropský vodopád

Vodopád Dettifoss (široký 100 metrů, vysoký 44m) na řece Jokulsa na pustém severu Islandu je nejmohutnějším evropským vodopádem. Jen o pár set metrů dál přes čedičové sloupy padá menší Selfoss a o dva kilometry jižněji je k okouknutí z nadhledu Hefragilsfoss.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Vodopád Godafoss
65.683, -17.55
120 m / 394 ft

#3 Vodopád Godafoss

Boží vodopád

U malé osady Fossholl se ledově modrá řeka Skálfandárfljöt, vyvěrající na jihu u Vatnajökullu, žene čedičovými kaňony tvaru koňské podkovy ve dvojici kataraktů. Větším z nich je Goðafoss, který je místem, kde Ϸorgeir (vykladač zákonů na historickém AlϷingu, kde roku 1000 rozhodl o tom, že křesťanství má být islandským oficiálním náboženstvím) zničil pohanské sochy a hodil je do vod vodopádu.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Vodopád Gullfoss
64.327, -20.12
199 m / 653 ft

#4 Vodopád Gullfoss

Zlatý vodopád

Gullfoss leží na řece Hvítá. Padá v dvojitém kataraktu do dva kilometry dlouhého kaňonu, zasazeného mezi čedičové stěny podobající se varhanám. První katarakt se zde zcela odhaluje a valí se deset metrů kupředu, potom se řeka ostře ohýbá v úhlu 90 stupňů a padá dalších 20 metrů do stínu rokle. Vodopád je nejhezčí pozdě odpoledne, kdy na vodní proudy dopadají paprsky zapadajícího slunce.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Brennisteinsalda
63.984, -19.158
881 m / 2 890 ft

#5 Brennisteinsalda

Nejbarevnější vrchol Duhových hor

Brennisteinsalda, "Hořící hora", není nijak vysoká, její vrchol se nachází pouze ve výšce 881 m n. m. Leží v aktivní vulkanické zóně, v přírodní rezervaci Fjallabak a její úpatí je poseto četnými solfatáry. Svahy hory hrají nejrůznějšími barevnými odstíny. Svěže zelenou, těsně nad soutězkou Grænagil, černým proudem lávy z obsidiánu a červenou, okrovou, žlutou a bílou pod vrcholem.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Jezero Frostastadavatn
64.02, -19.064
572 m / 1 877 ft

#6 Jezero Frostastadavatn

Jezero u Duhových hor

Nádherné jezero Frostastaðavatn leží na okraji lávového pole Námshraun, poblíž rozhraní riftu v okrajové oblasti Landmannalaugáru. Vede kolem něj Fjallabak, nezpevněná vnitrozemská silnice, která končí v kempu u "Duhových hor". Místní obyvatelé sem rádi vyrážejí na lov pstruhů.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Vodopád Skogafoss
63.531, -19.511
100 m / 328 ft

#7 Vodopád Skogafoss

Islandská vodopádová záclona

Skogafoss patří k nejfotografovanějším islandským vodopádům, kdy z bývalých pobřežních útesů padá celé řečiště. Dnes to má voda k moři ještě 5 kilometrů. Vede odsud stezka podél řeky přes průsmyk Fimmvorduhals až do údolí Porsmork (cca 23 kilometrů, převýšení 1000 metrů). Podél je úžasná krajina a další desítky vodopádů.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Vodopád Glymur
64.392, -21.251
340 m / 1 115 ft

#8 Vodopád Glymur

Nejvyšší Islandský vodopád

Glymur je nejvýšší islandský vodopád. Jeho vody se řítí z výšky téměř 200 metrů z bažinaté základny na západní straně jezera Hvalvatn. Náročnější stezka k vodopádu vede nahoru údolím Botnsdalur na konci Hvalfjörðuru.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Soutěska Fjadrárgljúfur
63.779, -18.177
140 m / 459 ft

