Túra řeka Kukenán - úpatí Roraimy

Přes noc tu dost často prší, tedy hlavně přímo nad stolovými horami, které mraky přitahují jako magnet. Výhledy z kempu jsou opravdu krásné.

Dnešní den je na stoupání výrazně výživnější než včerejší přechod savany. Při pohledu zpět vidíte hřeben s kapličkou, který jste včera překračovali.

Stolvoá hora Roraima vypadá čím dál více neschůdně, jak jste k ní čím dále blíž. Mraky ji navíc dodávají opravdu tajuplný ráz

Čím blíž jste hoře, tím je stoupání prudší. Zdá se, že se savana táhne až do nekonečna.

Zhruba po necelých třech hodinách dojdete do Base Campu Roraima, ležící v podstatě na kraji pralesa obklopujícího stolovou horu. Je odtud pěkně vidět cesta směřující přímo ke stěně hory. Ty kdo preferují volnější tempo se zde můžou zakempovat, ideální je však po krátkém odpočinku vyrazit dál až na vrcholové plato – ušetříte tak celý den.

Výstup ke stěně stolové hory a dál až na vrchol je s přehledem nejobtížnější část cesty, zvlášť za deště může být velmi kluzká. Místní průvodci však často mají jen velmi nuznou turistickou výbavu a také to zvládají.

Blízké okolí stolové hory je úplně jiné než vyprahlá savana, kterou jste kráčeli den a půl před tím. Stromy, rostliny, motýli a voda. Před lidskou činností to zde vypadalo asi takto všude.

Už jste hoře téměř nadosah a stále přemýšlíte kudy vede stezka vzhůru. Stěny se zdají tak prudké a neschůdné. Stezka vede jakoby po „zeleném balkónu“, který je na fotce dobře vidět.

Konečně se blížíte kolmé stěně, odkud je nástup na finální výstup