Výstup na Bazardüzü (4466 m n.m.)

Možná nejatraktivnějším, ale také zřejmě časově nejnáročnějším výstupem v Ázerbájdžánu je výstup na nejvyšší horu země Bazardüzü, 4466 m n.m. Hora leží na hranici s Ruskem, republikou Dagestán a nachází se v NP Šahdag. Kvůli hranici a národnímu parku je k výstupu nutné povolení, povinný je i průvodce. Resp. nevím o tom, že by bylo někomu uděleno povolení a zároveň neměl průvodce. Samozřejmě se zkušený turista nahoru může s trochou štěstí a snahy dostat případně i sám, ale může to být dost složité, když ani nevíte, kde ta hora vlastně je. Nic tu není značené, mapy také nejsou. My téměř do poslední chvíle nevěděli, která z okolních hor Bazardüzü vlastně je. Nakonec to nebyla žádná, z táborů totiž nebyla vidět.
Výstup s přihlédnutím k nadmořské výšce není technicky obtížný. Dá se zvládnout i za dva dny, většina výprav sem ale jezdí na dny tři. První den dojedete s terénním autem z obce Xinaliq (2000 m) do základního tábora (BC) ve výšce 2870 m n.m. Hned za Xinaliqem vás u vstupu do NP zkontrolují pracovníci parku, na cestě do BC pak ještě dvakrát pohraničníci. Poprvé po několika kilometrech, podruhé za 18 km. Cestou do BC musíte několikrát brodit poměrně prudkou řeku a tady se bez terénního auta těžko obejdete. To si lze najmout i v Xinaliqu nebo se o něj postará průvodce. BC je od Xinaliqu 24,5 km a cesta trvá 2 hodiny. Pokud chcete výstup udělat za dva dny, je dobré se ještě první den přesunout do 1. tábora (C1) ve výšce 3243 m n.m., z BC 2 hodiny údolím a kaňonem řeky po prudkých svazích s neustále pod nohama ujíždějící sutí, kameny, zvětralým pískem. Místy je třeba se mít na pozoru, protože svah je prudký a uklouznutí může znamenat, že skončíte v řece s prudkým proudem, a to by nemuselo dobře dopadnout. Obyčejně se do C1 jde druhý den dopoledne a je to pojato jako aklimatizační den s tím, že se za další 2,5 hodiny můžete zajít podívat na rozvodí a k místnímu vysokohorskému jezeru se studenou vodou, kde se šílenci mohou vykoupat. V BC i C1 je pitná voda, staví se zde stany. Teplota v C1 za ideálního počasí, kdy jen v noci přišlo pár přeháněk a přes den bylo jasno, se v noci pohybovala mírně nad 10°C.
Z C1 vede na vrchol cesta opět suťovištěm hodně prudce do kopce, kvůli suti a zvětralým kamenům ujíždějícím pod nohama je občas nutné jít svahem cik-cak. Stezka není patrná, svah se pořád sesouvá a ta tak časem zase zmizí. Výstup s převýšením cca. 1,2 km je možné zvládnout za 4 hodiny, my to šli hodin 6 kvůli indispozici jednoho z nás. Zpět z vrcholu se jde stejnou cestou nebo vás průvodce může vzít bočním hřebenem na kopec přímo nad C1 odkud po prudkém svahu dokloužete téměř až ke stanům. Cesta zpět stejnou trasou trvá asi 2 hodiny, sutí kloužete jako by to byl sníh. Pro výstup nepotřebujete mačky, ledovec a zbytky sněhu jsou jen na severní straně hory a výstup je z jihovýchodu. Dobré jsou ale sněhové návleky aby suť nepadala do bot.
Po výstupu je možné opět přespat v C1 nebo se sbalit a jít do BC a případně i hned odjet z hor a přes Xinaliq do civilizace.