#9 Soutěska Fjadrárgljúfur

Nejznámější Islandská soutěska

Fjaðrárgljúfur, soutěska s těžce vyslovitelným názvem, se nachází na jihu Islandu v blízkosti oblasti Kirkjubæjarklaustur. Je hluboká 100 metrů a dlouhá asi 2 km, protéká jí řeka Fjaðrá. Kaňon byl po staletí vytvářen postupnou erozí, způsobenou ledovcovou řekou, protékající palagonitovými skálami.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Sopka Raudhólar
65.95, -16.527
209 m / 686 ft

#10 Sopka Raudhólar

Červená sopka

Sopka Rauðhólar (209 m n. m.) leží v severovýchodní části Islandu, v Národním parku Jökulsárgljúfur. Z jejího vrcholu (na který je kvůli ochraně přírody omezený výstup) je nádherný výhled na střední tok řeky Jökulsá á Fjöllum. Sopka se považuje za jednu z nejbarevnějších na ostrově, její svahy hrají různými odstíny červené, okrové, žluté a šedivočerné barvy.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Herðubreið
65.175, -16.346
1 682 m / 5 518 ft

#11 Herðubreið

Královna islandských hor.

Herðubreið s výškou 1682 m n. m. je nejvýraznější islandskou sopkou. Nachází se ve vnitrozemí Islandu. Poblíž se rozkládá malá zelená oáza Herðubreiðarlindir, která je přírodní rezervací. Na úpatí hory se nachází úkryt, kde přebýval slavný islandský bandita Fjalla-Eyvindur, který zde přečkal i krutou zimu v letech 1774–1775. Islanďané tuto sopku považují za svou národní horu. Výstup na sopku je méně obtížný, vyžaduje ale speciálnější výstroj - přilbu a v období od října do 1/2 června i mačky a cepín.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Kirkjufell
64.942, -23.307
463 m / 1 519 ft

#12 Kirkjufell

Nejfotografovanější hora Islandu

Mezi městečky Grundarfjörður a Ólafsvík, na poloostrově Snæefell, leží 463 metrů vysoká hora Kirkjufell. Hora vytváří spolu s blízkým vodopádem Kirkjufellfoss nádhernou scenérii a patří k nejčastěji fotografovaným místům na Islandu.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Kristínartindar
64.069, -16.925
1 126 m / 3 694 ft

#13 Kristínartindar

Vyhlídkový vrchol v NP Skaftafell.

Kristínartindar (1126 m n. m.) je hora tyčící se mezi splazy ledovců Vatnajökull, Skaftafellsjökull a Morsárjökull. Z vyhlídkového bodu Sjónarnípa se otevírá nádherný pohled na nejvyšší horu Islandu - Hvannadalshnjúkur. Převýšení cca 1100 m. Výchozí bod - kemp Skaftafell.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Vodopád Dynjandi
65.733, -23.2
155 m / 509 ft

#14 Vodopád Dynjandi

Hřmící vodopád

Kousek od Arnafjörður se nachází nejpůsobivější vodopád Západních fjordů. Dynjandi (Hřmící vodopád), valící se přes 100 metrů vysoký skalní útes do vod fjordu v zátoce Dynjandisvogur a formující tak na svém vrcholku trojitou kaskádu přibližné 30 metrů širokou a na svém spodním konci 60 metrů širokou. Pod hlavní kaskádou možno spatřit pět menších kaskád odvádějících vodu řeky Dynjandisá do moře.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Skalní brána Gatklettur
64.766, -23.623
22 m / 72 ft

#15 Skalní brána Gatklettur

Čedičová brána u Arnarstapi

Ten, kdo zaparkuje auto v Arnarstapi u obrovského kamenného trolla, ještě netuší, jaké fantastické skalnaté pobřeží na něj čeká. Na úpatí sopky Snæefell odhalil příboj sopečné komíny v podobě pilířů, jeskyní a bran, jejichž láva ztuhla ve tvaru šestiúhelníků. Tyto skalní útvary poskytují ideální životní podmínky koloniím různých mořských ptáků.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Islandské Západní fjordy
65.773, -23.233
0 m / 0 ft

