Prohlídka Berlína

Byl postaven v letech 2003 až 2005. Autorem je světoznámý architekt Peter Eisenman, který postavil pomník z 2711 betonových kvádrů různé tloušťky a výšky. Největší kvádr má výšku až do 4,7 metru, nejtěžší váží 16 tun. Pomník stál 27,6 milionu eur a roční náklady na údržbu pomníku jsou na úrovni přibližně 2,7 milionu eur. Pod samotným památníkem se nachází muzeum holocaustu.

Prohlídka jednoho z největších a nejznámějších parků v Berlíně Tiergarten, ve kterém se mimo jiné nachází jedna z mála památek na sovětskou okupaci Berlín, a to památník sovětských vojáků z dob druhé světové války.

Budova bola postavená v roku 1894 a slúžila do roku 1933 ako budova ríšskeho snemu. V roku 1933 budova za podivných okolností vyhorela, čo nacisti využili na následné potlačenie väčšiny ľudských práv. Vďaka historickej hodnote budovy sa stala terčom ťažkých bojov počas druhej svetovej vojny, kedy budovu chránilo niekoľko tisíc nacistických vojakov, avšak aj napriek tomu bola budova nakoniec 30. apríla 1945 dobytá a na budove bola vyvesená sovietska vlajka, čo si vojaci na druhý deň znovu zopakovali pred fotoaparátmi. Tento akt sa dá považovať za koniec druhej svetovej vojny v Európe. Po roku 1990 v budove začína znovu zasadať nemecký parlament, dovtedy bola viac menej ruina na hranici západného a východného Berlína. Rekonštrukcia prebiehala v rokoch 1961 – 1964, pričom pôvodne do nej plánovali umiestniť múzeum.

Byla postavena v roce 1734 jako celní brána v opevnění Berlína, je to 26 m vysoká, 65,5 m široká a 11 m dlouhá stavba z pískovce ve stylu ranního klasicismu. Bránu tvoří sloupy v ionsko-dórském stylu. Brána je ozdobena výjevy z Herkulova života, římského boha války Marsa a bohyně Minervy. Na vrcholu brány se nachází kvadriga okřídlené bohyně míru Eirene. V době jejího vzniku brána symbolizovala mír a znázorňovala to i bohyně, která v ruce držela olivový věnec. Dále však dějiny nebyly tak mírové. Kvadrigu v roce 1806, během okupace Berlína, ukradli Napoleonovi vojáci a přemístili ji do Paříže. Do Německa se vrátila až v roce 1814. Po tomto incidentu vystřídal olivovou radost železný kříž.

Nové centrum Berlína, kde sídlí několik centrál světových firem jako jsou: Sony, Daimler, Deutsche bahn, ale také berlínská opera a mnohé další, mimo jiné se zde nachází významný železniční uzel. Jako památka na období mezi lety 1948 – 1989 kdy byl Berlín rozdělen se zde nacházejí pozůstatky berlínské zdi.

13.8.1961 došlo k definitivnímu rozdělení Berlína na západní a východní část, k jeho opětovnému spojení došlo až po roce 1989, kdy byla Berlínská zeď zbourána. Pár zajímavostí o Berlínské zdi: měřil 155 km z toho v rámci města to bylo 43 km; převádí západoberlínského metra procházela i přes dvě zastávky ve východní čtvrti které kontrolovali celníci; zeď padla omylem o den dříve než bylo původně plánováno; berlínská zeď tvořilo celkem 45 000 bloků, přičemž jeden vážil 2,7 tuny a byl 3,6 metru vysoký; podél hranice bylo 302 strážních věží a 20 bunkrů; podle odhadů přišlo při pokusu o překročení berlínské zdi o život 600 lidí; nejslavnějším útěkem byl útěk 19-letého vojáka Conrada Shumana který přeskočil zátarasu z ostnatého drátu; několik obyvatel západu bralo přeskakování berlínské zdi jako adrenalinový sport což se jim i stalo osudným; zeď přeťala 4 linky metra, 8 linek železnice a 193 ulic; od vytvoření NDR po postavení berlínské zdi uprchlo přes Berlín na západ více než 3 000 000 obyvatel. V rámci východního Berlína existovalo i pár exkláv, které patřily z západnímu berlínu, nejznámější byla obec Steinstucken, která byla až do roku 1971 zásobována vrtulníky americké armády.

Nejznámější hraniční přechod mezi sovětským a americkým sektorem berlína, nachází se na křižovatkách ulic Friedrichstrasse a Kochstrasse. Přechod se proslavil zejména během povstání v NDR v říjnu 1961, kdy při povstání na průchodu stály naproti sobě tanky americké a sovětské armády a byl to jeden z těch momentů kdy bylo lidstvo velmi blízko od vypuknutí třetí světové války.

Humboldtova Univerzita je nejstarší Berlínská univerzita založená v roce 1810. Ze známých osobností ji navštěvovali například: filozofové Hegel, Schopenhauer, Marx, Engels, fyzici Einstein a Planck, zakladatel EU Robert Schuman a mnozí další. Na univerzitě působilo 29 nositelů nobelové ceny. Univerzita se v žebříčcích umísťuje jako 120 nejlepší univerzit na světě a 44 v Evropě.

Berlínský dům se řadí mezi největší sakrální stavby ve městě. Jeho historie sahá do polovině 18. století, kdy byl na příkaz Friedricha Velikého na místě původního kostela vybudován nový kostel v barokním stylu. Monumentálnost stavby byla zvýrazněna na konci 19. století, kdy byla zvýšena vrchní kupole a byly přidány další architektonické prvky. Během druhé světové války byla katedrála výrazně poškozena, její obnova probíhala v příštích desetiletích.

Jedno z pěti muzeí nacházejících se muzejním ostrově v centru Berlína, které byly postaveny v letech 1841 – 1930. Mezi další muzea na ostrově patří: Pergamonové muzeum, Nové muzeum, Národní galerie a Bodemuseum.

Budova berlínské radnice v popředí s fontánou s motivem boha Neptuna.

Jeden z nejznámějších parků v Berlíně, který je ideálním místem k odpočinku po náročné prohlídce města se nachází na muzejním ostrově na konci jedné z nejznámějších ulic: Unter den Linden.

Procházka podél řeky Sprévy je další z možností jak si dopřát odpočinek po prohlídce Berlína, podél řeky se nachází i velké množství barů a restaurací, kde je možné ochutnat místní speciality a nabrat atmosféru města.