#16 Islandské Západní fjordy

Drsný a liduprázdný severozápad Islandu

Poloostrov islandského severozápadu je divoký, drsný a plný krásné přírody. Desítky fjordů obklopených majestátnými skalami a kopci ústí ve špičku výběžku, na které se nachází pátý největší ledovec země, Drangajökull. Díky hornaté krajině jsou tyto oblasti obydlené velmi zřídka, v místních vesničkách a osadách možno ochutnat ty nejlepší mořské plody.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Vodopád Selfoss
65.799, -16.384
327 m / 1 073 ft

#17 Vodopád Selfoss

Méně zámý bratr Dettifossu

Kousek od vodopádu Dettifoss, kilometr nahoru proti proudu řeky, se nachází další vodopád Selfoss, s dlouhými, ale jen 10m vysokými kaskádami, které vytvářejí zajímavý trychtýř. Vodopád je zajímavý i tím, že se návštěvník může bez problémů dostat až do těsné blízkosti padající vody.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Kráter Kerid
64.041, -20.885
79 m / 259 ft

#18 Kráter Kerid

Barevný kráter

Kerið vznikl pravděpodobně před třemi tisíci lety během náhlé exploze podzemního plynu, po které zbyl úhledný kuželový vrch, jehož kráter je 70m hluboký a 70m široký. Dno kráteru je zaplaveno a využívá se k chovu ryb. Po jeho červeném štěrkovém okraji s výhledy na sousední kráter Seyðishólar vede nenáročná 15min trasa.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Islandské Východní fjordy
65.045, -13.999
28 m / 92 ft

#19 Islandské Východní fjordy

Nejvýchodnější část Islandu

Východní fjordy, nejvýchodnější část Islandu, zdaleka nepatří k nejnavštěvovanějším. Přesto mají své nezaměnitelné kouzlo. Východ Islandu, to jsou dlouhé krásné fjordy a příjemné zelené pláně, na jihu navazující na ledovcovou krajinu a na severozápadě na sopečnou krajinu. Jedno z nejkrásnějších míst v této oblasti je opuštěný fjord Mjóifjördur, s množstvím vodopádů, skalních útvarů a majáků.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Vodopád Seljalandfoss
63.616, -19.989
36 m / 118 ft

#20 Vodopád Seljalandfoss

Vodopád prodané země

U západního okraje Eyjafjöllu uhýbá silnice 249 severním směrem z dálnice a pokračuje dál až na Ϸórsmörk. O několik metrů dál se nachází Seljalandsfoss, v překladu Vodopád prodané země, uzounký, ale mocný vodopád spadající přímo po svahu do mělkého jezírka. Přímo za vodní oponou vodopádu jsou stezky, kde je zvuk padající vody nejpůsobivější.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Útesy Látrabjark
65.502, -24.529
28 m / 92 ft

#21 Útesy Látrabjark

Nejzápadnější výběžek Evropy

Látrabjark, ptačí útesy s majákem Bjargtangar, jsou nejzápadnéjším bodem Evropy (pokud do ní nepočítáme Azorské ostrovy) a rozhodně nejzápadnějším bodem a stavbou Islandu. Táhnou se v 14 km dlouhém pásu, jsou tedy i nejdelší ptačí útesy Evropy. Pěšina vede podél vrcholku útesu a nabízí neuvěřitelné výhledy na tisíce mořských ptáků. Hnízdí zde alky, alkouni, kormorány, burňáci, racci a papuchalci.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Planina Skeidárarsandur
63.985, -16.96
83 m / 272 ft

#22 Planina Skeidárarsandur

Islandský Mordor

Planina Skeiðarársandur, oblast sužována častými písečnými bouřemi, leží pod ledovcem Skeiðarárjökull. V roce 1996 způsobil výbuch sopky Grímsvotn zkázu celé oblasti. Erupce roztála velkou část ledovce a poslal dolů tři biliony litrů vody valící se v pět metrů vysoké vlně, která smetla 7 km silnice a zdemolovala několik mostů. Z planiny je výhled na nejvyšší vrch Islandu, Hvannadalshnjúkur.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Jezero Mývatn
65.604, -16.996
277 m / 909 ft

#23 Jezero Mývatn

"Komáří" jezero.

Okolí jezera, ležícího cca hodinu od města Akureyri, je bohaté na výskyt termálních pramenů a sopečných formací, a nachází se zde taky geotermální lázně. Počasí zde je mnohem sušší a slunečnější než v ostatních částech Islandu a po dobu dvou letních měsíců se zde téměř nesetmí. Zato v zimních měsících zde panuje krutá a tmavá zima, doprovázená hustým sněžením. Vody samotného jezera jsou relativně mělké. Jeho rozloha činí 38 km2 a maximální hloubka je 4,5m (průměrná jenom 2,5m). Leží v nadmořské výšce 277m. Vyplňuje starou ledovcovou kotlinu zahrazenou lávovým potokem. Voda má krásný modrý odstín a je průzračná. Z jezera vytéká směrem na sever, do Grónského moře řeka Laxá (délka 58 km). Nad hladinu jezera vyčnívá zhruba 50 vulkanických ostrovů a ostrůvků, oddělených krátery. Jsou vysoké 20 až 30m. U východního pobřeží se nachází spousta fumarolů. Jezero bylo objektem nejrůznějších pomlouvačů již od dob středověku, kdy bylo i se svým kouřícím okolím považováno za jezero ďáblovy moči. Mývatn v překladu znamená komáří jezero. Komárů zde moc nenajdete, zato na vaše oči a nosy zaútočí hejna drobných černých mušek, které jsou sice hodně nepříjemné, ale většinou nekoušou, navíc jejich larvy poskytují hojnost potravy rybám a tisícům ptáků, kteří u Mývatnu vyvádějí své mladé. Všechna na Islandu se vyskytující druhy kachen hnízdí zde, nebo v blízkosti prudké lososí řeky Laxá, která z jezera vytéká. Ve vodách zase plavou hejna pstruhů a sivenů alpských.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Heimskautsgerðið (Artic Henge)
66.462, -15.963
31 m / 102 ft

#24 Heimskautsgerðið (Artic Henge)

Islandský novodobý Stonehenge.

Heimskautsgerðið (Artic Henge) je kamenná stavba nedaleko Raufarhöfnu, nejsevernější osady na Islandu, jen pár kilometrů od severního polárního kruhu. Stavba, která vychází z islandské a norské mytologie, byla zahájena v roce 1996. Představuje jakýsi nově budovaný památník pro uctívače pohanských zvyků Ásatrú a po dostavbě bude sloužit jako obrovské sluneční hodiny a sluneční kalendář. Základem jsou čedičové sloupy, tvořící čtyři velké brány, odpovídající čtyřem ročním obdobím a pátou bránou uprostřed. Kolem bran je ve vnitřním kruhu dalších 72 kamenů, takzvaných trpaslíků. Největší, vnější kruh kamenů a čtyři velké oltáře se teprve dostavují. Po dokončení bude mít cela stavba průměr 52 metrů.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Průsmyk Fimmvördusháls
63.622, -19.441
1 043 m / 3 422 ft

#25 Průsmyk Fimmvördusháls

Nadohled sopce Eyjafjalla

Přes 20 km dlouhá trasa vedoucí ze Skógaru přes průsmyk Fimmvörðuháls, mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull, a poté dolů po druhé straně do Ϸórsmörku, je díky okolní krajině a relativní přístupnosti skutečně příjemnou a krásnou cestou. Nejvyšší bod na trase je průsmyk Fimmvörðuháls (1043m) s horskou chatou Fimmvörðuskáli.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Vodopád Hraunfossar
64.703, -20.977
82 m / 269 ft

#26 Vodopád Hraunfossar

Lávový vodopád

Hraunfossar a jeho menší soused Barnafoss jsou dva vodopády patřící k nejznámějším přírodním divům Islandu. Oba se tvoří na řece Hvítá. O trochu lepší podívanou nabízí Hraunfossar (Lávový vodopád). Nejde o burácející příval zpěněné bílé vody, ale o jemné kaskády průzračné tyrkysové vody, příštící zpod vrstvy lávy porostlé mechem a padající dolů po řadách kamenných kaskád do řeky.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Útesy Dyrhólaey
63.4, -19.127
10 m / 33 ft

#27 Útesy Dyrhólaey

Nejjížnější část Islandu

Řada rozeklaných útesů lemujících pás černého písku, je úžasným místem pro pozorování moře a je taky významnou rezervací mořského ptactva. Každičká skulinka a trhlina v útesech je obývaná v době od dubna až do zimy mořskými ptáky, jejichž přítomnost neomylně prozrazují stříkance guána. Kousek odtud leží městečko Vík-í-Mýrdal, nejjižnější osada Islandu a skalní jehly Reynisdrangar – Trolí skály.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Vodopád Svartifoss
64.028, -16.975
237 m / 778 ft

#28 Vodopád Svartifoss

Černý vodopád

Svartifoss, Černý vodopád, leží v Národním parku Skaftafell. Řadí se k nejzajímavějším vodopádům na Islandu. Pojmenovaný je podle temných šestiúhelníkových sloupců přes které se valí voda, a byl inspirací pro architektonický projekt Národního divadla Harpa v Reykjavíku.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Ledovec Skaftafellsjökull
64.065, -16.863
502 m / 1 647 ft

#29 Ledovec Skaftafellsjökull

Ledovec pod nejvyšší horou Islandu

Skaftafellsjökull je 10 kilometrů dlouhý a téměř 2,5 km široký ledovcový splaz na jihovýchodě Islandu. Nachází se v národním parku Skaftafell, mezi Skaftafellsheiði na západě a Hafrafell na východě. Nad ledovcem ční vrchol Hvannadalshnúkur, který je s výškou 2 119 metrů nejvyšším bodem Islandu.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Termály Gunnuhver
63.819, -22.685
20 m / 66 ft

#30 Termály Gunnuhver

Zajímavé geotermální pole

V jihozápadní části poloostrova Reykjanes se rozkládá geotermální oblast Gunnuhver, s množstvím bahenních sopek - mofet a fumarol. Výjimečnost prostoru znásobuje hluk vroucí vody, síla unikající páry a pronikavý zápach síry. Unikátnost této oblasti spočívá také ve faktu, že podzemní vody zde ze 100 % tvoří voda mořská, což není nikde jinde na ostrově. Teplota páry zde může dosahovat až 300 °C.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Ledovec Svínafellsjökull
64.019, -16.821
309 m / 1 014 ft

#31 Ledovec Svínafellsjökull

Nejaktivnější ledovcový splaz

Svínafellsjökull je nejaktivnější ledovcový splaz ledovce Vatnajökull. Je snadno dostupný krátkou tůrou po stezce z Národního parku Skaftafell.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Strokkur
64.313, -20.301
128 m / 420 ft

#32 Strokkur

Menší bratr Geysiru

Gejzír Srokkur (Máselnice) chrlí 30m vysoký vodní proud každých několik minut. Těsně před výbuchem se povrch jezírka Strokkur na zlomek sekundy promění v kupoli, kterou během okamžiku protrhne vybuchující vodní sloup. Po desetiletích nečinnosti zemětřesení v roce 2008 uvedlo opět do pohybu i sousední známější Gejsir, ale erupce jsou velmi nepravidelné (Gejsir chrlí sloupec vody do výšky 70m).

Chci tam
Byl jsem tam
is
Ledovec Vatnajökull
64.422, -16.79
1 594 m / 5 230 ft

#33 Ledovec Vatnajökull

Největší islandský ledovec

Vatnajökull je ledovec ležící na jihovýchodě Islandu. Je největším ledovcem země a druhým největším v Evropě (hned po ledovci Austfonna na Špicberkách). Svou plochou 8100 km² pokrývá zhruba 8-10 % plochy ostrova. Z jeho okrajů se spouští kolem 20 ledovcových splazů. Název Vatnajökull je složen ze samotného názvu Vötn - jezera a jökull - ledovec (islandsky).

Chci tam
Byl jsem tam
is

Krafla
65.717, -16.754
600 m / 1 969 ft

#34 Krafla

Aktivní sopka nad jezerem Mývatn

Aktivní centrální vulkán s nadmořskou výškou 818 metrů s četnými krátery dominuje celé oblasti. Přibližně 10 kilometrů široká kaldera vznikla před 100 000 lety, což dokládají četné formace ryolitových tufů. V nedávné minulosti byla aktivní v letech 1724 až 1729, naposledy v letech 1975-1984. Kalderu protíná zlomový systém v směru sever-jih, který je příčinou všech sopečných aktivit v regionu.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Údolí Lón
64.357, -14.855
1 m / 3 ft

#35 Údolí Lón

Široké údolí ledovcové řeky

Údolí Lón, je údolím ledovcové řeky Jökulsá á Lóni, jejíž 30 km široké ústí je orámováno Vestrahornem a Eystrahornem, dvěma výraznými žulovými masivy zvedajícími se na západě a východě. Centrální Jökulsá á Lóni je typickým ledovcovým tokem a její široké koryto křižují proplétající se prameny, v zimě mělké a křišťálově čisté, v létě temné, mohutné a rychle plynoucí, vyživované tajícím sněhem.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Jezero Singvallavatn
64.195, -21.137
103 m / 338 ft

#36 Jezero Singvallavatn

Největší jezero Islandu

Před devíti tisíci lety když valící se láva zatarasila odtok vyvěrajících pramenů, vytvořilo se 14 km dlouhé jezero, největší na Islandu. Má jediný odtok, řeku Sog s trojicí hydroelektráren. Leží v něm tři malé ostrůvky sopečného původu. Hojná hejna pstruhů regulují populaci hmyzu. Vedlejší zatopená rokle Silfra byla vyhodnocena jako jedno z nejlepších míst na hloubkové potápění na světě.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Dračí kameny v Höfði
65.566, -16.95
277 m / 909 ft

#37 Dračí kameny v Höfði

Zajímavé skalní útvary

Höfði, malý lesík na jižním břehu jezera Mývatn, je jednou z nejhezčích částí celé oblasti. Stohům podobné útvary (dračí kameny) a drobné ostrůvky čnící z křišťálově čisté vody přitahují ptáky a pobřeží lemují louky plné květů a břízek. Hnízdí zde potáplice lední, potáplice malá a hohol islandský.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Pláž Skápadalur
65.517, -23.837
0 m / 0 ft

#38 Pláž Skápadalur

Hřbitov lodí

Jednou z mnoha pláží podél fjordu Patreksfjörður, který je nejjižnějším ze Západních fjordů, je Skápadalur. Zdejší zajímavostí jsou četné vraky lodí uvězněných na pláži, nebo potopených ve fjordu. Nejznámější je vrak lodě Garðar BA-64. Celá oblast byla pojmenována podle svatého Patrika, který byl duchovním průvodcem Örlygura Hrappsona, původního osadníka v této oblasti.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Reykjavík
64.127, -21.817
39 m / 128 ft

#39 Reykjavík

Hlavní město Islandu

Reykjavík je se svou polohou 64° 08' severní šířky nejseverněji položeným hlavním městem světa. Městu dominuje Hallgrímskirkja - nejvyšší kostel a také budova ve městě. Další významnou památkou je vila Höfði, v níž Ronald Reagan a Michail Gorbačov jednali o konci Studené války.

Chci tam
Byl jsem tam
is

Usedlost Thjódveldisbaerinn
64.12, -19.82
158 m / 518 ft

#40 Usedlost Thjódveldisbaerinn

Vikingská osada

Kousek od sopky Hekly, v údolí Thjórsárdalur, leží maličká usedlost Torfhof Thjódveldisbaerinn. Usedlost je ukázkou, jak kdysi žili Vikingové. Nádherné liduprázné okolí i usedlost sama jsou ideálním místem pro bivakování.

Chci tam
Byl jsem tam
is
Skály Lóndrangar
64.735, -23.776
18 m / 59 ft

#41 Skály Lóndrangar

Skalní pilíře

Skalní pilíře Lóndrangar, ležící na poloostrově Snæfellnes na západě Islandu, se zvedají z moře kousek za majákem Malarrif. Mohutnejší z obou pilířů dosahuje výšky 75m a nazývá se křesřanský pilíř, jeho menší soused se jmenuje pohanský pilíř. Oba dva jsou pozůstatkem čedičového kužele, který zde kdysi stával.

Chci tam
Byl jsem tam
is